MKB Generaloberst Dollmann: velitelské stanoviště armádní pobřežní baterie
Úvod:
Jediným britským územím Britských ostrovů mimo kolonie se staly tzv. Normanské ostrovy, jež byly v půlce června 1940 opuštěny britskými silami a letectvem z důvodů jako blízkost Francii. Již 1. července na ostrov Guernsey vstoupily německé jednotky a okupace zde trvala dlouhé čtyři roky. ani tyto ostrovy se nevyhnuly novým německým pořádkům. V průběhu těchto čtyř let byl ostrov Guernsey (podobně jako okolní ostrovy Jersey a Alderney) přeměněn v pevnost.
Němci zde za své vzali i staré pevnosti z 18.století tzv.Martello. Ty byly již zde budovány od 18.století Angličany a byly vystavěny na důležitých pozicích na ostrově. Němcům posloužily převážně jako skladiště munice pro děla, kasárna či pozorovatelny.
Foto: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/51/James_Joyce_Tower.jpg
Na počátku roku 1941 Němci přešli na výstavbu vlastních pevnostních objektů. Většinou šlo o zesílená polní postavení a posty dělostřeleckých baterií. Zpráva z dubna 1941 podává zprávu, že už je rozestavěna baterie Strassburg jejíž výzbroj mají tvořit 22 cm kanóny na skalnatém jižním pobřeží. V průběhu července 1941 se objevily na ostrovech další dělostřelecké baterie děl s ráží 15 až 22 cm.
V říjnu 1941 Hitler vydal rozkaz, aby Normanské ostrovy byly proměněny v nedobytnou pevnost. Tím zahájil hlavní období výstavby objektů Atlantického valu na ostrovech. Tím ovšem pouze připomněl svou výzvu z jara téhož roku, kde žádal totéž.
Armádní pozorovací věž M5 na jižním pobřeží ostrova Guernsey
Stavební práce:
Ovšem vůbec první obranné pozice na ostrovech si vytvářely už německé polní jednotky, kdy byly vytvořeny první linie polních zákopů. Později je doplnily ženijní útvary a jednotky organizace Todt. Ovšem od počátku bylo jasné, že rozsah obranných pozic převyšuje možnosti zde umístěných jednotek a proto byly požadovány další pracovní síly. Na ukojení těchto volání navštívil ostrovy Fritz Todt. Ten rozhodl o nasazení válečných zajatců a nuceně nasazených. Těm měly pomoci místní firmy. V listopadu 1941 se na ostrovech nacházel dostatek materiálu pro výstavbu a práce pokračovaly rychle a úspěšně.
Práce postupně vrcholily až do dubna 1943, kdy bylo množství pracovníků odveleno v důsledku válečných událostí na práce na pevninu. Prioritou se totiž stala východní fronta a po vylodění Spojenců v Itálii, tak měli zájem Němci je zastavit tam. Zmenšeným tempem pak výstavba pokračovala až do pozdního léta 1944.
Pevnosti nesplnily svůj účel:
Do léta 1944 se podařilo Němcům postavit pouze polovinu předpokládaných pevností, ovšem je množství odvedených prací úctihodné. Na ostrově Guernsey byly celkově postaveny:
-tři námořní dělostřelecké baterie
-devět baterií pobřežního dělostřelectva
-pět baterií divizního dělostřelectva různých ráží od 10 do 30,5 cm
Dále bylo po celém ostrově postaveno nespočet polních postavení, pozorovatelen a protiletadlových postavení.
Pobřeží ostrova bylo poseto jednotlivými body obrany doplněných tisíci min. Do dubna 1944 jich bylo uloženo přes 54 000.
Pro představu mohutnosti pracovních výkonů do září 1944:
-bylo použito 613 tisíc kubíků železobetonu
-objem výkopových prací na jaře 1944 činil 244 tisíc kubíků zeminy
Jedna z mnoha dělostřeleckých kasamet
Po válce:
Po skončení války byly postupně některé polní postavení ničena (buď rozebrána či zavalena). Zároveň s nimi i některé železobetonové pevnůstky, jež bránily nové civilní výstavbě. Zároveň s tím byly pobřežní oblasti opět zpřístupněny civilnímu obyvatelstvu, které z důvodů utajení rozsahu výstaveb to měly od okupační moci zakázané.
Podzemní tunely, jež byly umístěné pod velkou pobřežní částí ostrova překypovala německou technikou, jež do začátku 50.let byla roztavena v hutích. samotné tunely jsou dnes taktéž nepřístupné, z jakýchkoliv důvodů, jako např. zavalené či se nachází na soukromém pozemku.
Děla pobřežních baterií se Britové zbavovali jednoduše-byly i s municí shozeny z útesů.
Dělostřelecké baterie:
Pobřežní baterie GENERALOBERST DOLLMANN
Baterie byla tvořena z čtyř 22 cm kanónů.
Jednotlivá postavení (celkem 4) jsou dnes v různém stavu.
Od roku 1997 je zdejší organizací Guernsey Armouries rekonstruováno postavení číslo 3. Zde je osazen i francouzský kanón Schneider 220L vz. 1917, Němci označovaný jako K532(f), jež zde byl opravdu osazen německými vojáky.
samotný kanón má zajímavou historii-po válce byla jeho hlaveň shozena do moře, jako většiny děl. V roce 1995 se ji podařilo vyzvednout z moře. Podle originálních plánů z francouzských archívů se podařilo vyrobit lafetu a chybějící části kanónu.
