V té době se na území osvobozené Itálie vyskytovaly čtyři naše výsadkové skupiny, z nichž dvě přímo spolupracovali s britskou SOE (SULPHUR a CHALK) a další dvě pod hlavičkou SIS (CALCIUM, BARIUM). Všechny tyto skupiny měly určeno jako operační prostor území Čech. Na Moravě, resp. na východě Moravy měly být vysazeny dvě skupiny s označením CLAY a CARBON. Ty rovněž podléhaly pod SOE a jejich výcvik byl řízen i jejich nadřízenými z SOE.
Poslední dvě zmíněné skupiny byly 12.ledna 1944 přepraveny z Británie do italského města Monopoli, tábora čs. skupin známých na spojeneckém velitelství jako ,,Czech House No.2".
Foto z roku 1943. Zleva radiotelegrafista Čestmír Šikola,
šifrant Jíří Štokman a velitel Antonín Bartoš
Složení skupin CLAY a CARBON:
Clay
-čet. asp. Antonín Bartoš (velitel)
-čet. asp. Jiří Štokman
-čet. asp. Čestmír Šikola (radiotelegrafista)
Antonín Bartoš, Čestmír Šikola, J. Štokman na společné fotce výše (uprostřed)
Carbon
-kpt. pěch. František Bogataj (velitel)
-rtm. pěch. Josef Vanc (zástupce velitele)
-rt. pěch. František Kobzík (pomocník)
-čet. asp. Jaroslav Šperl (radiotelegrafista)
F. Bogataj, J. Vanc, F. Kobzík, J. Šperl
Zatímco skupina Clay měla provádět na severovýchodní Moravě pouze čistě zpravodajskou činnost, tak skupina Carbon měla vyvíjet činnost na území svého seskoku (Hodonínsko) a postupně zpravodajsky působit území celé jihovýchodní Moravy (podle politických okresů):
-Hodonín
-Uherské Hradiště
-Kyjov
-Uherský Brod
Kpt. pěch. F. Bogataj-velitel skupiny, odpovídal za to, že podstata úkolu bude splněna, čili aby ,,navázal technické spojení s čs. ústředím ve Velké Británii, navázal styk s domácí organizací, připravil všechny podmínky pro využití speciálního přístroje pro přijímaní osob a materiálu a podával zprávy..."
První pokus o vysazení se uskutečnil v noci z 9. na 10.dubna 1944. Britský Halifax od 148.perutě zvláštního určení (No 148.Special Duty Squadron) startující z letiště Campo Cassale u Brindisi, přeletěl bez větších problémů nad územím Jugoslávie. Později však ,,...se počasí stále zhoršovalo, až viditelnost byla nulová a na letounu se tvořil led. Pilot se tudíž vrátil, poněvadž nechtěl riskovat přelet nebezpečných hor. Přistání bylo trochu tvrdé za úplně zatažené oblohy..." zapsal později do svého deníku npor. R. Hrubec.
Nový pokus o vysazení se opakoval v noci z 12. na 13.dubna 1944, opět Hallifaxem od 148.perutě zvláštního určení.
Hlavním prostorem pro vysazení skupiny CARBON byla určena oblast lesa ,,Roztrhánky" vzdálena asi 7.5 km severovýchodně od hranic Hodonína. Skupina taktéž obdržela dva náhradní prostory seskoku. Prvním byla oblast lesa ,,Hrubý Závidov" asi 5 kilometrů západně od obce Strážnice a druhá oblast se nacházela severovýchodně od lesa ,,Dúbrava" na linii Uherský Ostroh-Veselí n. Moravou-Strážnice.
Skupiny CLAY a CARBON ,,...řádně vystrojeny a vybaveny přijeli na letiště v 19.30. Letoun odstartoval ve 20.30, posádka byla anglická. Let na území Moravy byl bez příhod a klidný. Ve 23.30 připravil jsem za pomoci anglického dispatchera zásobníky skupiny CARBON do závěsů. Ve 00.03 byla vysazena skupiny CARBON v pořadí 1. kpt. Bogataj, 2. čet. asp. Šperl, 3.balíkový zásobník, 4.rt. Kobzík, 5. rtm. Vanc.
Čet. asp. Šperl a rt. Kobzík se poněkud zdrželi, vysazení bylo jinak v pořádku, podle navigátora na I. místě seskoku. Morálka před seskokem byla výborná...Zadní střelec prý viděl 5 otevřených padáků a minimálně 1 zablikání zeleného světla z místa seskoku Carbon..."
Žádné komentáře:
Okomentovat