sobota 11. prosince 2010

Kulomet Maxim M1910 (SSSR)


Počátky kulometů:
První kulomet na světě, zkonstruoval americký vynálezce Sir Hiram Stevens Maxim. Pracoval na principu využití zpětného rázu, který využíval k nabití, vyhození nabojnice, a k podáni nového náboje. 

Kulomety Maxim nakoupila jako první britská armáda roku 1897, kdy je následně použila v Africe, ve válce proti Zulům. Z pozitivních výsledků britské armády, když byly celé zástupy Zulů koseny několika málo kusy této zbraně, si vzala příklad i ruská carská armáda. Ta objednala taktéž několik málo kusů (roku 1897), které bojově otestovala za rusko-japonské války v letech 1904-1905. Již na konci roku 1904 byla zakoupena licence kulometu a jeho výroba se rozběhla v Tulské zbrojovce.

Počátky kulometu Maxim:
Tento kulomet byl označen jako model 1905. Kulomet byl následně modifikován, jednou z největších změn se stalo instalování vodního chladiče. V Rusku byla používána také speciální lafeta systému Alexandra Sokolova na dvou dřevěných kolečkách.
Kulomet dostal označení model 1910 a stal se klasickým modelem kulometu v ruské armádě. Pro ruskou armádu bylo do konce první světové války vyprodukováno celkem 32.000 kusů. 

Po Velké říjnové revoluci, vedené bolševiky, se Rusko stalo velkým bojištěm, kde proti sobě stály revoluční Rudé jednotky, bojující na straně bolševické strany, a ti, co zachovali poslušnost carovi a jeho rodině. Jelikož Bolševici vedli bojové akce i proti místním zahraničním jednotkám, jako byly např. československé legie, které vedly boj na ruské straně proti Rakousku-Uhersku, či francouzským silám v Rusku, dočkal se tento kulomet i nasazení na straně našich legií.

Kulomety Maxim byly např instalovány jako výzbroj ruských letadel, obrněných vlaků, či jako tzv. Tačanky, což byl obyčejné dvou-spřeží koní, jež táhly vůz vyzbrojený kulometem Maxim, střílející směrem dozadu. této zbraně užívaly jak Bělogvardějci, tak i Rudá jízda. 

Systém kulometu Maxim používaly i jednotky německé armády za první světové války.

maxim_skupina
2. Česko-Slovenský střelecký pluk, 1. kulometná rota s kulomety maxim


Kulomet Maxim v Rudé armádě a za druhé světové války:
Kulomet se, po vyhnání bělogvardějských i legionářských jednotek, stal univerzálním kulometem Rudé armády. Nebo spíše více méně jediným kulometem ve výzbroji. Kulomet sloužil ve více méně nezměněné podobě a konstrukci až do počátku druhé světové války, kdy započalo jeho nahrazování kulometem DS-39 a jeho výroba byla ke konci roku 1939 ukončena. 

Ještě během let 1938/39 byl použit Rudou armádou během tažení do Polska v září1939, následných bojích s japonskou armádou téhož roku, a později v zimní válce s Finskem, kde ukázal svoje přednosti, když většina výzbroje zamrzala při několika stupňových mrazech, jež klesaly v noci i pod -15 stupňů Celsia. 

Po ukončení této války se opět rozběhla výroba kulometu DS-39 a výroba Maxima byla definitivně ukončena. Ovšem 22.června 1941 napadla německá armáda a její spojenci Sovětský svaz, a rudá armáda začala pociťovat nedostatek kulometné výzbroje. Proto se opět rozjely továrny výrobu, jež začaly dodávat tento kulomet opět ve velkém. Další možností jeho opětovného začátku výroby byl možná i fakt, že kulomet DS-39 nebyl spolehlivý a v bojových podmínkách i nenaplňoval požadavky armády.

Výroba kulometu proto pokračovala až do roku 1945. jeho jedinou válečnou změnou byl větší otvor na hlavni, jež umožňoval rychlejší doplňování kapaliny a umožňoval i chlazení sněhem. Kulomet byl za války používán kromě Rudé armády i československou jednotkou v SSSR a polskými jednotkami v rámci Rudé armády. Kulomet v těchto jednotkách sloužil i po návratu do vlasti.


Kulomet Maxim byl po skončení války dodáván do rozvojových zemí, kde našel Sovětský svaz velké odbytiště. Jednalo se především o země s komunistickou vládou či kde si chtěl SSSR zajistit svůj vliv. Díky tomu se dostal tento kulomet do těchto zemí:
-Severní Korea
-Severní Vietnam
-Kongo
-Egypt
-Čína

 A další řada hlavně asijských států....


Technická data kulometu M 1910:
Typ: těžký kulomet Maxim
Ráže: 7,62 mm
Náboj: 7,62x54R
Zásobník: 250 nábojů v pásu
Délka: 1107 mm
Délka hlavně: 720 mm
Váha: 23,8 kg
Váha s pojízdnou lafetou: 64,5 kg
Hlaveň: 605 mm, chlazená vodou, 4drážkový pravotočivý vývrt
Úsťová rychlost: 860 m/s
Rychlost střelby: 520 – 600 ran/min
Účinný dostřel: 1200 m

Žádné komentáře:

Okomentovat