pátek 18. února 2011

Operace Fortitude

Fortitude = odvaha

S blížící se možností spojeneckého vylodění v Němci okupované Francii, bylo zřejmé, že ke splnění této operace bude třeba ohromné početní převahy čítající až několik miliónů vojáků. Ovšem takovýto počet vojáků a techniky nebylo možné před nepřátelskými špehy a průzkumnými letadly ukrýt. Proto došlo k nápadu vytvoření falešných armád za pomoci nafukovacích atrap lodí, tanků, vozidel a celých falešných táborů a shromaždišť vojsk. 



Fortitude North
Velká Británie se v průběhu roku 1943 stala velkýma kasárnami, v nichž se nacházelo až několik miliónů vojáků spojeneckých sil, kteří tvořili silnou údernou sílu proti německému nepříteli. Ten ovšem stál připravený po celém pobřeží Atlantiku a odhodlán k boji, jež by zahnal spojenecké vylodění zpět do moře. Od severního Norska až po francouzsko-španělské hranice německý protivník vybudoval systém železobetonových opevnění, které ovšem potřebovalo stálé posádky, což snižovalo možnost většího uskupení německých vojsk v místě možného vylodění. Toho si byli Spojenci vědomi a vynaložili obrovské úsilí, aby byla německé armáda roztažena s jejími omezenými silami po celém pobřeží západní a severní Evropy.

Proto Spojenci vytvořili dvě velká uskupení spojeneckých armád, která se nacházela ve Skotsku na severu země a na jihu na území Anglie a Walesu. Fortitude North bylo vojenské uskupení složené z britské čtvrté armády, kterému velel generálporučík A. F. A. N. Thornem. Zde nebylo nějak těžké chránit klamné tábory před německými průzkumnými letadly díky dlouhému doletu, proto se za hlavní považovalo vytvoření velkých klamných táborů, které by byly hlídány vojenskou policií, působili neprůhledně do jejich vnitra a hlavně působení několika málo skutečných jednotek, jež by se proháněly v obrněných vozech, jeepech či v pěších útvarech sem a tam, čímž by vytvořily dojem velkého vojenského uskupení, který se chystá k vylodění někde v severní Evropě (tzn. Norsko). 

Tato operace byla vskutku z pohledu spojeneckého velení úspěšná, protože Němci proti této ,,armádě" udržovali v Norsku velkou sílu v podobě 12 plných divizí!

Toto uskupení bylo složeno z fiktivních útvarů spojeneckých sil:
Britský II. sbor
britská 55. (West Lancashire) pěší divize (Severní Irsko)
britská 58. divize (Aberlour)
britská 113. pěší brigáda (posádka na Orkneje a Shetlandy)

Britský VII. sbor
britská 52. pěší divize
americká 55. pěchotní divize
americké tři prapory Rangers 

XV.sbor US Army
americká 2.pěší divize
americká 5.pěší divize
americké 8.pěší divize



Fortitude South
Zde úspěch záležel na průběhu operace Quicksilver, která měla za úkol vytvoření v jižní části Británie dvě velká vojenská uskupení, která se nacházela přímo proti Pas de Calais, 1.skupiny US Army, fiktivní síly pod velením generála George Pattona, a 21.skupiny armád pod velením generála Montgomeryho. Opět podobně jako na severu byly vytvářeny velké táborové vesnice, v nichž bylo možné vidět snad všechny různé uniformy, od britských až po americké. Ovšem narozdíl od severu nebylo třeba vytvářet klamný hlučný provoz, protože se o to dokázali ve velké míře samotní vojáci, jež měli poměrně volnou ruku pohybu (týlové jednotky), zatímco jednotky pro první vlnu vylodění, či výsadkové jednotky jako např. příslušníci 101.výsadkové divize USA, byli drženi v táborech, ze strachu, před možným vyzrazením cílů.

Pro usnadnění úkolu udržení myšlenky Němců, že hlavním místem vylodění bude okolí Calais, byly vytvořeny stovky maket vyloďovacích člunů, tanků, vozidel, a dokonce i figurín, které tvořily hloučky vojsk v táborech, zatímco po vesnicích se v jeepech a obrněných vozidlech pohybovali skuteční vojáci. Dokonce byly zakázány částečně útoky na německé průzkumné letouny, letící do prostoru 1.skupiny US Army. I samotní němečtí letci byli překvapeni ochablou aktivitou spojeneckých stíhačů v tomto prostoru. 

Představu německého vrchního velení včetně samotného Hitlera, že hlavním cílem bude Calais, se podařilo upevnit, protože v tomto prostoru operovalo až 150.000 německých vojáků 15.německé armády, kteří se v tomto prostoru nacházeli až do poloviny srpna. Navíc většina rezerv, která byla třeba v Normandii proti rozvíjejícímu se útoku spojeneckých sil do vnitra Francie, byla rovněž držena v okolí Calais. To Spojencům umožnilo dobýt téměř celou Normandii, a zahájit postup na Paříž....




Některé z hlavních důvodů, proč tato operace byla tak úspěšná:
*dlouhodobé udržování německého soupeře v nejistotě o možném místě vylodění
*použití dvojitých agentů, jež německé velení zahrnovali informacemi o různých místech vylodění, počínaje Pas de Calais, přes Dánsko, až po severní Norsko konče.

Zdroje:
eastlothianatwar.co.uk
normandiememoire.com
dday-overlord.com
fact-index.com

Žádné komentáře:

Okomentovat