Miroslav Filipovič
Narodil se 17.července 1918 v Hodoníně. V Hodoníně absolvoval v letech 1924-1929 obecnou školu a středoškolské vzdělání získal na Čs.státní realce v Hodoníně během let 1929-1936. Žil spolu s bratrem a rodiči na ulici Rybářská.
Presenční službu nastoupil 1.října 1937 k dělostřeleckému pluku č.7. Od 4.října 1937 do 29.května 1938 si doplňoval vojenskou kvalifikaci na Škole pro důstojníky hrubého motorizovaného dělostřelectva v záloze v Olomouci. Během dalšího možného výcviku získal kvalifikaci měřiče, dělovoda, pátrače a velitele čety. Během mobilizace od 23.září do 20.listopadu 1938 velel dělostřelecké poločetě dělostřeleckého pluku č.125 v prostoru Jihlavy a Znojma.
Po mnichovské dohodě nastoupil 21,listopadu 1938 do automobilního kurzu v Josefově a od 19.února 1939 do konce března 1939 sloužil coby automobilní důstojníku baterie dělostřeleckého pluku č.107.
Po propuštění z česko-slovenské armády se vrátil zpět do Hodonína a bydlel u rodičů. Ovšem 11.srpna odešel na Slovensko a odtud do Polska. Po zadržení polskou pohraniční stráží byl poslán do čs.shromažďovacího střediska v Novém Targu. Odtud byl 22.srpna 1939 odeslán na československý konzulát v Krakově, kde byl 23.srpna 1939 jako dobrovolník pod ev.č.1791 zařazen coby dobrovolník do vojenské skupiny.
Po napadení Polska vstoupil do československého legionu v Polsku, s kterou ustupoval směrem na východ. 19.září byl legion zajat Rudou armádou postupující v rámci dohody s Německem na území východního Polska. Během doby od 18.září 1939 do 16.dubna 1941 byl internován v táborech v Kamenci Podolském a v Suzdale.
Po dohodě se sovětskými vojenskými orgány měli být českoslovenští dobrovolníci přesunuti do Palestiny, kde se měli připojit k čs.pěšímu praporu11.-Východnímu. Po příjezdu do Palestiny 1.května 1941 byl s některými dalšími příslušníky jednotky internován britskými úřady jako tzv. hvězdáři po dobu 10 měsíců do 18.března 1942.
18.března 1942 byl opět přijat k čs.armádě a přidělen k náhradní rotě Čs. výcvikového střediska-Východního. Zde byl zařazen jako instruktor pro pěší a protiletadlový výcvik. Po skončení bojů v Africe byl s ostatními příslušníky čs.pěšího praporu 11. přeložen na lodi Mauretánia do Británie 30.června 1943.
Po příjezdu do Británie 12.srpna 1944 byl rt.asp.M.Filipovič zařazen k čs.samostatné brigádě. Přesněji k dělostřeleckému pluku č.1, kde až do 28.srpna 1944 zastával funkci měřiče družstva, velitele čety a zástupce velitele střelecké ústředny oddílu. 24.srpna 1944 byl M.Filipovič povýšen do hodnosti podporučíka dělostřelectva.
Od 29.srpna 1944 nastoupil do funkce zástupce velitele střelecké ústředny II.oddílu dělostřeleckého pluku č.1 a spolu s ním se účastnil se účastnil od 8.října 1944 až do 10.května 1945 obléhání německé posádky v Dunkerque.
Svými nadřízenými byl hodnocen jako...velmi svědomitý, spolehlivý, samostatný. Jako zástupce velitele střelecké ústředny se osvědčil ve všech situacích. Osvědčil se velmi dobře... Za svůj podíl na zahraničním odboji byl vyznamenán Čs.válečným křížem z roku 1939, Medailí za chrabrost, Medailí za zásluhy II.stupně a jugoslávským vyznamenáním ,,Za bratrstvo i jedinstvo´´.
V osvobozeném Československu nastoupil 30.června 1945 k 1.čs.tankovému sboru k oddílu Obranného zpravodajství (OBZ). Odtud odešel k Hlavní správě OBZ v Praze. Ve své poválečné službě v armádě byl hodnocen jako.....všestraně spolehlivý, svědomitý a pilný...k představeným přímý, ukázněný, k sobě rovným kamarádský, sebevědomý...vojenské teoretické vědomosti doplněné zkušenostmi a poznatky pobytem v poli jako účastník zahraničního odboje možno kvalifikovati jako velmi dobré, příslušné voj. předpisy (základ ještě ze školy pro důstojníky hrub.mot. dělostřel. v záloze 1938) ovládá velmi dobře...
