sobota 6. února 2010

Jaroslav Oldřich Vrána

Jaroslav Oldřich Vrána
J.O.Vrána se narodil 24.ledna 1914 ve městě Jablůnka nad Bečvou. Dětství a mládí ovšem prožil v jihomoravském městě Hodonín. Spolu s rodiči žil na hodonínské Palackého ulici č.26. Hodonínskou adresu na svého otce uvedl i po příchodu do zahraničního odboje v Anglii.

Meziválečný život:
V Hodoníně v letech 1925-1929 absolvoval čtyřletou čs. státní reálku, jeden rok v letech 1929-1930 studoval na strojnické škole v Napajedlech a během let 1931-1935 studoval na Vyšší průmyslové škole strojnické v Moravské Ostravě. Do svého prvního zaměstnání nastoupil do plzeňské Škodovky v automobilovém oddělení jako konstruktér.

V letech 1935-1937 absolvoval základní presenční (docházkovou) službu. V době částečné mobilizace v květnu 1938 sloužil od 21.května do 17.června 1938 u cyklistického praporu č.2. Krátce na to nastoupil jako kadet u Československé dunajské plavby. Od roku 1938 žil v Rumunsku, na jehož úseku Dunaje se plavil. Po okupaci zůstal na Dunaji jako zaměstnanec Slovenské Dunajplavby.

Ve funkci strojního důstojníka sloužil na lodi jménem Svatopluk, jež sloužila jako remorkér na úseku Dunaje v prostoru tzv. Železných vrat mezi rumunskými městy Turnu Severinem a Orsovou. Během pobytu na Dunaji se naučil částečně srbsky, rumunsky a částečně i německy.

Válečný život:
J.O.Vrána, jež nikdy neměl v lásce nacisty, se 24.ledna 1940 přihlásil u čs.zpravodajského důstojníka plk.gšt. Helidora Píky v Bukurešti, kde podepsal prohlášení ke vstupu do československé armády. současně byl Píkou jmenován jako organizátorem sabotážních akcí na středním úseku Dunaje. Během akcí si vytvořil Vrána síť spolupracovníků, jež se roztahovala až po Bratislavu a Vídeň. Na britském velvyslanectví v Bukurešti vyzvedával dodávky zbraní, výbušnin, magnetických min, mechanických a časových rozněcovačů.

Zbraně přepravoval vlakem do dunajských přístavů v Turnu Severin a Orsava a rozděloval je mezi své spolupracovníky. Vránovi, jehož podporoval i lodní kapitán František Leiss či kormidelník Anton Habart, se podařilo v dunajských přístavech provést řadu úspěšných sabotáží na lodě či technické zázemí přístavů. Do organizace ovšem začalo od léta 1940 úspěšně pronikat jak Gestapo, tak i abwehr. J.O.Vrána musel před hrozbou zatčení uniknout na parníku Štúr odplout do Jugoslávie. Zde chvíli společně s Františkem Leissem zpravodajsky pracoval.

Z Jugoslávie odjel na falešný pas do Turecka a odtud do Palestiny, kde se přihlásí v Haifě. Je přidělen 2.dubna 1941 k československému pěšímu praporu č.11-Východnímu jako důstojník v záloze. V rámci puku byl vtělen do výcvikové roty a k 1.listopadu 1941 zpracoval společně s A.Navrátilem a F.Leissem a následně předal plán vrchnímu velitelství britských sil na Středním východě na zaminování Dunaje pomocí letadel. Dále i plán možného bombardování přístavů, kotvišť a lodí v prostoru Železných vrat a v Lodním kanále.

Jaroslav Vrána prodělal diverzní a parašutistický výcvik v palestinské Haifě (Hakarmel Camp-Military Establishment 102) a v egyptském Kabritu poblíž Suezského průplavu, kde se nacházelo hlavní parašutistické výcvikové středisko pro britské jednotky na Středním Východě. Společně s nimi se účastnili výcviku i příslušníci Čs. pěšího praporu č.11-Východního podporučík L.Melíšek a desátník V.Mudroch.

