pátek 18. února 2011

Lehký kulomet vzor 59 (ČSSR)



Úvod ke službě kulometu vz.26 v Prvorepublikové armádě:
Během první světové války došlo k masovému rozšíření kulometů jako zbraně, jež dokázala během několika sekund zmasakrovat útočící pěchotu. Po první světové válce většina států navázala na úspěšné typy této války a zahájila buď vlastní výrobu či výrobu v licenci. Roku 1924 vyrobil Václav Holek lehký kulomet vz.26, jehož licence byla v roce 1925 prodána Zbrojovce Brno. Ta zahájila výrobu této zbraně pod názvem ZB vz.26. 
Zbraň používala náboje ráže 7,92 mm Mauser a schránkové zásobníky na 20 ran. Teoretická kadence střelby byla 600 ran/ minutu, praktická 200 ran. Dostřel činil až 3200 metrů. Zbraň o délce 1165 mm vážila bez zásobníku 8,84 kg. Armáda disponovala během mobilizace v září 1938 celkem 34 000 kusů. Po okupaci Československa v březnu 1939 převzal zbraň Wehrmacht pod označením MG 26 (t). 


Situace ve výzbroji českolovenské armády po roce 1945:
Nově obnovená československá armáda disponovala po skončení druhé světové války velkým množstvím výzbroje různých ráží, zemí původu i počtu. Jednalo se o původně československé kulomety, kořistní německé, sovětské kulomety a kulomety jež si přivezla vojska ze západní fronty, převážně britské Breny, což byly v licenci vyráběné LK.26... 
Každému laikovi, natož vojenskému odborníkovi či výrobci vojenských materiálů, bylo jasné, že armáda, má li bojovat, musí mít dostatečný přísun střeliva a materiálu, což s takto pestrou paletou výzbroje nebylo možné.

Do výzbroje nové československé armády je zaveden 24. května 1952 lehký kulomet vz. 52 ráže 7.62mm. Tento kulomet projektanta Václava Holka navazoval na předválečný kulomet vz.26, ale byla na něm použita řada nových konstrukčních prvků. 

,,Kulomet vzor 52 funguje na principu uzamčeného závěru s odběrem tlaku plynů na píst se čtyřstupňovou regulací. Má vzduchem chlazenou, rychle vyměnitelnou hlaveň. Díky dvojité spoušti umožňuje snadný přechod ze střelby jednotlivými ranami na střelbu dávkou. Zásobování náboji je řešeno dvojím způsobem: buďto ze zakřiveného schránkového zásobníku na 25 nábojů zasunutého do kulometu shora (jako u kulometu vz. 26 nebo BREN), nebo 100-ranným nábojovým pásem přivedeným do kulometu z pravé strany."

Ovšem již o tři roky později dochází ke vzniku vojenské aliance Varšavská smlouva, jež přechází na výzbroj sovětského svazu. Kulomet má možnost střeliva ráže 7,62x45 mm. Ovšem zavedením společné munice sovětského původu se musí změnit i ráže kulometu. Kulomet tedy musí býti přestavěn a to na novou sovětskou ráži 7,62x39 mm vzor 43. Tohoto úkolu se po smrti Václava Holka ujal v brněnské Konstruktě ing. Jaroslav Myslík. Tento projekt začal v lednu 1956 pod krycím názvem „RACHOT". Cekově bylo přestavěno asi 8000 kusů kulometu vzor 52. Takto stručně vznikl kulomet vzor 52/57, jež byl do výzbroje ČSLA oficiálně zaveden v dubnu 1959.


LK vz.52/57 se zásobníkem


Výsledek - kulomet vz.59:
Kulomet vz.52/57 ovšem neznamenal konečné řešení ohledně problému kulometů v naší armádě. Balistický výkon byl samozřejmě nižší, než s původním nábojem vz.52. To znamenalo další problémy. V letech 1963-64 byl proto nahrazován novým kulometem vz.59.

Vývoj kulometu vz.59 začal roku 1956. Vedoucím projektu byl Antonín Foral. Na kulometu pracoval doslova v koutu Zbrojovky. Kulomet byl československou lidovou armádou oficiálně zaveden do výzbroje 21. července 1961. Sériová výroba ovšem běžela v Závodech Říjnové revoluce n. p. Vsetín. 
Zbraň byla schopna pouze zahájit automatickou palbu. Zbraň je vybavena před svévolným výstřelem opatřena manuální pojistkou. Pro lepší zaměření během palby mohlo býti použito i dvou typů optiky - ZD 4x8 (pro palbu ve dne) a infradalekohled PPN-2 (pro palbu za mlhy či v noci).