Vojenskou činnou službu ukončil 1.dubna 1947 v hodnosti kapitána dělostřelectva v záloze. Přestože v jeho kvalifikačních papírech bylo jeho hodnocení vedeno takto:
...vzhledem k válečným zkušenostem jako účastník zahraničního odboje prakticky všestranně použitelný. Jako zpravodajský důstojník se osvědčil velmi dobře...byl MNO propuštěn z armády. Za svou příslušnost k zahraniční armádě byl později perzekuován i později, když už pracoval v civilních zaměstnáních. Později měl uvedeno v materiálech z roku 1963, že byl propuštěn z armády z důvodu, že byl v západní armádě jejím příslušníkem. V Praze zůstal i po propuštění z armády.
V roce 1949 nastoupil jako smluvní úředník k Ministerstvu zahraničního obchodu. Později pracoval coby úředník na úředním ředitelství Čs.textilních závodů n.p. Praha. V roce 1960 zastával funkci vedoucího plánovače elektrárny v Hodoníně, ale nebyl mu schválen styk s tajnými informace z důvodu:Udržuje styk s příbuznými v kapitalistické cizině.. a nakonec byl z tohoto důvodu i z funkce vedoucího odvolán. V elektrárně nakonec dál pracoval coby podnikový kontrolor....
Josef Filipovič
Narodil se 28.února 1911 v Hodoníně.Vystudoval v Hodoníně čs.státní reálku a v Brně Právnickou fakultu Masarykovy univerzity.
Osud ohledně armády měl téměř shodný se svým mladším bratrem. Čet.asp.Josef Filipovič vstoupil do zahraniční armády 1.září 1939, kdy vstoupil do Českého a slovenského legionu v Polsku pod. ev.č.1790. Stejně jako bratr byl zajat Rudou armádou, internován v Kamenci Podolském a v Suzdale.
Po příjezdu do Palestiny byl jako Žid internován britskými úřady na dobu 10 měsíců a až 18.března 1942 vstoupil k čs.vojenské jednotce na Středním východě a spolu s bratrem Miroslavem byl přidělen k náhradní rotě čs.výcvikového střediska-Východního.
Četaři asp.JUdr.J.Filipovičovi bylo uděleno pochvalné uznání velitele čs.výcvikového střediska-Východního a 30.června 1943 na lodi Mauretania odplul do Velké Británie. Již jako příslušník Čs. obrněné brigády ve Velké Británii byl povýšen na rotného aspiranta a 10.září 1943 přidělen k dělostřeleckému pluku.
Jeho vojenské záznamy ovšem končí 24.srpna 1944, kdy byl povýšen do hodnosti podporučíka dělostřelectva v záloze.
Více podkladů z armádních archívů či rodiny nebylo zjištěno....
Zdroj:Hodonín ve válce a okupaci, 1939-1945
Narodil se 17.července 1918 v Hodoníně. V Hodoníně absolvoval v letech 1924-1929 obecnou školu a středoškolské vzdělání získal na Čs.státní realce v Hodoníně během let 1929-1936. Žil spolu s bratrem a rodiči na ulici Rybářská.
Presenční službu nastoupil 1.října 1937 k dělostřeleckému pluku č.7. Od 4.října 1937 do 29.května 1938 si doplňoval vojenskou kvalifikaci na Škole pro důstojníky hrubého motorizovaného dělostřelectva v záloze v Olomouci. Během dalšího možného výcviku získal kvalifikaci měřiče, dělovoda, pátrače a velitele čety. Během mobilizace od 23.září do 20.listopadu 1938 velel dělostřelecké poločetě dělostřeleckého pluku č.125 v prostoru Jihlavy a Znojma.
Po mnichovské dohodě nastoupil 21,listopadu 1938 do automobilního kurzu v Josefově a od 19.února 1939 do konce března 1939 sloužil coby automobilní důstojníku baterie dělostřeleckého pluku č.107.
Po propuštění z česko-slovenské armády se vrátil zpět do Hodonína a bydlel u rodičů. Ovšem 11.srpna odešel na Slovensko a odtud do Polska. Po zadržení polskou pohraniční stráží byl poslán do čs.shromažďovacího střediska v Novém Targu. Odtud byl 22.srpna 1939 odeslán na československý konzulát v Krakově, kde byl 23.srpna 1939 jako dobrovolník pod ev.č.1791 zařazen coby dobrovolník do vojenské skupiny.
Po napadení Polska vstoupil do československého legionu v Polsku, s kterou ustupoval směrem na východ. 19.září byl legion zajat Rudou armádou postupující v rámci dohody s Německem na území východního Polska. Během doby od 18.září 1939 do 16.dubna 1941 byl internován v táborech v Kamenci Podolském a v Suzdale.
Po dohodě se sovětskými vojenskými orgány měli být českoslovenští dobrovolníci přesunuti do Palestiny, kde se měli připojit k čs.pěšímu praporu11.-Východnímu. Po příjezdu do Palestiny 1.května 1941 byl s některými dalšími příslušníky jednotky internován britskými úřady jako tzv. hvězdáři po dobu 10 měsíců do 18.března 1942.
