sobota 26. června 2010

Evakuace u Dunkerque (Operace dynamo)



Píše se červen roku 1940 a britské námořnictvo, za vyložení všech svých sil dokázalo, z francouzského přístavu Dunkerque na severním pobřeží dostat 338 226  (z více než 400.000) britských, francouzských a belgických vojáků, aby nepadli do německého zajetí. Byla ovšem tato téměř klidná evakuace opravdu tak velký zázrak?

Co předcházelo operaci Dynamo:
Je lednová zima roku 1940. Nad severní částí Německa a Belgie právě probíhá silná sněhová bouře, jež je doprovázená silným větrem. V této bouři 10.ledna roku 1940 letí osamocené letadlo se styčným důstojníkem 2.letecké armády Luftwaffe, jež byl při cestě z Munsteru nucen nouzově přistát v Belgii. Ovšem než stačil kompletně spálit všechny dokumenty, jež měl u sebe, ozvala se za ním belgická výzva. Operační plán padl do belgických rukou.
německý atašé v Haagu ještě téhož večera hlásil do Berlína, že mezi belgickým králem a holandskou královnou byl veden velmi dlouhý rozhovor po telefonu. Přestože německé velení nemělo ani ponětí, zda byl plán ukořistěn či byl zničen, báli se nejhoršího-jeho prozrazení.

(Ne)Průhledný plán:
Plán byl téměř totožný s německým plánem útoku proti Francii z roku 1914. Generální štáb pod velením Franze Haldera klad velký důraz na výpad skrze pláně Belgie v podání Skupiny armád B pod velením generála Becka. Skupina armád A pod velením Rundstedta, jež měla projít skrze pohoří Arden, měla hrát druhořadou roli s tím, že se pokusí pohoří přejít a napadnout týl francouzských sil. Skupina armád C pod velením generála Leeba měla být protiváhou na Rýnu francouzské armádě a vytvářet na ni tlak, aby francouzské jednotky zůstaly pro betonem Maginotovy linie.

Ovšem geniální Manstein, jež se měl později stát jedním z mistrů taktiky nasazení tanků v Sovětském Svazu o rok později, měl za to, že spojenecké velení tento tah bude předvídat s tím, že již tato taktika byla použita a jsou známy všechny její podrobnosti. Manstein navrhl zcela unikátní plán, jež byl až do jeho uskutečnění odmítán jak spojeneckými, tak i německými veliteli-útok pancéřových divizí skrze pohoří Ardeny. Plán byl Hitlerem tak obdivován, že začal dokonce věřit, že jej vymyslel sám: ,,Mezi všemi generály, s nimiž jsem se bavil o novém plánu na západě, byl Manstein jediný, kdo mě pochopil."

Geniální plán?
Je 10.května ráno roku 1940. Na hranici Německa a Lucemburska se soustředí stovky německých tanků, jež tvoří dosud největší tankovou armádu, jež vyráží do boje. Německé obrněné divize, podporované hloubkovými (střemhlavými) bombardéry Ju-87 Štuka, si během pár dní malé Lucembursko podmaňují a postupují dále.

Německé divize postupují rychle k pobřeží kanálu La Manche, čímž spojenecké jednotky, jež se nachází na území Belgie, uzavírají do jednoho velkého kotle. Ovšem velitel BEF (Britského expedičního sboru) generál Viscount Gort narozdíl od svých francouzských kolegů zachovává pověstný britský klid, když přikázal vytvořit obrannou linii jižně od přístavu. Na jeho rozkaz obsadily týlové jednotky nechráněná boční křídla, čímž zpomalil německý postup.

Ovšem již 22.května, 12 dní po zahájení operace Fall Gelb, se nachází přibližně 250 německých tanků asi 30 km od přístavů ve městě Dunkerque. Spojencům, kterým hrozilo odříznutí od ústupových cest, zřejmě zvoní umíráček. Ovšem objevuje se tzv. Haltbefehl, neboli STOP ROZKAZ. úžasnější je, že pochází z vůdcova hlavního stanu!


tanky Pz.II, IV a Pz.35 a 38(t) nastupují k postupu skrze Ardenský les

Zachránce od katastrofy? Hitler
,,Z Vůdcova rozkazu...bude útok severozápadně od Arrasu omezen všeobecně na linii Lens-Béthune-Aire-St Omer-Gravelines. Průplav překročen nebude."
Generál von Kleist dal nesmyslnost tohoto rozkazu najevo tím, že prostě vydal svým tankistům rozkaz k pokračování v postupu. Německé tanky již byly na okraji vesnice Hazebrouck, jež byla hlavní ústupovou cestou spojeneckým silám, když přišel rozkaz, aby se stáhly. Rozkaz byl po třech dnech sice odvolán, ovšem němečtí vojáci si museli počkat další dny, protože začala na Sommě francouzsko-britská ofenzíva, jež si vyžádala odvelení většiny německých sil od města. Tyto tři dny spojenci využili, aby zřídili nová branná postavení a vylepšila stávající.

