Samochod pancerny wz.31
Samochod pancerny wz.31
Tento stroj měl býti nástupcem starších nepovedených
strojů wz.29. Starších strojů wz.29 bylo vyrobeno pouze 13 kusů, jelikož tato
konstrukce má své výhody v podobě silné výzbroje a silného pancéřování, ale
nesplňují základní požadavky polské armády v oblasti mobility. Práce na novém
projektu začaly v roce 1930, zřejmě pod vlivem sovětské konstrukce BA-27M. Díky
vzoru předlohy byl použit podvozek s nápravou 6x4, který zaručil možnost
použití mohutnější výzbroje a silnějšího pancéřování. Samozřejmostí byla i
lepší průchodnost členitým terénem s pevným podložím.
Problém s podvozkem pro polské konstruktéry vyřešila
švýcarská firma Saurer SA, jež se zabývala výrobou zemědělských strojů a
tahačů. Přestože nový stroj měl wz.29 nahradit, bylo ze staršího předchůdce
použito množství původních komponentů jako byla např. věž.
Vývoj nového stroje začal v roce 1931. Projekt byl svěřen
firmě BK Br.Panc WIBI. Přestože firma se s tímto zadáním vypořádala poměrně
rychle (svůj projekt reprezentovala polskému velení ještě téhož roku), byl
stroj celkově zklamáním. Stroj byl příliš dlouhý, mezera trupu mezi prvním a
druhým párem kol byl příliš dlouhý, čili muselo dojít ke zpevnění konstrukce a
tím i nárůstu hmotnosti stroje na 7 800 kg.
Touto hmotností došlo ke zhoršení jízdních vlastností
včetně jízdy po nezpevněném povrchu a zatáčení při ostřejších odbočkách. V
porovnání s obrněným automobilem wz.29 dosáhl nový projekt vysoké rychlosti a i
přes svou mohutnost a těžkopádnost dokonce i lepších výkonů nejen na silnici,
ale dokonce i v terénu. Výška automobilu byla vyšší než u předchůdce.
Pancéřování stroje bylo složeno z desek o síle 12 mm na
předních partiích stroje, boky a záď byla 5 mm. Podle jiných údajů měla být
síla pancéřování 13 mm na předních partiích a 6 mm na bocích a zádi. Pancéřové
pláty byly připevněny k ocelové konstrukci za pomoci nýtů a držáků na
konstrukci. Nejvíce byly pancéřovány prostory motoru a kabiny. Naopak podvozek
neměl pancéřování žádné.
Výzbroj tvořil jeden kanón Puteaux SA 1918 ráže 37 mm v
šestihranné věži a čtyřmi kulomety wz.25. Problematika kulometů je celkově
složitější a je mnoho dohadů zda statickou výzbroj tvořily jen dva kulomety a
dva byly záložní. Uvádím následující údaj:
- jeden kulomet v
zádi vozidla
- jeden kulomet ve
věži jako protiletadlová obrana
- jeden kulomet v
přední partii vozidla
Možností bylo i použití čtvrtého kulometu místo kanónové
výzbroje. Munice se skládala z 100 nábojů do děla a 8000 nábojů pro 4 kulomety.
Pohonnou jednotku stroje tvořil 6ti válcový 4 taktní
benzínový motor vodou chlazený motor Saurer BLD o výkonu 100HP. Tento motor mu
zřejmě s největší pravděpodobností dodával rychlost 55-60 km/hod na pevném
terénu. Původně byl ve hře i návrh na instalaci 4-válcový dieselový motor
stejného podniku, ovšem projevil se menší výkon motoru.
Obsluhu vozidla tvořilo pět mužů.
Stroj byl předveden v roce 1931, ovšem vojenská komise
jej odmítla z důvodu vysokých pořizovacích a možných údržbových nákladů.
Celková cena jednoho stroje by činila 160 000 zlotých, přičemž cena za podvozek
by byla 61 000, za pancéřování a výzbroj by byla rovných 99 000 zlotých!
Technické údaje:
Hmotnost: 7.8 t
Posádka: 5
Rozměry:
- délka 700 cm
- šířka 208 cm
- výška 260 cm
Výzbroj: jeden 37 mm Puteaux SA 1918,
Pancéřování: 5-12 mm
Podvozek rámová konstrukce, dvojí poloha vedení, přední
řiditelná kola
Pohon: 6x4
Samochod pancerny wz.33
Samochod pancerny wz.33 Ursus
V průběhu jednoho roku byl však projekt obrněného
automobilu wz.31 přepracován. Hlavním rozdílem bylo použití podvozku nákladního
automobilu Ursus, jež se v Polsku vyráběl v licenci a čili neměl být problém s
dodávkou náhradních dílů. Podvozek měl standardní suspenzi na listových
pružinách. Přední kola byla jednoduchá, vzadu bylo použito čtyř dvou párových
kol. Všechna kola jsou vybavena pneumatikami o velikosti 20 x 7,5 dm.
K pohonu měl sloužit motor Saurer BLD, ovšem ten se
ukázal jako nepoužitelný (či nestihl býti nainstalovaný), proto se konstruktéři
museli uchýlit k použití méně výkonného, ale masověji používanějšího. Původně
zamýšleli osadit stroj motorem Polski FIAT-122B, ovšem ten se ukázal svými
rozměry a výkony jako nepoužitelný pro obrněné automobily. Rozhodli se proto
pro použití 6ti-válcového benzínového motoru Hotchkiss o objemu 3,5 litru, s
maximálním výkonem 70 koní, jež umožnil rychlost 60km/hod a dojezd 300 km.
Pro usnadnění možné výroby byli konstruktéři nuceni
snížit plochu dotyku motoru s přepážkovou deskou. Navíc měl být motor umístěn
blíže bojovému prostoru, kudy měl vést i odvod benzínových spalin a vodních
výparů. Tento princip byl použit už u obrněných automobilů z první světové
války.
Po předvedení stroje byly doporučeny opět úpravy. Zadní
kulomet musel být zvednut na stejnou úroveň jako průzor řidiče. Bylo rovněž
doporučeno přidati další tři průzory, po jednom na bocích a jeden v zádi. V
roce 1934 tedy polské armáda objednala 62 kusů, ovšem později byla objednávka
stornována z důvodů, že stroj svými výkony nijak nepřekonává wz.29.
Technické údaje:
Hmotnost: 6,1 tuny
Posádka: 5 - Dva řidiči, dva kulometčíci a velitel
Rozměry:
- délka 6510 cm
- šířka 1950 cm
- výška 2480 cm
Výzbroj (dvě verze):
37mm kanón Hotchkiss a tři kulomety 7,92 mm (100 nábojů a
6000 nábojů)
čtyři 7,92 mm kulomet (8000 nábojů)
Pancéřování:
boky, střechy: 6 mm
přední: 13 mm
Podvozek: rámová konstrukce, dvojí poloha vedení, přední
řiditelná kola
Pohon: 6x4
Zdroje:
dobroni.pl
aviarmor.net
Žádné komentáře:
Okomentovat