Skupina Out Distance byla omylem vysazena u Ořechova nedaleko města Telč (Morava). Tou další vysazenou na Moravě byla skupina Zinc a ta se dostala až na území kolem města Gbely na území Slovenska.
V okolí Hodonína a Břeclavy ovšem měla působit jenom skupina Zinc, taktéž letoun, jež skupinu v březnu 1942 vysadil, byl často spatřen nad územím Hodonína a jeho okolí.
Skupině Znic se ovšem svůj výsadek nedařilo napoprvé realizovat a letadlo se muselo i se skupinou vrátit zpět do Británie. Tento pokus se uskutečnil v noci z 25. na 26.března 1942.
Úspěšný byl již výsadek o dva dny později (v noci z 27. na 28.března téhož roku). Navečer kole půl sedmé odjel z vyčkávací stanice v Bedfordu (stanice Special Training School 61-Brdford) tři skupiny výsadkářů rozdělených do skupin: ZINC, OUT DISTANCE a BIVOUAC. Cíl cesty-letiště Tempsford v hrabství Cambridge.
Halifax 9613 (NF-V), 138.peruť zvláštního určení. S tímto letounem létala i čs.posádka P/O Leo Anderleho, v níž byl i rodák z Hodonína-sgt. Ladislav Fornůsek, jež zemřel při akci 10.3.1942
Na letišti již stál letoun Halifax*, jehož polská osádka od 138.perutě, měla dopravit parašutisty do cílové oblasti. V 19.50 hod. večer odstartovalo letadlo z letiště se skupinou ZINC a OUT DISTANCE. Třetí skupina BIVOUAC zůstal na letišti-do vlasti se vrátila až po celém jednom měsíci.
____________________________________________________________________
*Toto letadlo (Halafax L 9618 NF-W se zapsal do dějin později 17. a 18.března 1942, když jeho britská posádka vysadila norskou čtyřčlennou skupinu GROOSE 2 pod velením F/Lt.Suttona, jež se účastnila přepadu a zničení továrny na výrobu těžké vody Norsk Hydro ve Vemorku. Tato továrna byla pro Němce důležitá převážně v jejich projektu atomové bomby!
----------------------------------------------------------------------------------------------
Podle záznamů vedených npor. R. Hrubcem se letadlo pohybovalo po trase Mannheim-Linec-Vídeň-Brno-Vřesovice-Brno-Tábor.Písek-Mannheim-Calais-Británie.
V prostoru obce Vřesovice vyskočila jako první skupina ZINC a v prostoru Písku se vysadila skupina OUT DISTANCE.
Skupina ZINC byla podle vedených záznamů vysazena kolem jedná ráno v prostoru Vřesovic a skupina ZINC přistála se dvěma nákladními balíky u lesa asi 4km západně od Vřesovic.
V 7.40hod. ráno končí letový zápis npor. R. Hrubce, ovšem podle pozdějšího vyšetřování II.zpravodajského odboru MNO chyby výsadku, došli podle výpovědí polské osádky, jež ve svém hlášení uvedla zcela jiný prostor vysazení skupiny:
...Po pečlivém srovnání s navigátorovým deníkem hlásí polské osádka letadlo, že skupina ZINC musela být vysazena v oblasti ohraničené těmito městy: Uh.Hradiště-Nové Město na Moravě-Hodonín. Pilot si je naprosto jist, že ohyb řeky Dunaj severozápadně od Vídně byl správně určen. Sledoval řeku za velmi dobrých podmínek asi hodinu. Navíc identifikoval údolí Mustelbach a železniční uzel Lundenburg (Břeclav) a taky řeky Morava a Dyje. Pak byla viditelnost špatná, tak se mu nepodařilo zahlédnout nebo pozorovat záchytné body až do doby, kdy si myslel, že našel to správné místo shozu. Proto se dá odhadnout, že chyba byla způsobena silným západním větrem, kterým bylo letadlo strženo, zatímco kroužilo nad oblastí shozu a hledalo orientační bod. Pilot mě ujistil, že není možné, že se letadlo obrátilo na severovýchod u Bratislavy místo u Vídně...
Přelet letadla byl zpozorován i protivzdušnou obranou Hodonína. Díky tomu mohli jeho obyvatelé vůbec od 1.září 1939 slyšet protileteckou sirénu. Ovšem málokdo tušil, že letadlo nepřinese bomby, ale seskočí z něj parašutisté. To si ovšem uvědomilo místní Gestapo, které s pomocí Wehrmachtu začalo po padáčkářích pátrat.
Parašutisté vyskočili asi 20km od Hodonína. Problém bylo, že na opačné straně-na Slovensku poblíž Gbel. Při pozdějším přechodu hranic došlo k vážnějším komplikacím, když během přechodu zastřelil velitel skupiny jednoho německého pohraničníka a druhého těžce zranil. Během přestřelky se mu podařilo ztratit i falešné doklady! Ty se objevily na Gestapu.
Zbytek skupiny přešel hranice nedaleko Rohatce a na druhý den odjeli z nádraží v Rohatci směrem na Staré Město a později vystoupili v Buchlovicích. Npor. O.Pechalovi se podařilo dostat přes všechna opatření okupační správy do Kyjova a navázala kontakt s odbojářem učitelem Antonínem Strakou ze Bzence. Ovšem ke vší smůle byl Straka již delší dobu pozorován Gestapem z Brna, které o něm vědělo, že je členem českého odboje.
Od začátku styku bylo tedy Gestapo informováno o celé Pechalově cestě a nakonec byl v červnu 1942 zatčen v chatě poblíž Kníničské přehradě. Byl odvlečen do Mauthausenu, kde byl v září 1942 popraven.
Konce války se dožil pouze četař V.Gerik. Po vytrpení německého zajetí a nekonečných výslechů byl nakonec po válce odsouzen čs.lidovým soudem za kolaboraci.
Konce války se nedožili ani Poláci, jež naše lidi vysadili. Posádka byla sestřelena v noci z 29. na 30.října 1942 při přeletu nad Norskem. Osádka letadla, jež byla složena z C.Kozlowski, T.Madejski, F.Sobkowiak, F. Zaremba a W.Zuka a výsadku tří polských výsadkářů ppor. J.Bichniewicz, por. S. Hencel a por. W. Szpakowicz.
Halifax W 773 byl v noci z 29. na 30.října 1942 sestřelen a všichni na palubě byli mrtví. Vrak a těla byla nalezena místními vojáky Wehrmachtu a pohřbena na hřbitově v Egersundenu.
Znak 138.perutě
Žádné komentáře:
Okomentovat