Během let 1960 až do roku 1975, kdy byla jeho výroba zastavena, bylo vyrobeno přes 37 000 kusů této zbraně. Kulomet se nachází i ve výzbroji dnešní armády ČR. Ovšem pro zahraniční mise není doporučen - přesto se užívá v zahraničních misích i nadále. Kulomet užívá i Vojenská policie ČR a Hradní stráž. Ta používá tyto zbraně k zesílení obranyschopnosti při střežení areálů za mimořádných opatření (naposledy použito ve velkém měřítku při návštěvě prezidenta USA B. Obamy).

V 60. letech 20. století byl univerzální kulomet vzor 59 překonstruován pro náboj 7,62x51 mm NATO jako univerzální kulomet vzor 68. Tento kulomet byl ovšem určen pro export a ve výzbroji lidové armády ČSSR se nenacházel. Jediným státem, jež si tento exportní kulomet objednal byla Castrova Kuba. Celkový počet kulometů vz.61 dodaný kubánské armádě není znám. 

O výtečných vlastnostech mluví i sami odvedenci, jež v armádě vyfasovali tuto hračku:
,,Když běhá jak má, tak je to radost, ta palebná síla je fakt něco jinýho než u útočných pušek, byť ráže je stejná."

Univerzálnost kulometu byla dokázána i jeho paletou použití:
-v železobetonových pevnostech (pomocí lafety UL-1)
-do polních kulometných hnízd
-na obrněná vozidla OT-810, RM vz.70
-na vysoké lafetaci coby protiletadlový prostředek


Technické údaje:

Ráže: 7,62 mm
Náboj: 7,62x54 R
Délka zbraně - lehká hlaveň: 1115 mm
Délka zbraně - těžká hlaveň: 1215 mm
Délka hlavně bez tlumiče plamene – lehká hlaveň: 550 mm
Délka hlavně bez tlumiče plamene – těžká hlaveň: 650 mm
Hmotnost s lehkou hlavní a dvojnožkou: 8,67 kg
Hmotnost s těžkou hlavní a podstavcem: 19,24 kg
Počáteční rychlost střely s lehkou hlavní: 810 m/s
Počáteční rychlost střely s těžkou hlavní: 830 m/s
Bojová rychlost střelby: 700–800 ran/min
Maximální dostřel: 4800 m
Účinný dostřel UK 59 L: 600 m
Účinný dostřel UK 59 T: 1500 m
Kapacita nábojového pásu: 50 (lehká verze – schránka) / 250 nábojů (těžká verze – pás)

Užívané náboje pro střelbu:
7,62 mm náboj s těžkou střelou
    - střela s plnoolověným jádrem
    - střela s ocelovým jádrem
7,62 mm náboj se střelou s ocelovým jádrem vz. 59 (hrot nabarven stříbrnou barvou)
7,62 mm náboj průbojně zápalný (červený hrot s černým proužkem)
7,62 mm náboj s těžkou střelou svítící (hrot nabarven zeleně)
7,62 mm náboj zástřelný zápalný (hrot s oranžovým použkem)
7,62 mm náboj s těžkou střelou školní (prolisy v nábojnic)
7,62 mm náboj cvičný okrajový (krček nábojnice zaškrcený)
7,62 mm náboj redukovaný (bílá kulatá špička kulky)



Kulomety vzor 59 tvořily i výzbroj betonových pevností za doby železné oponu, zde v LO č.49






Příslušenství 7,62 mm univerzálního kulometu vz.59:
-22 nábojových pásů
-2 malé schránky
-4 velké schránky
-4 popruhy
-lehká hlaveň
-povlak na hlaveň
-zaměřovací dalekohled
-kulometná kniha
-držák infradalekohledu pro střelbu z dvojnožky
-podstavec
dále k příslušenství patří nářadí střelce z kulometu:
-vytěrák čtyřdílný – úplný
-muška
-klíč universální
-kartáček nábojové komory
-úderník
-olejnička stříkací 100
-kolík pojistný - úderníku
-vytahovač
-opěrka vytahovače
-zpruha vytahovače
-průbojník I
-průbojník II
-průbojník III
-závlačka 1x8
-kolík spojky hlavně




Kulomet vzor 59 během cvičných střeleb některé z jednotek československé lidové armády


