V dubnu až květnu 1919 se v tzv. Modré armádě ve Francii,
složené z Poláků bojujících proti Ústředním mocnostem (válka již skončila),
utvořila její první tanková jednotka o síle pluku. Základem se pro ní stal
původně francouzský 505. tankový pluk, složený z francouzských strojů, tankistů
a mechaniků. Výzbroj tvořilo celkem 120 kusů nově vyrobených tanků FT-17. Na
přelomu května a června 1919 se polská Modrá armáda přesunula i se svým
tankovým plukem do Polska včetně své výzbroje, získané ve Francii. Tím se nová
polská armáda stala 4. armádou světa co do největšího počtu tanků ve výzbroji.
Stejně jako ve francouzské armádě měly i polské jednotky
tanky vyzbrojené buď kanónovou nebo kulometnou výzbrojí:
- 75 kusů s kanónem Puteaux SA-18 L/21 ráže 37 mm
- 45 kusů s kulometem Hotchkiss Mle.14 ráže 8 mm
Objevuje se ovšem i údaj mírně odlišný:
- 72 kusů s kanónem Puteaux SA-18 L/21 ráže 37 mm
- 48 kusů s kulometem Hotchkiss Mle.14 ráže 8 mm
Pluk se skládal z celkem 5 rot, rozdělených mezi dva
prapory. Každá část měla tři tankové čety, přičemž jedna četa měla celkem 3
dělové a 2 kulometné tanky.
Od srpna 1919 se polské tanky FT-17 aktivně účastnily
polsko-sovětské války. Do konce roku 1920 většina francouzského personálu
odešla zpět do Francie. V červenci 1920 byly tanky FT-17 použity v obranných
bojích, hlavně při obraně měst Lida, Grodno a Rowne. Pak se zúčastnily velké
bitvy u Varšavy v srpnu 1920 (ve střetech hlavně kolem Radzyminy a v průběhu
ofenzívy směrem na Minsk u obcí Maj Nowicki, Mazowiecki a Mlawy). Během této
doby došlo k poškození některých tanků a ty byly umístěny na železniční
plošinové vagóny a používaly se jako součásti obrněných vlaků. Během války v
letech 1919-1920 bylo 8 tanků zničeno, 12 bylo poškozeno a později opraveno.
V roce 1924 byly ve Francii přikoupeno 6 rádiových tanků
FT-17, následované v letech 1929 - 1930 modernějšími verzemi klasických tanků
FT-17. Jednalo se o 5 tanků Renault M26/27 a 1 tank Renault NC-27 (z původně
uvažovaných 24 kusů).
V roce 1925 kpt. S. Kardaszewicz navrhl pro tanky FT-17
nové širší pásy, čímž zvýšil rychlost při menší spotřebě paliva. V letech 1925
- 1926 bylo těmito pásy vybaveno asi 65 kusů tanků (není známo, zda tanky s
těmito pásy byly aktuální i v roce 1939). V následujícím roce (1926) byla v polské
firmě CWS (Centrálne Warsztaty Samochodowe - Centrální autoservisech) ve
Varšavě dokončena malá série tanků FT-17 o počtu 27 kusů. Jednalo se o tanky
vyrobené z náhradních dílů a slabších pancéřových plátů. Tyto tanky byly
většinou použity k výcviku.
FT-17 CWS
Rovněž v roce 1926 byl zahájen a rovněž i testován
projekt tank s generátorem kouřové clony. Projekt byl nakonec zamítnut.
Projekt s generátorem kouřové clony
V roce 1931 plukovník Tadeusz Kossakowski přišel s
nápadem na využití starých tanků FT-17 - přeměnu na obrněné železniční drezíny
jejich usazením na železniční vagóny. Hlavní výhodou této myšlenky bylo, že
tank mohl jezdit po železnici, ovšem v případě poškození kolejí či podvozku
vagónu mohl sjet a dále pokračovat sám.
První prototyp byl postaven v roce 1932, ovšem výsledky
testů nebyly podle představ. Drezína by byla poháněna za pomoci točení se pásů
tanku na speciálních válečcích umístěných na vagónu, čímž by byla přenášena
energie určená pro jízdu tanku do podvozku vagónu. I když se jednalo o příliš
složitý a náročný pohon, mohl drezíně zaručit rychlost až 38km/ hod.