Dalším spojeneckým štěstím bylo, že prozíravý Churchill nechal již 20.května 1940 shromáždit přes 200 lodí u britských břehů (zpočátku ovšem z jiných důvodů). Jak sám řekl Churchill, dal rozkaz: ,,...aby se shromáždilo velké množství malých plavidel ve stavu pohotovosti a ty dále pluly k přístavům a zátokám na francouzském pobřeží s cílem zachraňovat příslušníky BEF, jež by mohli býti odříznuti, pokud by se pokusili prorazit do francouzského vnitrozemí."

Ovšem situace se vyvíjela zcela odlišně a již 26.května bylo oznámeno zahájení operace Dynamo. Ta měla za úkol evakuovat z francouzského pobřeží jakéhokoliv spojeneckého vojáka. Díky tomu se před přístavem ,,prohánělo" přes 200 různých lodí s cílem zachránit spojenecké vojáky. Ovšem 4.června dostala operace ránu, ne německou, ale francouzskou. Francouzské a britské velení počítalo s evakuací něco málo přes 30.000 francouzských vojáků. Ovšem když operace začala, objevilo se ze sklepů a různých skrýší dalších 40 000 francouzských vojáků, o nichž nemělo francouzské velení ani potuchy.

Během poslední noci z 2. na 3.června se podařilo ještě evakuovat 26 175 francouzských vojáků. Ovšem ve Francii jde stále o smutnou událost (Francouzi dodnes Britům neodpustili, že je Britové opustili, když je nejvíce potřebovali). Marné bylo uvádět, že se podařilo zachránit před zajetím z Francie i 123 095 Francouzů (102 570 na britských lodích).


Naloďování britských vojáků z pobřeží (v pozadí sestřelený německý letoun)

Spojenecké lodě účastnící se evakuace:
Britské
Royal Daffodil*              (7461 osob)
Medway Queen             (7000 mužů)
Sundowner                   (130 mužů)
Bluebird of Chelsea**  (nezjištěný počet)

*2.června napadena 6 Ju-87, dva zásahy pumami. Poškozena.
**jachta

Společnosti Isle of Man Steam Packet  bylo zabaveno deset z jejich 16 lodí. evakuace se jich účastnilo osm a čtyři byly ztraceny.

Nizozemské
(Ty co zachránily více než 1000 osob)
MV Rian                  (2542 lidí)
MV Hondsrug         (1.455 mužů)
MV Patria               (1.400 mužů)
MV Hilda                (1200 lidí)
MV Doggersbank   (1200 lidí)
MV Horst               (1.150 mužů)
MV Twente            (1.139 mužů)
MV Friso                (1.002 mužů)

Celkově se podílelo na záchraně spojeneckých sil asi 700 obchodních a jiných lodí, jež evakuovaly spojenecké vojáky do Británie. Ochranu těmto lodím poskytovalo asi 200 válečných lodí...


Průběh evakuace z Dunkerque:
Datum         z pláže         z přístavu          Celkem
27.květen        -                7 699               7699
28.květen     5930           11 874             17 804
29.květen    13 752         33 558             47 310
30.květen    29 512         24 311             53 823
31.květen    22 942         45 072             88 014
1.červen      17 348         47 081             64 429
2.červen       8 695          19 561             26 256
3.červen       1 870          24 876             26 746
4.červen          622          25 553             26 175
Celkem       98 871        239 555         338 226


Spojenecké ztráty:
40 000 zajatých francouzských vojáků zadního voje...
-177 spojeneckých letadel
-šest britských torpédoborců potopeno
-tři francouzské torpédoborce potopeny
-19 torpédoborců poškozeno
-potopeno přes 200 menších lodí
-7 nizozemských lodí

Ztraceno 6 britských torpédoborců:
Grafton (potopen 29.května ponorkou U-62)
Grenade (29.května potopen leteckým útokem)
Wakeful (potopen torpédem z Schnellboot S-30 dne 29. května)
Basilisk (potopen během leteckého útoku 1.června)
Havant (potopen během leteckého útoku 1.června)
Keith (potopen během leteckého útoku 1.června)

3 francouzské torpédoborce:
Bourrasque (najel na minu 30.května)
Sirocco (potopen 31.května)
Le Foudroyant (potopen během leteckého útoku 1.června)

Německé ztráty:
-240 letadel (Spojenci udáváno 266)





Závěr:
Vysvětlení, zda nechal Hitler vyklouznout spojenecké síly z Dunkerque schválně, se dnes již zřejmě nedozvíme. Nebo zda opravdu podlehl planým slibům vrchního velitele Luftwaffe, Hermanna Goringa, se taktéž nedozvíme. Ovšem víme, že bombardováním, nejenže se nepodařilo spojenecké síly v přístavu a jeho okolí zničit, ale nepodařilo se ani částečně zabránit jejich evakuaci. Tím se Británii podařilo zachránit přes 300 000 spojeneckých vojáků. Ti ovšem museli zanechat veškerou výzbroj (tanky, děla) a výstroj (ruční zbraně) na místě. Jednalo se sice o 2472 děl a 63 879 nákladních aut, ovšem zbraně mohly býti nahrazeny zatímco vycvičení a bojovat proti nepříteli odhodlaní vojáci byli nenahraditelní. Celkově by se dalo říci, že vyklouznutí spojeneckých sil z Dunkerque byla první německá porážka.



Zdroje:
palba.cz
Wikipedie
Military Revue 6/2010
Kronika druhé světové války

Žádné komentáře:

Okomentovat