Historie:
Před rokem 1914 měla rakousko-uherská armáda ve výzbroji několik typů horských děl a houfnic, ale jen opravdu malé množství bylo moderní koncepce. Ve výzbroji byla stále zastaralá děla typu 7cm M75 a M99, i 7cm M8. Mimo to byla vyrobena i děla ráže 7.5cm M13 (původně vyrobené Krupp pro čínskou armádu) resp. 7.5cm M14 (tentokrát exportní dělo firmy Škoda).
Větší kalibry byly zastoupeny horskými houfnicemi M8 ráže 10cm, M10 ráže 10cm a M16 ráže 10cm.
Proto nepřekvapí, že bylo potřeba zavedení většího počtu skutečně moderních děl, nejlépe jednoho typu, už jen z logistických důvodů. Co do počtu, nejvýznamnějším se v první světové válce se stal 7.5cm Gebirgskanone M15, vyráběný plzeňskou Škodovkou.
M.15 měl poměrně konzervativní styl, který však patřil ke světovému standartu. Ocelová hlaveň byla plášťové konstrukce ukládala se do kolébky s kapalinovou brzdou. Štít byl složen ze dvou částí a vrchní část byla pod ostrým úhlem.
Kanón se přepravoval buď rozložený na 6 oslích resp. tří těžkých koních (v horách) nebo složený tažený dvojspřeží (na silnici).
Osádku děla běžně tvořilo 6-7 mužů. Pokud byla osádka opravdu výtečně vycvičena, dokázala z tohoto děla vystřelit na krátkou vzdálenost až 20krát za minutu, což byl v té době výtečný výkon! Kanón byl svými obsluhami celkově oblíben pro svoji spolehlivost. I po válce si toto dělo s velkou oblibou drželo ve své výzbroji dost zemí jižní a střední Evropy.
Itálie - zde byly značeny jako Obice Škoda da 75/13 (neurčené množství)
Československo - jako dědictví po rozpadlé Habsburské monarchii (240 ks)
Afghánistán
Jugoslávie
Kolumbie
Tyto tři poslední země si mezi sebe v rámci exportu rozdělily celkem 260ks děl v různých modifikacích.
Československá armáda disponovala v roce 1920 celkem 58 kanóny, označenými jako 7,5cm horský kanón vzor 15. Nevyužívala jej pouze u pluků a jednotek horského dělostřelectva a v roce 1919 jimi byly vyzbrojeny obrněné vlaky č.4 a 8, v roce 1920 jsou tato děla lafetována na dělových člunech Omd 1 a 2, sloužících na Dunaji.
K 15.březnu 1939 disponuje čs. armáda celkem 235 kusy. Rovných 112 kusů zůstalo na území Slovenska a slovenská armáda je začlenila do své výzbroje. Určitý počet děl se účastní i Slovenského národního povstání, dokonce tvoří i hlavní dělostřeleckou výzbroj obrněného vlaku ,,Štefanik."
Zbylých 123 kusů ukořistí německá armáda, jež je používá během svých tažení. Snad největší obliby si za druhé světové války zaslouží od německých horských myslivců, jež bojují s Rudou armádou v horách Kavkazu.
Kanón byl pro horskou dopravu rozložen na šest částí
-přední lafeta s nápravou
-zadní lafeta s koly
-vodící hlavňový plášť
-kolébka
-hlaveň
-lafetový štít
Základní údaje:
Výrobce: Skodawerke Actien-Gesellschaft Pilsen
Počet vyrobených kusů: kolem 2500 (z toho 2000 během války)
Ráže: 75 mm
Délka hlavně: 1,16 m (15,5 ráže)
Hmotnost zbraně (přepravní): 620 kg
Náměr: -9 ° až +50
Odměr: ± 3,5 °
Úsťová rychlost: 350 m / s
Váha střely: 6,50 kg
Kadence: 8 ran za minutu
Výrobce: Skodawerke Actien-Gesellschaft Pilsen
Počet vyrobených kusů: kolem 2500 (z toho 2000 během války)
Ráže: 75 mm
Délka hlavně: 1,16 m (15,5 ráže)
Hmotnost zbraně (přepravní): 620 kg
Náměr: -9 ° až +50
Odměr: ± 3,5 °
Úsťová rychlost: 350 m / s
Váha střely: 6,50 kg
Kadence: 8 ran za minutu
Dostřel: 8250 metrů
Žádné komentáře:
Okomentovat