Výtečné vlastnosti kulometu dosvědčuje fakt, že je užíván i v zahraničních misích dnešní doby (v pozadí na střeše automobilu Land-Rover)


VIDEA S UK vz.59:
http://www.youtube.com/watch?v=UKKvO1j4t0c
http://www.youtube.com/watch?v=7i2JsV6dD50
http://www.youtube.com/watch?v=vyHkdPzlb94&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=TOFnhESyCcU&feature=related


Zdroje:
smf.pspace.cz, palba.cz
militaria.wz.cz, hrad.cz
kvh-cs.com, Wikipedie
valka.cz

Ztráty britského civilního obyvatelstva během bitvy o Británii

Bitva o Británii je známá souboji stovek stíhacích a bombardovacích letadel obou stran, v nichž se objevily tisíce tváří několika národností (Briti, Američané, Poláci, Češi, Francouzi, Němci, dokonce Italové), které mezi sebou na známých strojích jako Bf-109, Spifire, Hurricane, He-111, Ju-87, Defiant a pod. svedli desítky až stovky střetů, z kterých vycházely obě strany s desítkami úspěchů v podobě sestřelení nepřátelského stroje, bohužel i se ztrátami.

Ovšem velice opomíjenou kapitolou jsou ztráty britského civilního obyvatelstva, které se začaly stále zvětšovat poté, co Hitler (po jeho dalším záchvatu zuřivosti) dal rozkaz, aby byla britská města srovnána se zemí. Po velké porážce Luftwaffe v ,,Den Orla" (15.srpna 1940), se Němci snažili Británii srazit na kolena zlomením morálky britského civilního obyvatelstva. Celkově německá Luftwaffe vykonala během bitvy o Británii (červenec-prosinec 1940) přes 20 000 náletů na britské území. Nejvíce vykonala ve čtvrtletí srpen-říjen 1940:

Srpen - 4779 
Září - 7260
Říjen - 9911

Nejvíce bombardovaným místem v Británii se tedy pro následující měsíce a roky druhé světové války stalo britské hlavní město Londýn. Ovšem v podvědomí britského obyvatelstva se uchytil výraz ,,coventrizace." Jak se tento výraz dostal na svět? V noci na 15.listopad 1940 se blíží k britskému pobřeží 437 německých bombardérů He-111. Ty přelétávají nad historickým centrem města Coventry. Bombardéry otevírají dvířka svých pumovnic a na nic netušící Coventry se snáší 500 tun tříštivých a zápalných bomb včetně min. Bomby při dopadu na zem nalézají své cíle. Po náletu bylo z celkového počti 75 000 budov ve město zničeno plných 65 000 budov, což je nějakých 85-90% kompletně zničené rozlohy města. Při náletu přišlo o život 380 lidí, 865 bylo zraněno. Celkem 165 nebylo možné k poničení těla výbuchy, byli pohřbeni ve společném hrobě...


Celkem si bitva o Británii (červenec-prosinec) vybírá přes 23 500 mrtvých civilistů včetně dětí...




 Měsíc..................Muži....................Ženy...................Děti
     -                  Mrtví  Zranění       Mrtví Zranění       Mrtví Zranění
červenec.............178........227........57........77...........23.........17
srpen.................627........711.......335.......448.........113......102
září...................2844......4405.....2943.....3807.......1167.....2403
říjen..................2791......4228.....2900.....3750.........643......717
listopad.............2889......3493.....1806.....2251.........493......458
prosinec............1838......2962.....1434.....1775.........521......307
celkem.............10567....16026.....9475....12108......2960......4004

Operace Fortitude

Fortitude = odvaha

S blížící se možností spojeneckého vylodění v Němci okupované Francii, bylo zřejmé, že ke splnění této operace bude třeba ohromné početní převahy čítající až několik miliónů vojáků. Ovšem takovýto počet vojáků a techniky nebylo možné před nepřátelskými špehy a průzkumnými letadly ukrýt. Proto došlo k nápadu vytvoření falešných armád za pomoci nafukovacích atrap lodí, tanků, vozidel a celých falešných táborů a shromaždišť vojsk. 



