sobota 6. února 2010

Otto Skorzeny

Otto Skorzeny se narodil 12.června 1908 ve Vídni.  Po maturitě na gymnáziu ve Vídni začal studovat na Technické univerzitě ve Vídni. Zde se setkal se spolužáky, jež bojovali na frontách první světové války. Díky nim se stal členem buršáckého studentského spolku. Z té doby pochází i jizvy na tváři, s nimiž se tak rád později chlubil. Tím získal od novinářů přezdívku Zjizvená tvář.  Sám o této jeho etapě života říkal, že to byla škola chladnokrevnosti, pevné vůle a odvahy.



Situace před válkou:
V roce 1931 promoval a stal se inženýrem se zaměřením na motory a jejich konstrukci. Stejně horlivě se zapojoval o úsilí o spojení Německa a Rakouska. V roce 1932 se stal členem rakouské NSDAP, která byla o rok později zrušena. Když bylo v březnu 1938 Rakousko připojeno k Německu, se přihlásil k Waffen SS.

Za války:
Od září 1939 prošel výcvikem u Leibstandarte SS Adolf Hitler. V pluku Germania se účastnil války proti Francii, 30.1.1941 byl povýšen na SS-Untersturmfuhrera. Prodělal balkánské tažení a po jeho skončení bojoval v řadách divize SS Das Reich na východní frontě. Bojoval u Kyjeva a u Moskvy-byl raněn a získal železný kříž.

Jeho hvězda se teprve ale rodila. Na jaře 1943 byl jmenován velitelem pro speciální kurz Waffen SS v Oranienburgu. Cílem bylo vycvičit agenty, jež měli působit za nepřátelskou linií. Společně s Karlem Radlem soustředil všechny podklady vhodné pro takový výcvik a vybíral vhodné lidi. Ti prošli těžkou fyzickou a psychickou zkouškou.

Funkce velitele speciální školy byla jenom střela jež ho měla přiblížit k příčce nejznámějších německých vojáků. Roku 1943 dostal  velení akce, jež měla ohromit svět-osvobození italského Duce. Tím se stal známým nejen v Německu, ale získal respekt i u svých protivníků. V září 1944 bylo zřejmé, že se spojenci Německa od něj odklánějí. Po obrátce 180 stupňů v případě Rumunska byl Hitler rozhodnut udělat takovýmto skokům přítrž. V té době v Maďarsku Horty prostřednictvím svého syna vyjednával se Spojenci příměří. Skorzeny byl pověřen Hitlerem tomuto zabránit. Skorzeny shromáždil své vojáky a techniku ve Vídni a sám jel v civilu do Budapešti. V noci z 16. na 17. října 1944 překvapil úderem a obsadil budínský hrad. Horty byl přinucen k abdikaci.
V průběhu prosince 1944 velel komandům v amerických a britských uniformách a prováděli destrukce a přepady v týlu spojenců. Dalším jeho cílem byly mosty přes Másu. V té době ale vypukla u Spojeneckých vojsk soutěž na špiony v jejich řadách a tozpůsobovalo problémy. 
Předtím, v září 1944 byl ale pověřen vybudovat tzv. Stihací komanda SS, jež působila na území Polska, Slovenska, Protektorátu a Rakouska. Úkolem těchto komand byl protipartyzánský boj. Jako jejich velitel byl i zodpovědný za činy těchto komand jako bylo např. obec Ploština, Prlov... Pro Skorzenyho bylo podstatné, že jako velitel skupiny Josef, byl bývalími podřízenými po válce označen za hlavního strůjce těchto zločinů.

Po válce:
Na základě těchto výpovědí vydal soud v Uherském Hradišti na Skorzenyho zatykač. V americkém zajetí jej vyslýchali příslušníci československé zpravodalské služby. Skorzeny účast na obou akcích popřel. To dokazuje i rozkaz Hitlera, jež mu přikazuje v té době vytvořit odpor v tzv. Alpské pevnosti. Od 10.4.1944 se již určitě na území Protektorátu nepohyboval. V té době byl na návštěvě u velitele armád Střed. Od té doby se pohyboval v Rakousku. Přesto mu ale zústalo velení těchto jednotek a zodpovědnost za jejich činy. Vzhledem k tomu, že ČSR nebyl jediný stát, jež na něj podal žádost o vydání (ještě i Dánsko) ho zřejmě přiměl k útěku. Snadno si domyslel, že by se mu v komunistické ČSR vedlo hůře než v americkém zajetí.  Nějakou dobu se zdržoval v Německu a Francii. Roku 1951 se na trvalo usadil ve Španělsku. Obchodoval se železem a cestoval po světě.
Podílel se prý i na vybudování egyptské tajné služby Moukhaarat. Nevyléčitelná nemoc plic jej přivedla do německého Heidleburgu.  Na svou nemoc zemřel v Madridu 5.července 1975. Urna s popelem byla poslána do rodné Vídně.



Důvody proč nebyl dopaden
Případné dopadení a postavení Skorzenyho mařil fakt, že se protifašistická aliance po válce rozdělila na dva tábory a znemožnilo jeho vyhledání. V roce 1958 víděnský soud zamítl československou žádost a to umožnilo Skorzenymu získat cestovní pas...

Zdroje:internet, časopis Fakta a Svědectví 2/2009

Žádné komentáře:

Okomentovat