Paradoxem je, že nejvíce pozoruhodných, a většinou i na tuto dobu i světové úrovně, typů letadel. Firma Praga během meziválečného období vyráběla 17 typů strojů - mezi nimi i stroj E-51.
Tento stroj vznikal v letech 1937/38 v halách pražské firmy ČKD Praga. Vznikl z popudu na zastaralost letounů Š-328 a A-100, které měl nahradit. Hlavním vedoucím ohledně vývoje byl ing. Jaroslav Šlechta. Samotný vývoj začal ke konci roku 1936, přičemž hlavní práce na prototypu proběhly na přelomu let 37/38.
Samotný prototyp byl dokončen ke konci roku 1937, zalétání proběhlo 26.května 1938. Během zkoušek disponoval prototyp střeleckou věží v zadní části trupu, ovšem během zkoušek bylo zjištěno, že díky ní trpí stroj aerodynamickými problémy. Proto byla nahrazena vřetenovitým ukončením trupu jak ho známe z fotek.
Nový vzlet prototypu (již bez střelecké věže) proběhl 11.února 1939, ovšem stále docházelo k několika různým problémům:
-třepetání ocasních ploch
-uvolňování motorových krytů
-přehřívání motorů
Po 15.březnu padl letoun do německých rukou, předán k testování firmě Klemm, kde byl testován a následně i sešrotován.S třepetáním ocasních ploch si poradili až Němci, kteří na důvod přišli až po dvou měsících zkoušek - na vině bylo kapotované ostruhové kolečko.
Vzhledem k tomu, že do výroby byl již zaváděn německý ekvivalent Fw-189 s podobnými vlastnostmi, tak letoun nebyl doporučen do výroby. V případě, že by nedošlo k okupaci, bylo možné očekávat první letouny, pokud by došlo k vychytání všech ,,porodních" potíží, ke konci roku 1939, ovšem tento termín bývá často zmiňován jako nereálný.
V německých barvách
Technické údaje:
* Posádka: 3 muži (pilot, pozorovatel, střelec) * Plocha křídel: 35,44 m2
* Hmotnost prázdná: 3.102 Kg
* Vzletová hmotnost: 4.120 kg
* Stoupavost: 6 m / s
* Dolet: 900 km (3 hod 48 min)
* Rychlost: 330km/h. (cestovní), 380km/hod. (maximální)
* Výzbroj: 2x kulomet vz. 30 ráže 7,92 mm (1x v prosklené přídi, 1x v zadní části gondoly),
200 kg pumového nákladu
Popis konstrukce letounu:
Dvojmotorový jedno-plošný (dolno plošný) letoun smíšené konstrukce. Kostra byla smíšené ocelovo - dřevěné konstrukce s překližkovým (bakelizovaným) potahem. Překližkový potah měla i dřevěná kostra pevných ocasních ploch. Kostra pohyblivých ocasních ploch v kombinaci kovu a překližky, potah opět překližkový. Ze stejného materiálu zhotoveny trupové nosníky. Krycí plechy duralové.
Podvozek byl pevný, kapotovaný. Československé sériové stroje měly disponovat zatahovacím podvozkem.
K pohonu měly sloužit dva motory Walter Sagitta I-MR o výkonu 404 kW (550K), později se naskytla i možnost uložení výkonnějších Gnome et Rhone 14M Mars s výkonem 570-700k. Možností bylo i usazení 20mm kanónů Oeriklon, ovšem za předpokladu absence pumové zátěže.
V případě průzkumné verze měl být letoun schopný nafilmovat při jednom letu trojitou řadu snímků, jež se navzájem překrývaly.
Hodnocení:
Celkově se jednalo v době vzniku o dosti nespolehlivý stroj, ovšem v případě vychytání jeho chyb, by výrazně posílil naše letectvo. Když si domyslíme, že by jej ve stíhací složce doplňoval stroj Avia B-135 a sourozenec (licenční SB-2) Avia B-71, získali bychom letectvo na světové úrovni.
Žádné komentáře:
Okomentovat