Následky a pohledy za prvním náletem, rok 1940
První nálet si vyžádal poměrně vzhledem k dlouhé cestě k cíli, jež byl na hranici doletu i dálkových bombardérů Whitley, hlavně díky ne ani výtečné protiletecké obraně protivníka, ale díky rychle ubývajícímu palivu letadel, jež se vracely zpět k domovu. To si zřejmě osádky Whitleyů uvědomily poté, co se na domovskou základnu nevrátily hned tři letouny, všechny pro nedostatek paliva. Zde malé ohlédnutí za ztrátou oněch tří letounů:
Ztráta stroje P5058 (GE-F):
V 5.40 nad ránem se nachází letoun kapitána F/O B. Brookeho poblíž pobřeží nad ústím řeky Humber. V tu dobu mu vynechávají oba motory, jež brzy nato vynechávají úplně. Brooke se tedy rozhoduje pro nouzové přistání na vodu. Letoun po těžkém pádu na vodní hladinu se nachází v ústí řeky, severně od od Scunthorpe v Lincolnshiru. Brooke i telegrafista Sgt. Greene se při nouzovém přistání zranili. I přes poměrně malou vzdálenost od pobřeží, musela osádka čekat na pomoc celé tři hodiny.
Ztráta stroje P5089 (GE-D):
Ještě před dosažením spřáteleného pobřeží dochází palivo i letounu P5089, jež pilotoval P/O A. Wilding. Ten musel s letounem přistát širé moře, celých 6 kilometrů od pobřeží (od mysu Blackeney Point u Severního Norfolku). Ovšem na rozdíl od předcházející osádky nebyl nikdo zraněn a hned byli vyloveni britským záchranným člunem.
Ztráta stroje T4171 (GE-O):
Tento letoun, jehož osádka si již o 6.15 ráno oddechla, že je již doma, i když s prázdnými nádržemi, se stal třetím a posledním strojem, ztraceným během této akce. V tu dobu se nad britským vnitrozemím pohybují letouny německé noční stíhací letky od I./NJG 2. V tu dobu, o čtvrt na sedm ráno, jej sestřelil velitel této jednotky Hptm. Karl Hulshoff. Podle tohoto letce se měl britský letoun zřítit v prostoru Dishfortu, východně od Rinponu, hrabství Yorkshire. Šlo o první potvrzený sestřel, provedený německým dálkovým stíhačem v noci, nad územím Británie. Čtyři letci zahynuli, dva byli převezeni těžce zraněni do nemocnice, kde jeden později podlehl.
Ztráta tři z jedenácti vyslaných letounů do akce, dále shození několika svazků propagačních letáků v cílovém prostoru a následné bombardování náhradních cílů v Německu. Tolik stručně celková bilance prvního náletu na Škodovku. Dalším záporem této akce je i samotný fakt, že se žádný z vyslaných letounů nad Škodovku nedostalo. Při svém bloudění se několik z těchto vyslaných britských bombardérů dostalo nad Berounsko, kde mezi 00.20 až 00.40 shodily letáky zároveň s osvětlovacími raketami. Letáky dopadly na katastry obcí Liteň, Skuhrov a Měňany.
Celkový neúspěch prvního náletu Brity neodradil od dalších pokusů, naopak je motivoval opět zkusit štěstí. Svou příležitost nyní dostala 51. bombardovací peruť, rovněž vyzbrojena dvoumotorovými Whitley Mk.V. Přípravy se rozběhly bez námitek. Každý z celkově osmi vybraných letounů měl nést dvě 500tiliberních pum a dalších pět 250tiliberních pum a kontejner zápalných pumiček.
25.října odletěly krátce po poledni určené stroje na předsunuté letiště Swynton Morley, odkud měly startovat do akce.ovšem zde je dostihl rozkaz, že útok se odkládá z noci 25.října na noc 26./27.října.
Konečný termín nakonec byla až noc z 27. na 28.října 1940.
Žádné komentáře:
Okomentovat