Rakouští dělostřelci před branami Jeruzaléma v tehdejší Osmanské říši
Počátky Velké války
Když se v srpnu 1914 rozhořel velký evropský konflikt, byla celá Evropa propojena různými spojeneckými smlouvami. Přestože měla Osmanská říše uzavřenou spojeneckou smlouvu s Německem, její politika lavírovala mezi německým spojencem na jedné straně a Velkou Británií s Francií na straně druhé. Koncem října 1914 ale osmanský ministr války a zarytý expanzionista Enver Paša nařídil flotile ostřelovat ruské černomořské přístavy Oděsa, Sevastopol a Feodosija, přičemž měly býti napadány i osamělé ruské lodě v Černém moři. Osmanská říše uzavřela pro Dohodové lodě zároveň Dardanely i s jejím průplavem, což byla jedna pouze ze dvou možných námořních tras z Velké Británie do carského Ruska.
Proto nedala na sebe odezva čekat a na jaře 1915 se objevila u osmanských břehů spojená francouzsko-britská flotila s invazními jednotkami.Osmanský ministr války Enver Paša požádala své evropské spojence o pomoc. Vojenský přidělenec habsburské monarchie, generál major Jozef Pomiankowski, předal žádost Osmanské říše své vládě ve Vídni, která rozhodla o vyslání expedičního sboru na pomoc svému osmanskému spojenci.
Rakušané pochodují ulicemi Jeruzaléma v tehdejší Osmanské říši
Příjezd k.u.k. vojáků na Blízký Východ
Porážka Srbů na jaře 1915 umožnila Centrálním mocnostem zahájit přesuny svých vojsk skrze Balkán na Blízký východ. Předtím existovala pouze cesta přes Černé moře, které ovšem ovládala ruská flotila.
Většinu vojáků, jež měli odcestovat do ,,teplých krajin" představovali Uherští vojáci, část z nich i ze slovenských Košic.
Zajímavé bylo i náboženské složení rakousko - uherských sil zde na blízkém východě. Ti se totiž dělili na křesťany, židy a vojáky muslimského vyznání-čili náboženství, jež proti sobě neustále ,,válčí." Tito vojáci bojovali spolu vedle sebe, údajně bez jakýchkoliv problémů, jako šarvátek ohledně víry. Není doložen jakýkoliv spor mezi Rakousko-uherskými vojáky.
Po cestě do Palestiny byli rakouští vojáci vítáni a oslavováni a doprovázel je vždy doprovodný program na každé stanici. Po dvou týdnech dorazili do Damašku, odkud se příslušníci c. a k. armády přesouvali do Jeruzaléma.
Putování bylo zakončeno slavnostní recepcí ve svatém městě. Následující týdny muži z podunajské monarchie absolvovali několik cvičení a pochodů v poušti, které střídaly kulturní akce v Jeruzalému a výlety do okolí města. Židovští vojáci se modlili u Zdi nářků a křesťané navštívili Baziliku Svatého hrobu. Část rakousko - uherských vojáků bojujících na Blízkém východě byli muslimové, pro které je Jeruzalém třetí nejsvatější místo.
Proti ANZACU
Jako první jednotky se po Dunaji do Turecka přeplavilo vybavení a personál hned dvou dělostřeleckých baterií, jež měly býti okamžitě použity na Gallipolském poloostrově. Okamžitě byla nasazena u Gallipoli proti ANZAC rakousko-uherská Houfnicová baterie č. 36 (k. u. k. Haubitzbatterie Nr. 36) a Motorizovaná moždířová baterie č.9 (k. u. k. Motormorserbatterie Nr.9).
Po evakuaci ANZACU byla Houfnicová baterie č.36 nasazena v oblasti Izmiru, kde měla bránit pobřeží. Zde se jim v noci 13.května povedlo potopit britské plavidlo typu monitor M-30. Dva britští námořníci byli zabiti a dva zraněni. O tomto úspěchu se dokonce psalo i v novinách habsburské říše.
Jedna část Motorizované moždířové baterie byla přesunuta na obranu Karmelské hory u Haify v dnešním Izraeli. Drhá část byla vybavena hrubými kanóny ráže 10,4cm a jako Kanónová baterie č.20 neúspěšně se účastnila v tzv. bitvách o Gazu.