Postavení číslo 1 je většinou pohřbeno pod cestou vedoucí k parkovišti u stanoviště řízení palby
Postavení číslo 2 je dnes v rukou nadšenců a je rekonstruováno do podoby z dob války.
Postavení číslo 4 je silně zarostlé a částečně zničené.
Pobřežní baterie Mirus
Baterie byla tvořena čtyřmi ruskými kanóny ráže 30,5 cm.
V dnešní době jsou všechny její čtyři objekty na území soukromých vlastníků. Ovšem je možné navštívit postavení děl číslo 1 a 4.
Postavení číslo 4 je zajímavé především tím, že jako jediné nemá zarostlou dělovou točnu. Postavení číslo 1 už podléhá útokům vegetace a zbylá dvě postavení jsou zasypána hlínou a nepřístupná.
100 metrů severně se nachází menší cesta (do Rue des Cina Verges) a po dalších asi sto metrech se nachází lesík v němž je umístěno dělostřelecké postavení. Točna je částečně zarostlá vegetací. Zajímavější je však obrovský objekt, jež je jeho součástí. Objekt byl vytvořen pro skladování munice, byla zde kasárna a strojovna pro několik dieselagregátů.
Věže řízení palby:
Zajímavé stavby jsou zdejší věže pro řízení palby (Marine Peilstand). Celkově jich bylo vybudováno pět označených MP-1 až 5. V okolí se nachází několik menších podpůrných kulometných a pozorovacích objektů.
Věž MP2
Věž byla postavena na místě staré věže Martello v prostoru Stp. Langenberg na severním mysu zátoky Rocquaine.
Dnes není v interiéru přístupná.
Věž MP3
Je tvořena pěti podlažími. Dnes je v zachovalém stavu a je provozována asociací CIOS jako muzeum.
Věž MP4
její princip stavby je odlišný od ostatních čtyř. Její tělo bylo stavěno stupňovitě. Je volně přístupná včetně místností interiéru.
Věž MP5
Věž byla postavena útesech La Prevote na jižním pobřeží ostrova. Dnes je přístupná pouze zvenčí.
Opěrné body obrany na severozápadním pobřeží ostrova:
Opěrný bod ROTENSTEIN
Opěrný bod je umístěn na severním mysu zátoky Vazon Bay. Jeho stav je ovšem žalostný, když kromě muzejní kasamety jsou ostatní uď zasypány sutí a hlínou nebo jsou jejich vchody zality železobetonem. Zdejší obranná postavení byla celkem asi chaotická, kdy vedle improvizovaných postavení z počátku okupace se nacházela pozdější železobetonová postavení Stp. Rotenstein.
zdejší obrana byla tvořena z různých typů pevností. Byly zde umístěny:
-čtyři Jäger kasematy pro 10,5cm K331(f)
-nachází se zde zbytky původního britského fortu. Do něho byly Němci vestavěny úkryty R 606 pro 60cm světlomet.
Z levého (jižního) fortu se pro použití vyvážel světlomet na vozíku po kolejničkách do bývalého palebného postavení fortu. Nad úkrytem pro 60cm světlomet se nacházelo postavení 150cm světlometu ,jež sloužil pro účely baterie Mirus.
V blízkém okolí se nachází kulometný objekt R 632, jehož kopule byla bohužel po válce odtěžena sběrači šrotu. Dále třeba kasemata R 676 pro Pak36(t), tedy pro československou zbraň L1.
Na území dnešního parkoviště se nachází objekt R 633 pro minomet M19, na němž je bohužel to parkoviště postaveno. jeho kopule byla po válce vytržena.
Pod parkovištěm se nachází i podzemní úkryt pěchoty.
Nejmenším viditelným objektem je typ Tobruk pro tankovou věž s kulometem nedaleko objektu R 676. O objektu R 676 ovšem není známo pro jaký účel sloužil. Jeho dokumentace se nedochovala.
Opěrný bod Grossfels
Jeho všechny objekty byly v roce 1948 zasypány a některé jsou viditelné jen částečně. Výjimkou je pouze kasemata pro čs. pevnostní protitankový kanón ráže 47mm, do které se dá dostat střílnou. Jako u ostatních místních opěrných bodů jsou i zde hlavními objekty Jäger kasematy pro K331(f). většina zdejších objektů je ovšem zasypána.
I zde byl Němci využit původní britský fort, nějž vestavěli tři kulometné objekty a úkryt a propojili je betonovými zákopy. Uprostřed mysu se nachází úkryt pro 60cm světlomet, který je bohužel téměř úplně zasypán.
U paty mysu jižním směrem je postaven objekt R 676 pro čs. pevnostní protitankový kanón. Ostaní objekty jsou zasypané, a to jak úkryty, dnes viditelné pouze jako hromady zeminy, tak i objekt R 633 pro minomet M19, jež se nacházel poblíž pláže. Poblíž je zachované postavení pro 8cmminomet Gwr.34.
Zdroj: fortifikace.net
Žádné komentáře:
Okomentovat