Vespa 150 TAP
Italský skútr Vespa
Během druhé světové války bylo zjištěno, že běžná doprava
v Itálii má malou motorizaci, proto začaly býti vymýšleny malé, jedno až
dvoumístné motorky pro civilní využití. Ideu motorizace ovšem se naplnily až po
skončení války, přesněji 23. dubna 1946, kdy byla zaregistrována nové značka
Vespa (Vosa). Název vymyslel a továrnu založil italský podnikatel Enrico
Piaggio. Vespa je velice oblíbeným dopravním prostředkem především ve státech
jižní a západní Evropy jako Itálie, Spojené království, Francie, Španělsko,
díky dostupné ceně a pohodlnosti cestování.
Roku 1951 koupila licenční práva na výrobu francouzská
společnost ACMA a začala je vyrábět a nabízet na francouzském trhu. Zcela
náhodou ve stejnou dobu se začala po podobném stroji dívat i francouzská
armáda, která chtěla tyto stroje pro kurýrní službu, či běžnou dopravu lidí po
silnicích nebo letištích či základnách. Lehký skútr s malou náročností údržby a
nízké ceně za kus - stroj, kterého si francouzské ozbrojené síly všimnout
nemohly. Zvláště, když se již v licenci vyráběl v jejich zemi francouzskou
společností! Nutnost vlastnit podobný stroj se ukázal po vypuknutí války v
Indočíně a Alžírsku, kdy zde neměly francouzské síly vhodný dopravní prostředek
k převozu svých lehkých děl, minometů a protitankových střel.
Civilní Vespa
Vespa 150 TAP
Roku 1955 došlo k první objednávce od francouzské armády,
která žádala celkem 2000 motocyklů. Výsadkáři zkoušeli běžnou Vespu použít i
pro tahání těžkých minometů. Horší to bylo ovšem s americkými bezzákluzovými
protitankovými pancéřovkami M 20 ráže 75mm, jelikož byly umístěny na trojnožce,
čili se nedaly táhnout. Proto vznikla speciální výsadkářská úprava, kterou pro
francouzskou armádu firma ACMA vyráběla mezi roky 1955 až 1959 s označením
Vespa 125/150 TAP (Troupes Aéro Portées).
Jednu bojovou soupravu tvořily vždy dva skútry:
- 1. motorka - pancéřovka plus 6 nábojů
- 2. motorka - podstavná trojnožka plus 10 nábojů
Přestože roku 1955 byla motorka již představena v Miláně
(nyní EICMA), nasazení v Indočíně (Vietnamu) díky podepsání příměří nestihla.
Ovšem motorky zasáhly do alžírské války, kde byly pro svou průchodnost terénem
(hlavně písčitými dunami) vysoce ceněny. Mezi velké přednosti motocyklu patřila
cena, cca. 500 $ v té době a rychlost i přes velkou hmotnost brnění, až 60 km /
h.
Stroj se od civilní verze nijak nelišil, s výjimkou
některých rozdílů, hlavně posílení:
- ocelových předních ochranných plátů a plátů na ochranu
krytu motoru
- dále tlumiče a dolní část, to aby motocykl mohl vydržet
dopad v případě shození padákem.
Vespa mohl nést:
- dva muže
- malý vozík
- silnou protitankovou bazuku (či trojnožku a 10 nábojů)
K vyřazení Vespy 150 TAP z francouzské armády došlo
začátkem 70.let. Využívaly je jednotky Expedičního sboru ve francouzském
Alžírsku.
Technický popis:
Hlaveň byla uchycena na místě původní sedačky a
procházela otvorem v předním ochranném krytu. Voják tedy podstatě seděl na
hlavní obkročmo. Pro vespu to byl pořádný záběr, vždyť smontovaný M20 vážil
něco přes 50 kg a i náboje nebyly z papíru. Vespy ale sloužily jen pro přepravu
kanónu, před střelbou jej vojáci sejmuli, smontovali a stříleli z trojnožky.
Bojové vespy se dokonce vysazovaly z transportních letadel za letu, a to na
speciálních paletách s padákem.
Kapota je snížena ve srovnání s civilní verzí a také je
snížen přední blatník. Skútr je vybaven různými ,,vylepšeními" jako je
obvodový nárazník, ocelové kryty pro skříně motoru a tlumiče výfuku nebo
zesílením podvozku o pancéřový plát pro zesílení proti nárazu při dopadu na
padáku.
- používaly se dva druhy motorů TAP 56 (125 ccm) a TAP 59
(150 cc).
- Max. rychlost: 60 km / h
- Dojezd: 200 km
-rozměry:
Délka 1760 mm
Šířka 695 mm
Výška 1110 mm
Pancéřovka M20
ráže: 75 mm
průraznost: 100 mm
hmotnost: 50 kg
Za druhé světové války byla tato zbraň použita až v
posledních měsících války, jelikož její výroba probíhala pouze od poloviny roku
1944 do března 1945. Tato zbraň byla spojeneckými silami využita pouze velmi
málo. Po skočení druhé světové války byla použita americkými silami v Koreji v
letech 1950-1953 a v Indočínské válce (1946-1954) oběma stranami. K jejich
vyřazení z americké armády došlo až v letech 1960-70.
Průraznost (kumulativní munice M310) proti tanku T-34/85:
Čelo trupu: Probíjí, pokud není boční úhel větší, než 20°
Boky trupu: Probíjí horní část pokud není boční úhel
větší, než 30°, spodní část probíjí v místech nezakrytých pojezdovým kolem.
Záď trupu:Probíjí, pokud není boční úhel větší, než 45°
Čelo věže: Probíjí, pokud není boční úhel větší, než 20°
Boky věže: Probíjí, pokud není boční úhel větší, než 45°
Záď věže: Probíjí
Závěr: Bzk M20 je účinná proti starším tankům v léčce.
Zdroje:
mototest.cz
cs.wikipedia.org
en.wikipedia.org
forum.valka.cz
fanda.nova.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat