Boje v dubnu 1945 o okolí obce Lanžhot

Obrana moravské hranice od Lanžhota po Hodonín

Během roku 1944, kdy se vědělo, že žádný zákop, žádný protitankový příkop či výhodně umístěné dělo či kulomet, sovětský příliv do střední Evropy nezastaví, Němci věřili, že se je podaří zastavit na poslední baště německých ozbrojených sil, Protektorátu Čechy a Morava.

Přesto se i podél jižní části řeky Moravy budovaly postavení dělostřelectva, dlouhé řady zákopů, protitankových příkopů a zaplavovala se ohromná území s cílem ztížit postupujícím rumunským a sovětským vojskům jejich postup.

Německé síly
Obrana severní a jižní Moravy podléhala 1.pancéřové armádě, jež byla pod velením generála pancéřových vojsk Waltra Nehringa. Armáda disponovala 400 000 muži, 120 tanky a útočnými děly a vzdušné krytí zajišťovala 6.letecká flotila Luftwaffe. Celkově se jednalo o 32 divizí (z toho 2 maďarské). Necelá polovina těchto sil včetně obou maďarských divizí) se nacházela na území jižní Moravy.

Sovětské síly 2. Ukrajinského Frontu
Proti německé obraně na jižní Moravě se blížil 2. Ukrajinský Front pod velením J. R. Malinovského. Sovětské síly čítaly celkem 350 000 mužů, 246 tanků a samohybných děl, 6160 děl, raketometů a minometů. Sovětská vojska mohla počítat s téměř neomezenou podporou sovětského letectva, jež čítala 637 letadel od 5.letecké armády.

S Rudou armádou postupovala k jižní Moravě i Rumunská královská armáda. Její početní stavy se pohybovaly kolem 86 000 mužů, 46 tanků, 999 děl. Ochranu těmto silám a Rudé armádě mohlo poskytnout 239 letadel rumunského leteckého sboru. Je zajímavostí, že rumunské letectvo bylo tvořeno většinou původními německými stroji, mj. Bf-109, He-111 atd.


Bratislavsko-brněnská operace
25.března 1945 zahájila vojska 2. Ukrajinského frontu tzv. Bratislavsko-brněnskou operaci, jejíž cílem bylo prolomit nepřátelskou obranu na Hronu u Levic a zahájit masivní postup na Bratislavu a k Brnu. Ovšem jižní Morava přinesla bojům jiný charakter, než na jaký byli sovětští vojáci zvyklí. Především jízda, vedle těžké techniky, utrpěla v především zastavěných oblastech velké ztráty.


Boje o Lanžhot, 5.dubna až 12.dubna 1945
Hodiny na radniční věži v nedalekém Hodoníně právě odbily půl desáté večer. Je 5.dubna. Z lanžhotského nádraží má k ránu vyjet vojenský transport. Ovšem v tuto dobu půl desáté večer, se na vlakovou soupravu snáší sovětské Il-2, jež ve svém díle pokračují i následující dne.

Následujícího dne, 6.dubna, nálety pokračují a němečtí ženisté odstřelují do vzduchu všechny mosty u Lanžhota. Německé dělostřelectvo od Hodonína ostřeluje slovenské území za řekou Moravou. Během noci ze 6. na 7.dubna se podařilo sovětským kozákům probojovat ke zničenému železničnímu mostu ze směru Brodská, kde vytvořili předmostí. Sovětští ženisté nezaváhali, okamžitě se na místě trosek objevil pontonový most a hned se na druhý břeh převalily sovětské posily.
Celý den (7.dubna) ostřeluje sovětské dělostřelectvo německé pozice v okolí Lanžhota i samotnou obec. Do dělostřelecké palby zasahuje i sovětské letectvo, jež bombarduje a ostřeluje palubními zbraněmi německé pozice a kolony.


Lanžhot po skončení bojů


8.dubna doráží posila břeclavských Volkssturm a 21. policejní pluk SS, doplněný členy Gestapa, SD a jiných bezpečnostních složek. Okolo 15.hodiny se ozývají sovětské kaťuše, jimž odpovídají německé raketomety Nebelwerfer s dělostřelectvem.

V pondělí 9.dubna se daří kozákům od 13. gardové jezdecké divize obsadit (ovšem za silné nepřátelské palby z kulometů a minometů) lužní les, jež je asi týden předtím zatopen německými obránci. V noci na 10.dubna se daří kozákům obsadit i postavení na vyvýšeninách v lužním lese severně od Lanžhota, nacož jednotky 8.jezdecké divize vytláčí německé obránce od železniční tratě podél které postupují a obsazují lužní les jižně od Lanžhota. Odtud se německé jednotky stahují k říčce Kyjovce.

10.dubna dokončují sovětští ženisté za pomoci slovenského obyvatelstva (za pomoci někdy doslova vynucené) přes řeku Moravu celkem šest pontonových mostů, jež umožnily přesun dalších pěších a jezdeckých jednotek na druhý břeh včetně několika lehlých tanků.
Německé posily míří k sovětskému průniku u Lanžhota. Situace díky rychlému a téměř hladkému postupu, dovoluje sovětskému velení nasadit všechny zbývající jezdecké divize 1.gardové jezdecké mechanizované skupiny. Téhož večera je ještě bombardován Lanžhot sovětským letectvem před generálním útokem. Během náletu je jeden Il-2 sestřelen a posádka zahynula v troskách letadla.


Zničené tanky M3 Stuart a samohybné dělo Su-76 během bojů o Lanžhot


Přímou palebnou podporu kozákům zajistily tanky a samohybná děla, jež postupovala k Lanžhotu po silnici. Odpoledne se podařilo kozákům vytlačit německé obránce ze středu vesnice. Ovšem německé síly podpořené posilou v podobě několika Královských Tygrů od Pz Abt 503, jež byly nedávno odvolány z Rakouska.
Německým vojákům a tankům se v protiútoku podařilo dostat až do středu vesnice, kde
se jim podařilo zničit deset sovětských tanků. Ovšem dva Královské Tygry byly zničeny a německý protiútok se zastavil. Pěchota se stáhla ke Kosticím a zbylé tanky se vrátily do Břeclavi.

Sovětská vojska Lanžhot kompletně obsadila během téhož večera. Dobytí tohoto ,,bodu na mapě" si vyžádalo 1500 mrtvých Rudoarmějců, 2 tisíce kozáckých koní bylo ztraceno v důsledku bojových akcí či na prochřadnutí, když celé hodiny stáli v zaplavených oblastech.
Z celkového počtu 895 domů zůstalo 43 nepoškozených (!) a 229 jich bylo zcela zničeno. Zemřelo 80 občanů a 64 bylo zraněno. Německé ztráty nejsou známy.