18.března 1942 byl opět přijat k čs.armádě a přidělen k náhradní rotě Čs. výcvikového střediska-Východního. Zde byl zařazen jako instruktor pro pěší a protiletadlový výcvik. Po skončení bojů v Africe byl s ostatními příslušníky čs.pěšího praporu 11. přeložen na lodi Mauretánia do Británie 30.června 1943.
Po příjezdu do Británie 12.srpna 1944 byl rt.asp.M.Filipovič zařazen k čs.samostatné brigádě. Přesněji k dělostřeleckému pluku č.1, kde až do 28.srpna 1944 zastával funkci měřiče družstva, velitele čety a zástupce velitele střelecké ústředny oddílu. 24.srpna 1944 byl M.Filipovič povýšen do hodnosti podporučíka dělostřelectva.
Od 29.srpna 1944 nastoupil do funkce zástupce velitele střelecké ústředny II.oddílu dělostřeleckého pluku č.1 a spolu s ním se účastnil se účastnil od 8.října 1944 až do 10.května 1945 obléhání německé posádky v Dunkerque.
Svými nadřízenými byl hodnocen jako...velmi svědomitý, spolehlivý, samostatný. Jako zástupce velitele střelecké ústředny se osvědčil ve všech situacích. Osvědčil se velmi dobře... Za svůj podíl na zahraničním odboji byl vyznamenán Čs.válečným křížem z roku 1939, Medailí za chrabrost, Medailí za zásluhy II.stupně a jugoslávským vyznamenáním ,,Za bratrstvo i jedinstvo´´.
V osvobozeném Československu nastoupil 30.června 1945 k 1.čs.tankovému sboru k oddílu Obranného zpravodajství (OBZ). Odtud odešel k Hlavní správě OBZ v Praze. Ve své poválečné službě v armádě byl hodnocen jako.....všestraně spolehlivý, svědomitý a pilný...k představeným přímý, ukázněný, k sobě rovným kamarádský, sebevědomý...vojenské teoretické vědomosti doplněné zkušenostmi a poznatky pobytem v poli jako účastník zahraničního odboje možno kvalifikovati jako velmi dobré, příslušné voj. předpisy (základ ještě ze školy pro důstojníky hrub.mot. dělostřel. v záloze 1938) ovládá velmi dobře...
Vojenskou činnou službu ukončil 1.dubna 1947 v hodnosti kapitána dělostřelectva v záloze. Přestože v jeho kvalifikačních papírech bylo jeho hodnocení vedeno takto:
...vzhledem k válečným zkušenostem jako účastník zahraničního odboje prakticky všestranně použitelný. Jako zpravodajský důstojník se osvědčil velmi dobře...byl MNO propuštěn z armády. Za svou příslušnost k zahraniční armádě byl později perzekuován i později, když už pracoval v civilních zaměstnáních. Později měl uvedeno v materiálech z roku 1963, že byl propuštěn z armády z důvodu, že byl v západní armádě jejím příslušníkem. V Praze zůstal i po propuštění z armády.
V roce 1949 nastoupil jako smluvní úředník k Ministerstvu zahraničního obchodu. Později pracoval coby úředník na úředním ředitelství Čs.textilních závodů n.p. Praha. V roce 1960 zastával funkci vedoucího plánovače elektrárny v Hodoníně, ale nebyl mu schválen styk s tajnými informace z důvodu:Udržuje styk s příbuznými v kapitalistické cizině.. a nakonec byl z tohoto důvodu i z funkce vedoucího odvolán. V elektrárně nakonec dál pracoval coby podnikový kontrolor....
Josef Filipovič
Narodil se 28.února 1911 v Hodoníně.Vystudoval v Hodoníně čs.státní reálku a v Brně Právnickou fakultu Masarykovy univerzity.
Osud ohledně armády měl téměř shodný se svým mladším bratrem. Čet.asp.Josef Filipovič vstoupil do zahraniční armády 1.září 1939, kdy vstoupil do Českého a slovenského legionu v Polsku pod. ev.č.1790. Stejně jako bratr byl zajat Rudou armádou, internován v Kamenci Podolském a v Suzdale.
Po příjezdu do Palestiny byl jako Žid internován britskými úřady na dobu 10 měsíců a až 18.března 1942 vstoupil k čs.vojenské jednotce na Středním východě a spolu s bratrem Miroslavem byl přidělen k náhradní rotě čs.výcvikového střediska-Východního.
Četaři asp.JUdr.J.Filipovičovi bylo uděleno pochvalné uznání velitele čs.výcvikového střediska-Východního a 30.června 1943 na lodi Mauretania odplul do Velké Británie. Již jako příslušník Čs. obrněné brigády ve Velké Británii byl povýšen na rotného aspiranta a 10.září 1943 přidělen k dělostřeleckému pluku.
Jeho vojenské záznamy ovšem končí 24.srpna 1944, kdy byl povýšen do hodnosti podporučíka dělostřelectva v záloze.
Více podkladů z armádních archívů či rodiny nebylo zjištěno....
Zdroj:Hodonín ve válce a okupaci, 1939-1945
Žádné komentáře:
Okomentovat