Údaje o plochách výsadku, počtech bojovníků apod. figurovaly stejně jako ty předchozí i v plánech londýnského velení. Ovšem situace, kterou známe, mohla být zcela jiná. Do konce roku 1944 nahlásil Bartoš přes vysílačku EVA celkem 28 ploch určených pro shoz zbraní. navíc další komplikací bylo, že na dodávky zbraní čekalo přes 4500 osob v bojových útvarech domácího odboje na Hodonínsku, jak udával samotný Bartoš.
Bartošovi nepomohly ani zoufalé dotazy a prosby, jimiž zahrnoval důstojníky zpravodajské služby Hlavního velitelství čs. branné moci v Londýně. Většina zpráv odeslána do Londýna byla zcela stejného znění jako tato ze 4.května 1944: ,,Je nedostatek zbraní a proto nemožnost větších akcí. Můžeme dostat zbraně?"
Ovšem neustálé odkládání dodávek ze zahraničí začalo u Bartoše vyvolávat pochybnosti o smyslu celé své činnosti a Bartoš začal být stále více rozmrzelý. Dne 21.září tedy přes stanici EVA odeslal do Londýna depeši:
,,Mohou všechny organizace počítat s tím, že dostanu žádaný počet materiálu a zbraní...?"
Musí se zaslouženě ohodnotit práce důstojníků 2. oddělení Hlavního velitelství, že se dost snažili, aby Bartošovi pochybnosti mohli vyvrátit. Hlavní velitelství se ovšem dodávkami zásob a zbraní (k navzdory Bartošovým obviněním) zabývalo věnovalo, ovšem o dodání a provedení dodávek a přidělení letounů rozhodoval někdo jiný-jinak řečeno v rukou západních Spojenců, přesněji v rukou Britů.
Podle předpokladů přednosty 2.oddělení Hlavního velitelství , měly být depeše pro organizování dodávek zbraní u skupiny CLAY převzaty a dešifrovány do 10.října 1944 a se samotnými dodávkami mělo se začít 20.října 1944. Hlavní velitelství čs. branné moci se rozhodlo zahájit dodávky zbraní na všechny plochy současně v jeden den. k tomuto rozhodnutí vedla obava, že případě jednotlivých shozů by byla celá operace časově delší a tím by se stávala možnost odhalení větší. To by mohlo v případě realičnosti této vize ohrozit celé možné povstání.
Hlavní velitelství pro tento závěr vycházelo ze zkušeností nedávno potlačeného Slovenského národního povstání, jež začalo v srpnu 1944, a i toho, že pro pokračování úspěšného povstání bude potřeba zásobovat odboj nejen v noci ale i za denního světla. Celý problém byl uzavřen definitivně 4.října 1944 následujícím rozhodnutím hlavního velitelství:
,,...Okamžik zahájení dodávky a tedy zahájení povstání v prostoru Clay nutno tudíž voliti v souladu s těmito faktory:
I. Rudá armáda pronikla na střední nebo i na západní Slovensko.
II. Povětrnostní podmínky jsou vhodné a lze očekávati, že potrvají delší dobu.
III. Letouny britské i americké jsou v tuto dobu v dostatečném počtu k dispozici pro hromadné dodávky ve dne i v noci. Splnění požadavku ad I. lze sotva čekati dříve, než ve druhé polovině října. Podle předpokladu ad I. také bude skupina Clay připravena k dodávkám na všechna místa shození asi dnem 20. října.
Vzhledem na výše uvedené důvod\ navrhuji:
a) Dodávky zbraní do prostoru Clay zahájit hromadnou dodávkou na všechna místa shození naráz.
b) Oznámiti příslušným činitelům britským i americkým termín, kdy nejdříve možno počítati s vyvoláním akce v prostoru Clay, aby tímto termín počínaje dostatek letounů a zbraní byl k dispozici."
Pro nás je velmi zajímavá popznámka na spise, kterou napsal pplk. gšt. Rosík:
,,O této věci jednáno dne 6.října s presidentem republiky."
Tato poznámka jasně vystihuje, jakou důležitost dodávkám zbraní pro Clay dávalo Hlavní velitelství a že nic nebralo na lehkou váhu.
Žádné komentáře:
Okomentovat