sobota 6. února 2010

Uzávěr Krzyźowa

Uzávěr Krzyźowa

Z důvodů možného útoku Německa se Polsko rozhodlo o možnosti zabezpečení hranic pomocí opevnění, podobnému jako v československém pohraničí. Jedním ze stálých opevnění Polska je i opevnění (3 samostatné sruby) jež byli situovany do prostoru severovýchodních svahů do údolí.

Kustoń:
Je jednopatrový pěchotní srub střední odolnosti. V době útoku byli stálou výzbrojí vyzbrojených 4 těžkými či lehkými kulomety umístěných ve čtyřech samostatných kasametách. Pátým kulometem měl být kulomet lehký, jehož umístění bylo plánováno do pancéřového zvonu, jež se nepodařilo osadit. Osádka srubu měla v plném počtu býti 17 mužů a jeden velitel. Srub přesto, že je částečně zarostlý, je veřejnosti lehce dostupný. Uvnitř se zachovaly i menší detaily jako je lafeta pro kulomet.

Szyling:
Stejně jako o původní objekt jde i o objekt s jedním patrem (bojovým). Odolnost se opět ve středním stupni neboli podle polského označení Typu C (odpovídá odolnosti přibližně našich arabských typů). Hlavní výzbroj tvořily 4 kulomety. Ovšem v případě objektu Szyling měl palebnou přehradu doplňovat i jeden kasametní kanón vz.38 ráže 37mm  a nezjištěný počet lehkých kulometů. Stejně jako v původním případě, měl býti osazen i pancéřový zvon, jež se ale nestihl osadit.
Zajímavostí je i to, že jedna pomocná střílna byla zároveň usazena i pod zvon samotný. Posádku mělo tvořit 19 mužů a 1 velitel. Jde o nejlépe zachovaný objekt ze této trojice.

Boruta:
Objekt leží na opačné straně údolí, než oba předchozí objekty, na svahu přímo nad obcí. Stejně jako předešlé se jedná o jednopatrový pěchotní srub , ovšem ve vyšším stupni odolnosti-B. Hlavní výzbroj tvořily tři těžké kulomety, doplněná několika lehkými kulomety a další pomocnou výzbrojí. Pro vedení čelní palby v ose údolí měla sloužit opět kopule umístěná na stropě objektu.
Ovšem opět nebyla osazena.

Uzávěr Górka
Zdejší opevnění je vzhledem k dostupnosti k opevnění, i k tomu že na pracech pomáhalo i civilní obyvatelstvo známé. Městečko Węgierska Górka ,jež leží v údolí asi 10 km od města Żywec, zhruba patnáct kilometrů severně od Jablůnkovského průsmyku je v literatuře všeobecně zmiňováno hlavně proto, že se zde polské jednotky bránily v září 1939. Ovšem pověsti jako Jižní Westerplate jsou hodně přehnané.

Práce zde prováděly ženijní útvary polské armády za vydatné pomoci místního obyvatelstva bez větší motorizace. Dovoz potřebného materiálu pro stavby dovážely od nádraží pouze koňské potahy. Do začátku září se podařilo dokončit pět objektů včetně okolního polního opevnění. Z pěti vystavených srubů byly čtyři schopné okamžité služby.
Jejich krycí jména byla "Waligóra", "Włóczęga", "Wędrowiec", "Wąwóz" a "Wyrwidąb", zajímavost je že všechna začínala na W.

Výstavba dalších 15 srubů nebyla vůbec započata. V bojích s německou 7.divizí zde Poláci utrpěli ztráty 20 mrtvých zatímco na německé straně to bylo 50 mrtvých a přes 100 zraněných.

Dělostřelecký srub "Waligóra"
Situovaný na západním křídle měl obsahovat ve výzbroji dva protitankové polní kanóny. Srub se nachází na východním úbočí kóty Glinne na levém břehu řeky Soły. Jedná se o jednopatrový, jednopodlažní srub v třídě odolnosti C. Již zmíněnou výzbroj dvou PT kanónů, zatlačovaných dovnitř velkými vraty uvnitř objektu, tvořilo výzbroj i několik lehkých kulometů, jež měly nahrazovat neusazený pancéřový zvon. Boje o objekt nebyly, poškození je až z natáčení propagandistického snímku z dobývání pozice.

"Wędrowiec"
Byl postaven jihovýchodně od železniční stanice a je dnes opraven do podoby muzea. Jedná se o jednopatrový oboustraný pěchotní srub v odolnosti D. Výzbroj měla býti tvořena 3 kulomety a jedním PT kanónem. Čtvrtý kulomet měl býti osazen v kopuli. Během bojů ostřelován dělostřelectvem.

Nedaleký objekt "Włóczęga" je dnes umístěn v zahradě rodinného domu. Srub byl poškozen při natáčení propagandistického snímku a po válce prodán do soukromého vlastnictví.

"Wąwóz"
Objekt je umístěn na vyvýšenině na obcí. Opět se jedná o oboustranný pěchotní srub v odolnosti D. Výzbroj se měla skládat z jednoho 37mm PT kanónu a 3 kulometů umístěných v samostatných kasematách. Čtvrtý kulomet měl býti usazen v kopuli, jež nebyla dodána. Při bojích poškozen dělostřelectvem, hlavně poškozena  kasemata pro PT kanón.

"Wyrwidąb"
Objekt je jako jediný situovaný za linii v týlu. Objekt v odolnosti C ovšem nemohl do bojů v září 1939 zasáhnout protože nedošlo k úplnému vytvrdnutí betonu. Hlavní výzbroj měla tvořit dvojice těžkých kulometů s jedním kulometem v kopuli s dalšímikulomety v pomocných střílnách. Poškození je až ze 60. let, kdy zde testovala polská armáda výbušniny.

Uzávěr Przyborów
Je nejmenší pevnostní uzávěr v oblasti Beskyd. Práce na výstavbě byly zahájeny v dubnu 1939 zároveň se sousední linií Krzyżowa. Do začátku bojů se podařilo dokončit betonáž dvou objektů a pro jeden další připravit výkop.

"Bernard"
Objekt je postaven v centru vesnice, z jedné strany obehnán plotem. Jedná se o jednopatrový oboustranný objekt v odolnosti C. Výzbroj mělo tvořit několik lehkých kulometů v kasematách, jeden lehký kulomet v kopuli (neosazené) a tři těžké kulomety opět v kasematách.  Osádka měla čítat 17 mužů.

"Rydz Śmigły"
Se nachází na opačné straně řeky nad boční stranou údolí. Hlavní výzbroj čítající 4 těžké kulomety a 4 kulomety lehké měl doplnit ještě jeden těžký kulomet v plánované neosazené kopuli. Řešení objektu se odlišuje-má pouze jednu bojovou místnost, v jejímž středu je betonový pilíř. Okolní stěny jsou provrtány otvory pro kulomet, nouzovým východem, výduchy vzduchotechniky, granátovými skluzy a otvory pro výstřel světlic. Při průniky střely do objektu, by celé osazenstvo bylo vyřazeno z boje.

Žádné komentáře:

Okomentovat