První kus byl dokončen 28.května 1915, ale vzhledem k průtahům s námořnictvem, které stále testovalo své projekty lodí, došlo k testům děl až o 11 měsíců později, v dubnu 1916 v pozemní verzi. Krátce po testech bylo dělo posláno na italskou frontu poblíž jezera Caldonazzo. Zde bylo z děla vystřeleno 122 krát směrem na městečka Asiago, Fondi, Gallioand Camporovere. Poté bylo dělo opět přesunuto do mateřské továrny.
Druhé vyrobené dělo bylo posláno na rumunskou frontu, ovšem není jasné, zda byl zde použit, jelikož rumunská fornta do polovina léta 1916 padla a Rumunsko kapitulovalo.
V květnu 1917 se obě děla přemístila na italskou frontu, kde bylo jejich hlavním cílem ostřelovat italské pobřežní dělostřelecké forty mezi Grado a Isonzo.
Během této doby byly ve Škodovce dokončeny další dva kusy, přičemž dalších sedm bylo rozestavěných. Po válce jedno dělo ukořistila Itálie, jedno získala Francie (č.4) a dva Jugoslávie.
Jugoslávská armáda jeden z nich ihned vyřadila, druhý vydržel ve výzbroji až do poloviny 30.let.
Děla byla hmotnostně opravdu přetěžká a při výstřelu je musela ukotvovat 100 tunová konstrukce.
Původně se uvažovalo o jejich umístění na speciální železniční nosiče (vagóny), ale rozpad rakousko-uherského mocnářství tomuto plánu zamezil.
Ráže : 350 mm
Délka hlavně: (L/45) 15.75 m
Délka zbraně: ? m
Hmotnost v bojovém postavení: 170 tun
Náměr : -?° +?°
Odměr: 0°
Úsťová rychlost : 770 m/s (resp. 820 m/s)
Váha munice : 700 kg (resp. 635 kg)
Dostřel : 33000 m (max dostrel)
Rychlost palby: ? rany/min.
Žádné komentáře:
Okomentovat