Když se v dubnu 1982 vylodily argentinské jednotky na souostroví, byly poslány z pevninské Argentiny i letouny Pucara. Celkem sem bylo posláno 12 letadel typu AI-58 Pucara s kompletním pozemním zabezpečením a technickým personálem. Stroje patřily původně k3 Grupo de Ataque, z letadel vznikla na Falklandech jednotka Escuadrón Oerativo Aeromóvil Pucará Malvinas (Operativní aeromobilní peruť Pucara-Malvíny). Ken konci dubna bylo posláno dalších osm letounů Pucara jako posila. celkem jich operovalo v tomto prostoru 20.
1.května již byly dva zničeny při náletu a další jeden byl poškozen. Později bylo několik letadel poškozeno palbou z britských lodí. 14.5. proto byly poslány další dva letouny Pucara jako posila. Ale 15.5. zničilo komando SAS dalších šest letounů Pucara při přepadení polního letiště Calderón na ostrově Borón. Náhradu měla představovat další čtyři letadla Pucara. Proti vylodění, jež proběhlo 21.5. u San Carlos, se pokusily letouny Pucara s cvičnými letouny MB-339A a T-34C Turbo Mentor zasáhnout a zpúsobit nepříteli ztráty. Jeden AI-58 byl zničen raketou Stinger vyloďující se příslušníci SAS zatímco další sestřel stejného typu si připsal pilot hlídkujícího Sea Harrieru.
Jediná akce, v které letouny Pucara zaznamenaly sestřel nastal 28.5.1982. Pilot Imenéz od 1.teniente sestřelil britský vrtulník Scout AH.1. Stal se jediným Argentincem co na Falklandech zaznamenal sestřel. Jeho stroj byl později sestřelen. Byl nalezen až roku 1986 v horách.
Celkově až do kapitulace provedli piloti na letadlech Pucara 186 vzletů (z toho 6 z argentiny). Celkové ztráty dosáhly 13 strojů Pucara. Poslední nálet naplánovaný na ráno 14.6.1982 letouny Pucara, se už neuskutečnil. Plán měl spočívat v tom, že 4 (poslední) letadla Pucara způsobí nepříteli ztráty a přeletí zpět do Argentiny. V tu noc z 13. na 14.6. vešlo ale v platnost příměří a letadla padla v letuschopném stavu do ruk Britů. Stroje s označeními A-515,517,522,528,533 a 549 byly přepraveny do Británie. Zde proběhlo technické otestování. Zde přinesl výzkum zajímavé poznatky ohledně pancéřování, jež vydrželo i palbu projektilů do ráže 7,62mm NATO. Jiné nové poznatky nebyly ovšem zjištěny. Z ukořistěných letadel byl vybrán k letovým testům stroj A-515. Dostal britské označen i sériové číslo ZD485. V letech 1982-83 byl testován ve středisku A/AEE Boscombe Down.
Zkošky se soustředily hlavně na vzlet z improvizovaných letištních ploch a jiné vlastnosti letounu. Byl představen i na několika leteckých dnech. Od poloviny 80.let je v muzeu v Duxfordu, kde by měl projít v blízké době rekonstrukcí. Ostatní letouny Pucara jsou ve vlastnictví malých muzeí v celé Británii.
Žádné komentáře:
Okomentovat