Za císaře!
Psal se rok 1959. V malé filipínské jeskyňce se krčila ještě menší šedivá postava. O rameno měla opřenou pušku. Asi americkou M1. Podřimovala. V pravé ruce pomalu dohořívala malá cigareta. Přes nohu najednou přeběhla postavičce krysa. Postavička pootevřela svoje oči a s námahou se protáhla. Kopla do prázdné plechovky a rozhlédla se po jeskyni.
Venku přestalo pršet. Postavička postávala před vchodem do jeskyně. ,,Co je na jídlo??´´ ozval se hlas z druhého konce jeskyně. Postava stojící u vchodu kopla k té druhé prázdnou plechovku. ta spadla na kamen a cinknutí se rozlehlo po celé jeskyni. Druhá postava vstala a také si to zamířila ke vchodu do jeskyně.
,,Měli bychom jít na oběd.´´řekla druhá postava. V ruce už zároveň třímala důstojnickou pistoli zatímco se z poza opasku blýskal samurajský meč. Oběma zakručelo v břiše. Oba se zasmáli a pomalu začali sestupovat se zbraněmi dolů z jeskyně do údolí. Zde poklidně žila vesnice. K ní se po kluzkých cestičkách pomalu blížili.
Dostali se k plotu nějaké zahrádky. Pomalu se podél něj plížili. Kryli se a utíkali tak rychle jako když jim bylo 20. Teď ale není rok 1944,kdy prodělali výcvik. Byly přece ,,ve válce´´. Proplížili se do slaměné chýše tak nejtišeji jak dokázali. Jedna postavička se začala přehrabovat v ošatkách s rýží a po hrstích ji cpala do malé plátové tašky. Přihodila k ní i nějaké banány. Po dřevěných schodech se ozvalo klapání. Oba strnuli. Ve dveřích se objevilo malé dítě. Sotva umělo chodit. To ale pohled na cizí lidi vylekalo a začalo s brekem křičet. Oba Japonci se snažili někudy utéci. Oknem se zpět na dvůr nedostanou. Zamířili ke dveřím, zároveň odhodili dítě stranou. To spadlo a už se nezvedlo. Přestalo i brečet.
Ve vesnici se rozšířil zmatek a několik mužů vyběhlo za záhadnými postavami. Japonci několikrát vystřelili do davu a jeden vesničan spadl na zem. Ostatní běželi za vetřelci. Jeden z Japonců zakopl. Nemohl vstát a svému druhu naznačil aby utíkal pryč. Sebral tedy zbraň a rýži a utíkal z vesnice pryč. Druhý zůstal zraněn uprostřed cesty. Párkrát vystřelil do davu. Ten se začal krýt. Brzy došla munice a rozlícený dav se znovu rozběhl a doslova vojáka ukamenoval. Bezvládné tělo přivázali na kříž, jež vztyčili uprostřed návse. Tělo zde viselo dva týdny. Onu ,,štastlivci´´ se podařilo dostat zpět do jeskyně. Zde i vše končí. Roku 1990 se ovšem podařilo ,,lovcům pokladů´´ najít zbraň a osobní vybavení z druhé světové války. Dále trochu munice a nekonzumovatelného jídla-zřejmě rýže.
Zbytky nějakých těl ovšem nebyly nikdy nalezeny....
Psal se rok 1959. V malé filipínské jeskyňce se krčila ještě menší šedivá postava. O rameno měla opřenou pušku. Asi americkou M1. Podřimovala. V pravé ruce pomalu dohořívala malá cigareta. Přes nohu najednou přeběhla postavičce krysa. Postavička pootevřela svoje oči a s námahou se protáhla. Kopla do prázdné plechovky a rozhlédla se po jeskyni.
Venku přestalo pršet. Postavička postávala před vchodem do jeskyně. ,,Co je na jídlo??´´ ozval se hlas z druhého konce jeskyně. Postava stojící u vchodu kopla k té druhé prázdnou plechovku. ta spadla na kamen a cinknutí se rozlehlo po celé jeskyni. Druhá postava vstala a také si to zamířila ke vchodu do jeskyně.
,,Měli bychom jít na oběd.´´řekla druhá postava. V ruce už zároveň třímala důstojnickou pistoli zatímco se z poza opasku blýskal samurajský meč. Oběma zakručelo v břiše. Oba se zasmáli a pomalu začali sestupovat se zbraněmi dolů z jeskyně do údolí. Zde poklidně žila vesnice. K ní se po kluzkých cestičkách pomalu blížili.
Dostali se k plotu nějaké zahrádky. Pomalu se podél něj plížili. Kryli se a utíkali tak rychle jako když jim bylo 20. Teď ale není rok 1944,kdy prodělali výcvik. Byly přece ,,ve válce´´. Proplížili se do slaměné chýše tak nejtišeji jak dokázali. Jedna postavička se začala přehrabovat v ošatkách s rýží a po hrstích ji cpala do malé plátové tašky. Přihodila k ní i nějaké banány. Po dřevěných schodech se ozvalo klapání. Oba strnuli. Ve dveřích se objevilo malé dítě. Sotva umělo chodit. To ale pohled na cizí lidi vylekalo a začalo s brekem křičet. Oba Japonci se snažili někudy utéci. Oknem se zpět na dvůr nedostanou. Zamířili ke dveřím, zároveň odhodili dítě stranou. To spadlo a už se nezvedlo. Přestalo i brečet.
Ve vesnici se rozšířil zmatek a několik mužů vyběhlo za záhadnými postavami. Japonci několikrát vystřelili do davu a jeden vesničan spadl na zem. Ostatní běželi za vetřelci. Jeden z Japonců zakopl. Nemohl vstát a svému druhu naznačil aby utíkal pryč. Sebral tedy zbraň a rýži a utíkal z vesnice pryč. Druhý zůstal zraněn uprostřed cesty. Párkrát vystřelil do davu. Ten se začal krýt. Brzy došla munice a rozlícený dav se znovu rozběhl a doslova vojáka ukamenoval. Bezvládné tělo přivázali na kříž, jež vztyčili uprostřed návse. Tělo zde viselo dva týdny. Onu ,,štastlivci´´ se podařilo dostat zpět do jeskyně. Zde i vše končí. Roku 1990 se ovšem podařilo ,,lovcům pokladů´´ najít zbraň a osobní vybavení z druhé světové války. Dále trochu munice a nekonzumovatelného jídla-zřejmě rýže.
Zbytky nějakých těl ovšem nebyly nikdy nalezeny....
Žádné komentáře:
Okomentovat