V roce 1933 byl představen druhý prototyp , který byl
poháněn přímo motorem tanku za pomoci speciální hnací hřídele. Prototyp byl
navržen firmou WIBI, jeho uskutečněním byly pověřeny varšavské firmy Lilpop,
Rau a Loewenstein. V technických výpočtech byla tanku zaručena rychlost 45km/
hod! Zkoušky prototypu byly úspěšné a v roce 1934 byly postaveny další tři
podvozky. Po dalších studiích a úpravách byla v lednu 1938 vyrobena první série
18 železničních podvozků. V roce 1939 bylo vyrobeno již 38 podvozků. 14
mobilizovaných obrněných vlaků mělo ve své soupravě celkem 2 tyto vozy, zbytek
byl samostatně nasazován.
hmotnost celé jednotky 10,5 t
hmotnost samotného podvozku - 3,4 tuny
Délka / šířka / výška (s tankem) - 8,11 / 2,04 /
2,83 v metrech
Ve 30.letech bylo rozhodnuto rádiové tanky (celkem 6
kusů) přestavět na klasické bojové stroje (rádiovou nástavbu měla nahradit
klasická věžička). Byla kvůli tomu vyvinuta speciální věž s novým polským
kanónem ráže 37mm a kulometem, ale není známo, zda došlo k této úpravě.
Ve 30.letech polská armáda paradoxně disponovala
největším počtem tanků FT-17 ve své historii:
- 112 lehkých tanků Renault FT-17 (čísla: 1001 - 1112)
- 6 rádiových tanků Renault TSF (čísla: 2001-2006)
- 27 školních tanků Renault FT-17 CWS (čísla: 3001 -
3027)
- 5 tanků Renault M26/27
- 24 tanků Renault NC-27 (ve skutečnosti 1 tank, zbytek
byly neupravené FT-17 vedené pod tímto označením)
174 tanků celkem
V letech 1936 - 1937 bylo 16 tanků prodáno fiktivně
Uruguayi, ve skutečnosti směřovaly do republikánského Španělska. Dalších 53 poté následovalo do Španělska
přímo a 3 tanky koupila oficiálně Čína, odkud ovšem zřejmě taky putovaly do
Španělska. V roce 1939 tedy polská armáda disponovala celkem 102 tanky
rozdělených do dvou uskupení:
- 70 kusů v 2.obrněném praporu v Żurawici
- 32 kusů v rámci železničního vojska
Bojové nasazení tanků FT-17 v bojích během přepadení
Polska bylo díky jejich technickému stavu velmi omezené. Všechny byly zařazeny
do 2. obrněného praporu, jež byl složen ze tří tankových rot (111., 112.,
113.). Mobilizace praporu byla dokončena 6.září a převelena k Brestu, ovšem
kvůli ostřelování trati byla 111. rota vyložena předčasně v blízkosti města
Lukow dne 9.září a pokouší se o ústup na východ. Během tohoto ústupu jednotka
bez kontaktu s ostatními polskými jednotkami a s minimem benzínu a munice se
střetla s průzkumnou skupinou tankové divize Kempf. Jednotka byla do 16.září
nakonec zcela zničena.
Síly 112. a 113. roty dorazily do vojenské pevnosti v
Brestu, kde se staly i s tanky FT-17 součástí obranných postavení. nyní se
čekalo již pouze na německý útok. 14.září části německého II praporu 8.
tankového pluku 10. tankové divize skutečně přešly do útoku. V zahrádkářské
kolonii u severní brestské citadely bylo zničeno 12 tanků FT-17. Ovšem průlom
se německým jednotkám nepodařil, jelikož braná pod citadelou byla zablokována
dvěma zničenými tanky FT-17, použitými Poláky následně jako barikády. 16.září se
zbývající polské jednotky pokusily o průlom, který ovšem ztroskotal.
Zničené tanky FT-17, citadelská brána
Po kapitulaci Polska se některé polské útvary opět
reorganizovaly na území Francie. Byla zde vybudována i polská 10. obrněná
brigáda, ovšem technikou začala být vybavována až v březnu 1940 - k překvapení
Poláků se jejich první technikou, určenou hlavně pro výcvik, staly tanky FT-17!
Celkem jich brigáda obdržela 42 kusů. Přibližně polovina z nich neměla
výzbroj, menší část měla kulomety Mle.31
MG ráže 7.5 mm a pouze doslova pár do tuctu kanóny SA-18 ráže 37 mm. Teprve na
začátku května byl první prapor vyzbrojen tanky Renault R-35, 2.prapor byl o
něco později vybaven tanky AMX R-40, s nimiž se účasnily bojů. Tanky FT-17
zůstaly ve výcvikovém středisku, kde byly zčásti zničeny a zčásti ukořistěny
Němci.
Polské FT-17 ve Francii (1940)
