Šatov 1938

Září 1938 v obci Šatov
Jen další z úseků nepokojů

Tak by šlo nazvat dění v okolí obce Šatov. Po projevu A.Hitlera v Norimberku 12.září 1938, poslechli němečtí občané RČS jeho výzvu k otevřenému povstání. A docela rádi. V prostoru celého pohraničí Republiky Československé se bojovalo. Ovšem v prostoru Šatova byl v té době pořád klid. Ovšem po 19.září se vše rozběhlo jako v ostatních částech pohraničích, když dorazily k obci první jednotky teroristické organizace Freikorps.

20.září došlo k napadení československého celního úřadu v nedalekých Hnanicích. Ovšem podle rozkazu nemělo zdejší osazenstvo složené z příslušníků SOS a Finanční stráže palbu opětovat a tak se z vlastní iniciativy stáhlo do budovy úřadu. Když zahájil Freikorps o hodinu později znovu útok za pomoci kulometné palby, narazili již na střelbu obránců, jež nařízení o zákazu palby porušili. Při československém protiútoku z budovy úřadu se snažili němečtí útočníci o útěk. Přibližně 20 útočníků uteklo na území Říše a přitom zahazovali své zbraně.

Ovšem obránci si neoddechli dlouho, když byla znovu 22.září 1938 ve 3.10 ráno napadena. Tentokrát se členům Freikorps za pomoci několika příslušníků SS začleněných do jejich oddílu, celnici vyčistit od jejího osazenstva, které uteklo. Samotná celnice byla vyrabována a vypálena.
Ovšem ještě téhož dne byl učiněn příslušníky SOS, jež byli posíleni o dvě družstva SOS ze Šatova pod velením strážmistrů M.Floriána a S.Křivonožky a příslušníků četnické stanice v Šatově. Útok nebyl přímo úspěšný, celnici se podařilo obsadit až po ústupu nepřátel.
Na československé straně si tento protiútok vyžádal jednu oběť, když byl k ránu nalezen v příkopu u cesty asi 100 metrů od stanice mrtvý por. Otmar Chlup od znojemského pěšího pluku č.24.

V pátek 23.září o půl jedenácté večerní se národ konečně dočkal. Z rádiových přijímačů se totiž ozvalo:
Zůstaňte u svých přijímačů, bude učiněno důležité prohlášení. Později posluchači mohli slyšet:
Prezident Republiky, Edvard Beneš, vyhlásil dnes o jedenácté večerní všeobecnou mobilizaci.

ve stejnou dobu vyletěly u Šatova do vzduchu koleje a výhybka, když zahájil Freikorps útok. Při útoku se setkal s menším odporem dvoučlenných hlídek od pěšího pluku 24 u nádraží, když zahájil palbu střelbou z vinných sklípků tyto hlídky. Výhybka a koleje byly porušeny a trať se stala de facto neprůjezdnou.

24.září pod ochranou tmy zahájil Freikorps další útok na nádraží a objekty opevnění palbou čtyř kulometů. Příslušníci SOS se zase ocitly pod palbou ze samopalů z oken keramické továrny. Útočníci opět zmizeli a pátrání po nich nepřineslo výsledky. Ve stejnou dobu došlo k menší potyčce na silnici Havraníky-Hnanice-Šatov-Devět Mlýnů.

V této přestřelce byl zraněn svobodník v záloze Rudolf Obořil od SOS Šatov. Podle následného hlášení čs.vojáků vyplynulo, že útočník zahájil útok v 23.30hod a jeho útok byl kompletně zlikvidován v 00.35hod. (25.září).

V pondělí 26.září 1938 padl po krátké přestřelce celní úřad v Hnanicích opět do rukou Freikorpsu. Současně zahájili útočníci z okolních domů palbu na československé obránce v Hnanicích a ti ustoupili. Ovšem přišla československým vojákům posila v podobě četnického pohotovostního oddílu ze Znojma, jež byl podporován policisty a obrněným automobilem vz.30.
Nepřítel byl kolem 16.hodiny vytlačen za hranice. Ovšem celnice zůstala v jeho držení (ta zůstala obsazena až do 30.září, kdy se stala součástí německého území). Při boji padlo 24 a zraněno bylo 37 příslušníků Freikorpsu.

27.září byl v prostoru objektu vz.37 č.2111 těžce zraněn vojín v záloze A.Fučík od SOS.

Dle Situační zprávy Praporu SOS Znojmo byla 28.září zpozorována osádkami pevnůstek palba z lehkých kulometů k jejich pozicím z kostelní věže. palba byla opětována. ve stejný den došlo k přepadu a byl zraněn svobodník S.Sedláček.

29.září (čtvrtek) přijel do Šatova obrněný automobil doprovázený četou pěchoty ze Znojma. Za palby se československým jednotkám podařilo proniknout na hřbitov a ke kostelní věži, odkud byla ještě v 8.00hod. vedena Freikorpsem palba. nepřítel unikl zřejmě do chodeb pod kostelem a ty byly nakonec na rozkaz velitele úseku Jindřicha Kudrny zadýmovány. Boje zde byly více než úporné a dokazuje to i fakt, že bylo československou stranou vystříleno více než 10 000 ran.

30.září bylo přepadeno střelbou a granáty strážní stanoviště SOS u celního úřadu Šatov. Byl zraněn jeden příslušník SOS.


KAPITULACE
Ještě téhož dne, 30.září poslouchali obránci celního úřadu kolem 17.00hod. projev v rozhlase, v němž armádní generál Jan syrový šokoval celý národ. Československá vláda přijala mnichovský diktát. Obrana tohoto kousku území zdejším obráncům jako naprosto nyní zbytečná....