K nasazení dunajských lodníků na Balkáně ovšem nedošlo a por.J.O.Vrána odjel k 21.říjnu 1941 do británie, kde byl přeřazen k čs.letecké skupině a měl být vyškolen jako navigátor-specialista pro vzdušné kladení vodních min. V čs.depotu RAF v St.Atham se přihlásil 2.ledna 1943, kde byl zařazen coby výchovný důstojník. Během svého pobytu v Británii si rozšiřoval i letecké vzdělání.

Od 29.prosince 1943 do 19.ledna 1944 absolvoval důstojnický kurz na základně RAF v Granthamu (Officers Combatant Course No.8 ). Dne 2.března 1944 byl povýšen do hodnosti Flying Officers. V březnu 1944 absolvoval britský kurz útočného boje v severním Skotsku.

Na konci dubna 1944 obdržel rozkaz o přeložení k britskému ministerstvu letectví. Zde měl s dalším bývalým lodníkem Sub/Lieutnant RNVR Adolfem Navrátilem, jež od května 1941 sloužil dobrovolně u britského námořnictva, odjel 4.června 1944 do Káhiry a odtud do jižní Itálie do Bari, kde byli přeloženi k Force 399, což byla sekce SOE pověřená prováděním operací v Maďarsku, Jugoslávii a Albánii.

Během léta 1944 prodělal J.O.Vrána výcvik u britského námořnictva a další parašutistický výcvik. Britské velení mělo totiž velký zájem o zamezení německé lodní dopravy po Dunaji. V noci z 8. na 9.dubna 1944 podnikly bombardéry od 205.bombardovací skupiny RAF operaci Gardening, během níž letadla od 40.bombardovací perutě a 34.perutě SAAF shodily do Dunaje celkově 40 min. Během dalších 40 vzletů bylo shozeno 1382 min.

Prioritou RAF bylo i sledovat říční plavbu po Dunaji a informace byly podávány sovětským říčním lodím. Součástí tohoto plánu byl i výsadek skupiny DOLPHIN, jež měla se skupinou WINE sledovat a provádět sabotáže v prostoru Železných vrat. Složení skupiny bylo kpt.A.T.Franks, spojení se silami v Itálii měl zabezpečovat seržant J.A.Roberts. Výsadek byl doplněn ještě o osobu Adolfa Navrátila a J.O.Vránu.

Skupina přistála v noci ze 14. na 15září 1944 u obce Sikole na základně 23.divize NOAJ, kde se přihlásila u britské mise. Parašutisté seskočili v britských uniformách-Navrátil v uniformě podporučíka námořnictva zatímco Vrána měl uniformu leteckého důstojníka.  Zatímco velitel měl vytvořit základnu na řece v trojúhelníku obcí Dobra-Milanovec-Turnu Severin, Navrátil měl navázat styk s lodníky z předchozí služby v odboji a Vrána měl navázat styk s lodivody ze své skupiny z roku 1940.

Aby Navrátil a Vrána mohli splnit úkol, museli se oba oddělit od mise Twilfit a přejít k 25.divizi NOAJ v obci Klokočevac, kde drželi partyzáni 72 lodníků různých národností. Od nich Vrána a Navrátil získali důležité informace o zaminování Dunaje a počtech potopených lodí. Ale v důsledku tlaku německých jednotek na jednotky NOAJ, musela skupina Dolphin ustoupit do prostoru Rudna Glava. S prvními jednotkami Rudé armády se setkali Navrátil a Vrána 26.září 1944. Pod dohledem Rudé armády byli Navrátil a Vrána odsunuti 7.října do Sofie, kde se setkali se spojeneckou kontrolní misí.  Zde se také Navrátil a Vrána setkali s ostatními členy skupiny Dolphin a letecky se vrátili do Bari v noci ze 13. na 14.října 1944.

Poválečný život:
 Po válce se Vrána vrátil zpět k lodím, nastoupil k Československé paroplavební společnosti a od roku 1947 vedl tuto společnost v Hamburku. Po událostech února 1948 odešel vrána do Austrálie a v roce 1956 se přestěhoval do USA. Zde také v Millbrae v kalifornii 1.října 1992 zemřel.

Zdroj:Hodonín ve válce a okupaci 1939-1945
Kapitola Hodonínští občané v československém odboji, Lubor Nedbal

Žádné komentáře:

Okomentovat