Neúspěch prvního náletu utvrdil Brity v tom, že tento cíl je o to lákavější. Ráno 25.října se na letišti 51. bombardovací perutě rozběhly přípravy na vyslání bombardérů do vzduchu. Celkově bylo pro ,,dnešní" nálet vybráno osm letadel Whitley. Každý tento letoun měl nést po dvou 500 liberních (s časovým zpožďovačem), pěti 250 liberních (tři z nich měly vybuchnout v různém časovém rozmezí po dopadu) a kontejneru zápalných pumiček.
Krátce po 12.hodině tyto stroje přelétly z Dishfordu na předsunuté letiště Swanton Morley, odkud měly nakonec vzlétnout do akce. Ovšem zde se osádky dočkaly oznámení o přesunu akce na noc 26.října a nakonec na konečný termín 27.října 1940. Tuto noc nakonec vzlétly pouze letadla 51. perutě bombardovat olejové rafinérie v Magdeburgu a Reischolzu (Německo).
Mezi 20.00-20.20 hod se od země odlepuje celkem osm letounů Whitley a směřuje směrem do vnitrozemí okupované Evropy. Letadla úspěšně bez úhony přeletěly nad Německem a v pořádku přelétla i české hranice. To potvrzuje i kronika města Aš, jež uvádí ,,přelet anglických letounů". Ovšem část osádek Plzeň opět nenalezla nebo hlásila hustou oblačnost a negativní identifikaci cílového prostoru. Letci proto opět museli obrátit o 180 stupňů a bombardovat vedlejší cíle v Německu či okupované západní Evropě:
Stroj P5108:
Bombardoval nádraží v Hammu. Hlášení osádky uvádí přímé zásahy následované explozemi a ohni.
Stroj T4175:
Bombardoval letiště v Duisburgu. Po shození první část ovšem osvětlení letiště se zhaslo a tak druhou část pum přivezla osádka domů.
Stroj N1481:
V 03.25 hod. tento letoun bombardoval letiště v Gelsenkirchenu, bráněné těžkým flakem a světlometem.
Stroj P5112:
V 03.55 hod. shodila osádka pumy na přístav Wilhelmshafen.
Stroj P4972:
V 04.25 hod. shodila osádka pumy na belgický přístav Ostende.
Stroj P5013:
V 04.35 hod. osádka bombardovala taky přístav Ostende.
Stroj P5106:
Osádka nenalezla žádný vhodný náhradní cíl a pumový náklad dovezla domů.
Stroj T4218:
Tato osádka zdánlivě jako jediná bombardovala Škodovku. Po návratu hlásila osádka, že v 00.40 hod. z výšky 2300 metrů a sledovaly ohně. Ovšem tato osádka se nezmínila, že bombardovala přes mraky (hustá oblačnost) a lze předpokládat, že osádka, navzdory svému přesvědčení, bombardovala zřejmě jiný cíl, nejspíše ve vedlejším Německu.
Navzdory tomu, že žádný letoun cílový prostor nebombardoval, v propagandistickém tisku se chválou o úspěšnosti náletu nešetřilo. Například 1.listopadu se v časopise Čechoslovák mimo jiné v článku ,,Angličané bombardovali Škodovku" uvádělo:
,,V úterý bylo úředně oznámeno, že britská letadla bombardovala v noci z neděle na pondělí Škodovy závody v Plzni. Při náletu se letci setkali se špatným počasím, které zhoršovalo viditelnost. Proto letci strávili více než hodinu, hledajíce svůj cíl, dříve než spatřili tovární objekty, odrážející se od zasněžených polí. Útoky zanítily mnoho ohňů a způsobily výbuchy. Jeden z pilotů, který bombardoval závodní budovy za svitu leteckých raket, hlásil, že všechny pumy našly svůj cíl. Když letadla opouštěla město, viděli piloti jak se ohně, letadly založené, kvapně rozšiřují.
Všechny anglické listy věnují tomuto útoku neobyčejnou pozornost a uveřejňují zprávy o něm v nápadné úpravě. Všeobecně se zdůrazňuje, že jsou důležitou zásobárnou německé armády. Times podotýkají, že k útoku na Škodovy závody došlo právě v den 22.výročí československé nezávislosti...Je pochopitelné, že Angličané musí zasáhnout Německo všude tam, kde je toho zapotřebí a Škodovy závody jsou jedním z velmi důležitých válečných cílů. Jsme přesvědčení, že i u nás doma pochopili britský nálet na Škodovy závody tak, jako jej zde chápeme my...."
I přes propagaci britských i československých novin a oficiálních míst v Británii, si bylo velení Royal Air Force vědomo, že všechny pokusy o napadení Plzně byly více než neúspěšné a proto již na noc z 19. na 20. listopadu 1940 připravilo další, v pořadí třetí nálet....
Žádné komentáře:
Okomentovat