středa 2. června 2010

Spojencká letadla zvláštního určení nad Hodonínskem, 6.část

Stejně důležitou součástí letecké války bylo vedle bombardovacích akcí a střetů stíhačů znepřátelených stran i shozy parašutistů a výzbroje a dalšího materiálu. To samé platilo i pro Hodonínsko.
________________________________________________________________________
V okolí Hodonína či jeho blízkém okolí operovaly parašutistické skupiny CARBON a CLAY, jejichž původ a cíle jsem již popsal. Ovšem ty by nemohly splnit bez dostačujícího materiálu a tak z britských letišť startovaly letadla, jež byla plná zbraní, munice a jiného materiálu pro tyto skupiny a místní odboj. Díky těmto zbraním mohli akce pokračovat.

Ovšem situace byla stále kritická. Kpt. František Bogataj se dostal po útěku z místa vysazení, kdy se musel schovávat pod listím před pátrajícími četníky a německými a protektorátními orgány, do místa svého rodiště Uherského Ostrohu. Zde za pomoci své rodiny, přátel z předválečné doby a příslušníků rozbité místní organizace Obrana národa, našel úkryt.

Více než důležitým mezníkem v jeho činnosti bylo navázání kontaktu s učitelem Antonínem Strakou ze Bzence a učitelem Josefem Vítkem z Uherského Ostrohu. S jejich pomocí začal podle instrukcí od II.odboru MNO budovat domácí odbojovou organizaci, jež měla být vzdušnými výsadky materiálu a  zbraní být vybavena a ve vhodnou dobu, nejlépe v případě brzkého kontaktu s Rudou armádou, zahájit ozbrojené akce proti Němcům.

Ovšem to bylo více než komplikováno ztrátou byla pro Bogataje vysílací stanice, jež zůstala v místě seskoku a to znamenalo pro skupinu ztrátu kontaktu s Londýnem na neurčitou dobu. Celou situaci vyřešil Bogataj tím, že byly rádiodepeše předávány přes vysílačku Eva paraskupiny CLAY. Ovšem přímý kontakt obou skupin byl vážným nebezpečím odhalení a kontakt mezi skupiny musel obstarat velitel odbojové skupiny Rada Tří-Alfa, kpt. gšt. Radomíra Matouška.

Poprvé byl Londýn, včetně ztráty stanice, informován už 29.září 1944. Ovšem styk mezi oběma veliteli byl komplikovaný, střety mezi nimi se projevily již během výcviku a sestavení skupin v Británii a během jejich působení v Itálii vše zůstalo při starém.
A situace ve styku a komunikaci mezi oběma zůstala stejná i po vysazení. Kpt. pěch. F. Bogataj si již v depeši z 24.února 1945 stěžoval:
,,...Na včerejší vyžádanou schůzku Clay opět nepřišel. Zdá se, že se schůzce i spolupráci vyhýbá..."

Ovšem i po tomto telegramu se spolupráce až do konce války nezměnila. Kvůli tomu si ještě 2.března 1945 stěžoval Bogataj do Londýna jednou:
,,...S Clayem styk možný jen prostřednictvím ALFA. Clay se styku se mnou vyhýbá.

Problém s užíváním radiostanice se podařilo vyřešit bývalému radiotelegrafistovi Čs. letecké společnosti na lince Praha-Londýn Jaroslavovi Kuchařovi, jež pro velitele CARBONU postavil radiostanici a již 26.ledna 1945 s ní, podle spojovacího plánu JARMILA, poprvé navázal spojení s Londýnem. Bogatajova skupina tím již nebyla plně závislá na cizí stanici, ovšem díky tomuto zpoždění se podařilo Bartošově skupině udělat oproti té Bogatajove velký skok v budování vlastní zpravodajské organizace napřed.

Žádné komentáře:

Okomentovat