To roku 1933 vytvořilo Ředitelství opevňovacích prací, jež se zaobíralo vytvoření souvislých linií lehkého a těžkého opevnění na hranicích s Německem, Rakouskem a Maďarskem. Halvním soupeřem v možné václe se mělo stát Německo, proto většina zdrojů naší armády mířila proti jemu.
Opevnění se dělí na lehké (vz.36 a vz.37) a těžké pěchotní sruby, dělostřelecké objekty, vybavené těžkými houfnicemi. Většina dělostřeleckých tvrzí byla budována na severní Moravě mezi Ostravou a Opavou. Celkem byly hotovy 4 linie těžkého opevnění a to:
1. stavební podúsek - Malé Hoštice
2. stavební podúsek - Jaktař
3. stavební podúsek - Milostovice
4. stavební podúsek - tvrz "Šibenice"
Tvrz Šibenice
Stavba tvrze byla plánována do prostoru kóty 375 U Šibenice mezi obcemi Sádek a Milostovice, západně od Opavy. Realisace stavby začala v dubnu 1938, přičemž se jednalo o poslední zadanou stavbu tvrze v rámci čs. pohraničního opevnění. Svou rozlohou se jedná o jednu z nějvětších staveb železobetonových obrů na naše hranici - větší jsou již jen Stachelberg a tvrz v projektu - Poustka.
V plánech se počítalo s výstavbou těchto obejtů tvrze:
OP-S 30 Šibenice - pěchotní srub
OP-S 31 U cesty - pěchotní srub
OP-S 32 Kopaniny - pěchotní srub
OP-S 33 Katastr - dělostřelecká věž
OP-S 33a - minometná věž
OP-S 34 Březová - dělostřelecký srub
OP-S 35 U vrby - dělostřelecký srub
OP-S 35a Divá Hůra - vchodový objekt
Celkově se jednalo o 3 pěchotní sruby, 2 dělostřelecké sruby, 1 dělostřelecká otočná věž, 1 minometná otočná věž a vchodový objekt. Zadávací částka činila 49 779 717,30 Kč.
Projekt minometné věže ještě v době realizace tvrze nebyl zpracován, a tak se počítalo s dodatečným zadáním. ta svou výzbrojí -100 mm houfnicemi - měla podporovat izolované pěchotní sruby od Opavy po projektovaný OP-S-50 u obce Sosnová.
Rovněž obsluha pevnostní dělostřelecké otočné věže mohla podporovat ostatní objekty a jednotky československé armády v oblasti. Jejím hlavním úkolem ale bylo ostřelování německého města Pilszcz, jež se mělo stát výhodným nástupištěm Wehrmachtu pro útok směrem na Opavu, vzdálené pouze 7km.
Stavebně byla tvrz největší na našem území, přičemž délka podzemí činí asi 2800 m bez započítané 420 m dlouhé odvodňovací štoly. Během stavby došlo ke změně plánu ohledně hlavní výzbroj. Původně měla tvrz disponovat několika kusy 8 cm kanónů s dostřelem 12 500 m. Projekt těchto zbraní byl ovšem zrušen.
Došlo tedy k nahrazení houfnicemi ráže 10 cm, ovšem s dostřelem pouhých 11 950 metrů, což mezi oběma tvrzemi vytvořilo nepokrytý koridor - celkem asi 800 metrů v předpolí pěchotních srubů OP-S-13 až OP-S-16. Na opravu tohoto matematického přešlapu ovšem již nebyl čas, takže linie zůstala nepozměněná.
Navíc rovinatý terén v okolí Opavy neposkytoval dostatek možností pro stavbu tvrze Šibenice.
V prvotních úvahách o trase hlavního obranného postavení se počítalo s tím, že linie povede jižně od Opavy a pro tvrz Šibenice přicházel v úvahu Branecký kopec, který by stejně Smolkov byl situován za linii pěchotních srubů. To by ovšem znamenalo přenechat Opavu bez boje nepříteli, zbavit se možnosti pozorování i dělostřeleckých přepadů nástupních prostor nepřítele.
Vyplnění hluchého prostoru měl vyřešit projekt minometného srubu s celkem třemi minomety jižně od srubu OP-S-18. Ovšem do osudného 30.září 1938 se jednání nijak nehla z místa. Možnost otevřeného válečného konfliktu mezi Německem a Československem se stala v září 1938 stále realističtější. Pád nedokončené tvrze do rukou nepřítele bez odporu byl černou můrou našeho velení, proto došlo k zasypání vchodového objektu. Ten nebyl do dnešních dnů nalezen.V podzemí se údajně nachází velký komplex spojovacích chodeb, zahrnující i únikové, spojovací a zásobovací cesty.
Během 4 měsíční výstavby tvrze došlo pouze k jedinému smrtelnému úrazu. K betonáži se již českoslovenští dělníci nedostali, přičemž bylo provedeno pouze několik výkopů a někdy se nepodařilo uskutečnit v rozlehlém podzemí ani výlomy. K roku 2002je tvrz je opuštěna. Podzemí je nepřístupné a pravděpodobně zaplavené vodou.
Úkoly tvrze během válečného konfliktu:
Tvrz měla podporovat houfnicemi izolované pěchotní sruby od Opavy až po pěchotní srub OP-S 50 u obce Sosnová. Dělostřelecká otočná věž mohla svými zbraněmi ostřelovat německá města a městečka Pilszcz, Branice, Uciechowice a další. Nalevo od tvrze se měla palba překrývat se zrušenou tvrzí Milotický vrch, která byla nahrazena dvěma izolovanými dělostřeleckými sruby.
Údaje o tvrzi
Umístění | Kóta 375 U Šibenice mezi obcemi Sádek a Milostivice na Opavsku |
| Počet objektů | 8 |
| Čísla objektů | OP-S 30, 31, 32, 33, 33a, 34, 35, 35a |
| ŽSV a st. podúsek | ŽSV IV. Opava, podúsek 4./IV. |
| Stavební firma | Lanna, a.s. Praha |
| Zahájení stavby | 30. dubna 1938 |
| Zadávací částka | 49 779 717,30 Kč |
| Plánovaná osádka | 615 mužů |
| Jednotka | V. prapor hraničářského pluku 5 |
| Stav k 1.10.1938 | Tvrz byla rozestavěna. Nepodařilo se vybetonovat žádný z objektů, v rozlehém podzemí se nepodařilo dokončit ani výlomy. |
| Stav k 1.1.2002 | Tvrz je opuštěna. Podzemí je nepřístupné a pravděpodobně zaplavené vodou. Zdroje: opevneni-milostovice.com military.cz Wikipedie bunkry.cz |
Žádné komentáře:
Okomentovat