Fortitude North
Velká Británie se v průběhu roku 1943 stala velkýma kasárnami, v nichž se nacházelo až několik miliónů vojáků spojeneckých sil, kteří tvořili silnou údernou sílu proti německému nepříteli. Ten ovšem stál připravený po celém pobřeží Atlantiku a odhodlán k boji, jež by zahnal spojenecké vylodění zpět do moře. Od severního Norska až po francouzsko-španělské hranice německý protivník vybudoval systém železobetonových opevnění, které ovšem potřebovalo stálé posádky, což snižovalo možnost většího uskupení německých vojsk v místě možného vylodění. Toho si byli Spojenci vědomi a vynaložili obrovské úsilí, aby byla německé armáda roztažena s jejími omezenými silami po celém pobřeží západní a severní Evropy.

Proto Spojenci vytvořili dvě velká uskupení spojeneckých armád, která se nacházela ve Skotsku na severu země a na jihu na území Anglie a Walesu. Fortitude North bylo vojenské uskupení složené z britské čtvrté armády, kterému velel generálporučík A. F. A. N. Thornem. Zde nebylo nějak těžké chránit klamné tábory před německými průzkumnými letadly díky dlouhému doletu, proto se za hlavní považovalo vytvoření velkých klamných táborů, které by byly hlídány vojenskou policií, působili neprůhledně do jejich vnitra a hlavně působení několika málo skutečných jednotek, jež by se proháněly v obrněných vozech, jeepech či v pěších útvarech sem a tam, čímž by vytvořily dojem velkého vojenského uskupení, který se chystá k vylodění někde v severní Evropě (tzn. Norsko). 

Tato operace byla vskutku z pohledu spojeneckého velení úspěšná, protože Němci proti této ,,armádě" udržovali v Norsku velkou sílu v podobě 12 plných divizí!

Toto uskupení bylo složeno z fiktivních útvarů spojeneckých sil:
Britský II. sbor
britská 55. (West Lancashire) pěší divize (Severní Irsko)
britská 58. divize (Aberlour)
britská 113. pěší brigáda (posádka na Orkneje a Shetlandy)

Britský VII. sbor
britská 52. pěší divize
americká 55. pěchotní divize
americké tři prapory Rangers 

XV.sbor US Army
americká 2.pěší divize
americká 5.pěší divize
americké 8.pěší divize



Fortitude South
Zde úspěch záležel na průběhu operace Quicksilver, která měla za úkol vytvoření v jižní části Británie dvě velká vojenská uskupení, která se nacházela přímo proti Pas de Calais, 1.skupiny US Army, fiktivní síly pod velením generála George Pattona, a 21.skupiny armád pod velením generála Montgomeryho. Opět podobně jako na severu byly vytvářeny velké táborové vesnice, v nichž bylo možné vidět snad všechny různé uniformy, od britských až po americké. Ovšem narozdíl od severu nebylo třeba vytvářet klamný hlučný provoz, protože se o to dokázali ve velké míře samotní vojáci, jež měli poměrně volnou ruku pohybu (týlové jednotky), zatímco jednotky pro první vlnu vylodění, či výsadkové jednotky jako např. příslušníci 101.výsadkové divize USA, byli drženi v táborech, ze strachu, před možným vyzrazením cílů.

Pro usnadnění úkolu udržení myšlenky Němců, že hlavním místem vylodění bude okolí Calais, byly vytvořeny stovky maket vyloďovacích člunů, tanků, vozidel, a dokonce i figurín, které tvořily hloučky vojsk v táborech, zatímco po vesnicích se v jeepech a obrněných vozidlech pohybovali skuteční vojáci. Dokonce byly zakázány částečně útoky na německé průzkumné letouny, letící do prostoru 1.skupiny US Army. I samotní němečtí letci byli překvapeni ochablou aktivitou spojeneckých stíhačů v tomto prostoru. 

Představu německého vrchního velení včetně samotného Hitlera, že hlavním cílem bude Calais, se podařilo upevnit, protože v tomto prostoru operovalo až 150.000 německých vojáků 15.německé armády, kteří se v tomto prostoru nacházeli až do poloviny srpna. Navíc většina rezerv, která byla třeba v Normandii proti rozvíjejícímu se útoku spojeneckých sil do vnitra Francie, byla rovněž držena v okolí Calais. To Spojencům umožnilo dobýt téměř celou Normandii, a zahájit postup na Paříž....




Některé z hlavních důvodů, proč tato operace byla tak úspěšná:
*dlouhodobé udržování německého soupeře v nejistotě o možném místě vylodění
*použití dvojitých agentů, jež německé velení zahrnovali informacemi o různých místech vylodění, počínaje Pas de Calais, přes Dánsko, až po severní Norsko konče.

Zdroje:
eastlothianatwar.co.uk
normandiememoire.com
dday-overlord.com
fact-index.com