Fort Loncin
V důsledku francouzsko-pruské války (1870-71), si Belgie uvědomila, jak zranitelná při přímé invazi z Francie nebo Německa. V roce 1880 král Leopold II zadal belgickému inženýr generálu Henri Brialmontu úkol vypracovat plány na obranu země. Výsledkem byl plán na vybudování kruhu 12 pevností kolem Lutychu a dalších devíti kolem Namur, který ležel obkročmo na hlavní trase invaze.
Dodatečné pevnosti byly také plánované směrem na Antverpy k doplnění již postavených postavení v reakci na hrozbu, kterou v roce 1859 dovršil francouzský císař Napoleon III. V roce 1890, byly dokončeny pevnosti a Belgičané se cítili bezpečně na svých ,,třech velkých prstenech´´ pevností .
Světová válka
Německý útok. Když Němci zaútočili v srpnu 1914, tak dokonale překvapili Belgičany, obsadil kruh pevnosti v Namuru ve čtyřech dnech a procházející mezery mezi pevnosti, rychle obsazené Liege v řece Meuse. Po ostřelování těžkými děly zůstalo z pevnosti jen pár trosek.
Fort Loncin se vzdal jako jeden z posledních na podzim. Více než polovina posádky z pevnosti čítající 550 mužů bylo pohřbeno pod troskami pevnosti, která nebyla nikdy přestavěna a zůstane zde památka na těchto několik belgických mrtvých.
Další zajímavostí je, že několik mužů, kteří přežili výbuch se soustředili v příkopu ve špici pevnosti. Zde byla ve zdi opevnění udělaná místnost přístupná pouze podzemním tunelem - stěna byla v jednom místě ztenčená pro výpad do německého týlu, kdyby obsadili Němci pevnost. Tito vojáci omráčení výbuchem se snažili najít místo, kde je stěna tenčí. Z venku však nebylo označené a vojáci uvnitř byli zasypáni.
Když se přiblížili Němci rozhodli se Belgičané, soustředění ve špici, že se budou bránit. Zastřelili německého vojáka s bílou vlajkou a odmítli se vzdát. Němci umístili do příkopu kulomet a všechny Belgičany postříleli. Dnes je na tom místě památník a v místnosti ve špici pevnosti jsou umístěny ostatky mužů které se podařilo identifikovat.
Pád pevností byl významnou událostí války a to jak z okamžitého i dlouhodobého hlediska. Okamžitý účinek byl, že se uvolnily zásobovací linie z Německa, aby podpořila masivní pohyb německých vojsk do Francie v rámci Schlieffenova plánu. Ještě důležitější je, selhání belgické pevnosti v zastavení Němců a to přesvědčilo Francouze k opuštění vlastních plánů na využití vlastního systému tvrzí, což vedlo k téměř katastrofálnímu výsledku bitvy u Verdunu v roce 1916, protože tyto pevnosti byly zbaveny svých těžkých zbraní a jejich opětovné nasazení posádek v pevnosti bylo znemožněno použitím co by pěchoty v zákopech.
Proč pevnost padla?
Problematika pádu pevnosti by se dala shrnout do tří bodů:
-Za prvé, věžičky byly zranitelné v zavřené poloze. Kromě toho, trojúhelníkový tvar pevnosti zvyšoval jejich zranitelnost od palby z jejich týlu. Škody způsobené jediný zásahem na Fort Loncin jsou tedy pro Belgičany nepěkné.
-Belgický způsob mísení a lití betonu je udělán s jednou chybou. Beton byl litý ve dvou vrstvách, což snížil jeho odolnost. Některé zdroje také tvrdí, že belgické betonové směsi byly nižší kvality, (dodávaný francouzskými dodavateli během stejného období-náhoda?). V každém případě vrstva tří metrů betonu ochrany belgické konstrukce se ukázala jako nedostatečná.
-Takticky špatně umístěné objekty Liege a Namur neposkytovaly žádný způsob vzájemné podpory. Nebyly vybudovány ani další podpůrné objekty mezi těmito objekty a prostor byl proto naprosto průchodný.
Je příznačné, že na rozdíl od francouzské opevnění z roku 1870, belgické pevnosti nejsou zhotoveny z vyztuženého železobetonu. Dalším ale oproti francouzským pevnostem, belgická pevnost nebyla nikdy mezi lety 1890 až 1914 zlepšována s cílem držet krok se zlepšováním účinnosti dělostřelectva.
Mapa opevnění v okolí Lutychu
Pevnostní výzbroj:
-děla ráže 150mm
-houfnice ráže 210mm
-děla ráže 57mm
Každá z pevností měla osádku kolem 500 mužů pěchoty a dělostřelectva (cca. do 1500)
Z toho padlo 500 belgických vojáků.Většina z nich byla přímo zasypána ruinami pevností.
Z ostřelování pevnosti:
Moždíř ráže 420 mm
rok 1913
Oba dva vyrobené exempláře našli své použití již v prvních dnech první světové války. Významně se podílely na demolici belgických pevnostních měst Liege (Lutych) a Namur v srpnu 1914 a následně Antverp (zajímavostí je, že odstřelování těchto pevností se zúčastnilo i několik moždířů vyrobených v Čecháh - Škoda 30.5 cm).
Odstřelování Liege z pohledu německého Majora Wesenera – Liege 12.srpna 1914
„Byl to nezapomenutelný zážitek, když v 17:40 hodin byl proveden první výstřel na nepřítele, na pevnost Pontisse na jihovýchodě Liege. Stovky radostných výkřiků doprovázela první výstřel, který po vysoké trajektorii mířil na cíl. Bylo úchvatné jak všichni dychtivě sledovali jestli cíl bude zasažen. Po šedesáti sekundách – čas, který byl potřeba k nabrání 4,7 km vysoké trajektorie – všichni poslouchali telefonní zprávu od pozorovatele, který byl 1,8 km od bombardovaného cíle a mohl vidět dopad střely, dým a výbuch na zemi“.
Odstřelování Liege z pohledu belgického Generálporučíka Lemana – Liege 12.srpna 1914
„Mohli jsme slyšet jak se střela blíží. Slyšeli jsme řítící se střelu ve vzduchu, jíž intenzita narůstala až do zuřivého, řvoucího hurikánu, který přerostl ve strašlivý hrom, který vyvrhl fontány země do vzduchu a země se začala třást“.
Zajímavostí je, že na ostřelování pevnosti houfnicemi ráže 420mm bylo německým velením pozváno rakousko-uherské dělostřelectvo. Podmínkou ovšem bylo, že obsluhu děl nesmí tvořit Češi. Ovšem tato jednotka měla přijít z oblasti Krakova, takže by se dalo vyloučit, že v nich Češi jako obsluha děl při obléhání nebyli.
Výsledky bombardování:
Zničení pevnosti způsobil zásah do pravé prachárny. Následný výbuch zničil celou pravou část a zysypal část podzemních chodeb, kde se v tu dobu soustředili vojáci čekající na konec bombardování. V podzemí pevnosti jsou dodnes zasypaní vojáci. Všechny fotky v článku, na kterých je zničená pevnost, jsou výsledek tohoto zásahu do prachárny.
Žádné komentáře:
Okomentovat