Boje o Gazu
Zmocnit se Gazy, jež byla přezdívána ,"Bránou do Palestiny" bylo pro Brity velmi strategické. Během několika prvních měsíců roku 1917 bylo zřejmé, že v této oblasti budou moci Turci sehrát pouze defenzivní roli. 26.března zahájil britský generál Archibald Murray čelní útok na linii Gaza-Beeršeba. Tím byla zahájena První bitva o Gazu. Těchto bojů se účastnily i obě rakouské baterie.
V poledních hodinách britská pěchota dosáhla na vyvýšené kótě jedné z pozic k.u.k. vojáků, jež byli součástí Kanónové baterie č.20. Zde nastal boj proti muži a většina obránců padla a zbytek skončil v zajetí. Až západ slunce zachránil osmanské síly od katastrofy. Během noci baron Kress von Kressenstein shromáždil veškeré své rezerva k rannímu protiútoku. S Turky postupoval i personál první dělostřelecké baterie. Ovšem osmanské síly našly všechny britské pozice, zřejmě kvůli nedostatku vody, opuštěné.
Ale již 18.dubna 1917 se opět britské síly přiblížily k osmanským pozicím. Zde bylo proti nim použito i kolem 4000 plynových granátů. obránci měli obrovské štěstí, že jejich účinek byl díky silnému větru téměř nulový, protože plynovými maskami disponovali pouze němečtí a rakousko-uherští vojáci.
Poslední etapy bojů Druhé bitvy o Gazu se účastnilo i osm britských tanků, jež byly dopraveny z Egypta. Ovšem zde se neosvědčily, jelikož nebyly pro zdejší prostředí upraveny a navíc se podařilo jeden z těchto tanků rakouským dělostřelcům zničit dělostřeleckou palbou. Pravděpodobně jde o jediný potvrzený tank, zničený vojáky R-U.
Samotný útok pro Brity skončil drtivou porážkou a vrátili se na výchozí pozice. Během tohoto střetu Britové ztratili třikrát tolik vojáků, než protivník.
raritní fotka jediného zničeného tanku rakousko - uherskými vojsky
Válka se blíží ke konci
V polovině října 1917 nashromáždil generál Edmund Allenby (nahradil neúspěšného generála Archibalda Murraye, jež vedl britské síly v první bitvě o Gazu), celkem 96 000 mužů, kteří byli rozděleni do celkem sedmi pěších divizí a jízdních jednotek, které měly ve svých stavech koně i velbloudy.
Proti této síle stálo 24 000 tureckých vojáků a jejich spojenců. Během několikadenního britského útoku (jež začal 25.X.) zaznamenali rakousko-uherští vojáci (hlavně dělostřelci) velké ztráty (přesné číslo neznám) a po odvážném útoku, během něhož se Australané zmocnili zdrojů vody v Beeršebě, se musely dát síly Centrálních mocností na ústup podél Středomořského pobřeží. 11.prosince 1917 vstoupily britské síly do Jeruzaléma.
Oslabená rakousko-uherské baterie se přemístily do Damašku, kde byly přeorganizovány a vyzbrojeny 10cm houfnicemi. Na jaře odrazili rakouští vojáci britský útok na údolí v dnešním Jordánsku, čímž by Britové ovládli celé pobřeží. celková porážka Osmanské říše již ale byla pouze otázkou měsíců, ne-li týdnů. Během zářijového útoku Britové prolomili osmanské linie, které nebyli nemocní a již špatně vyzbrojení Turci schopní bránit.
,,Neměli letní uniformy, ani vhodné spodní prádlo. Tělo i nohy si ovazovali do starých hadrů, kvalitní obuv byla vzácností. Operace přitom probíhaly na skalnatém pouštním terénu, nejednou při teplotě 55 stupňů" vzpomínal na kolabující osmanské vojáky německý generál Otto Liman von Sanders. Konečný ústup stál rakousko-uherské síly přibližně 500 mrtvých a neurčitý počet zraněných a nezvěstných.
Rakušané odcházejí z Jeruzaléma
Jednotky dislokované v Osmanské říši
V Osmanské říši působily jednotky různých určení:
-polní nemocnice (k.u.k. Feldspital)
-automobilové kolony (k.u.k. Autokolonnen Turkei)
-poštovní úřady (k.u.k. Feldpostamt)
-železniční staniční velitelství (k.u.k. bahnhokommando)
k.u.k. Militärbevollmächtiger: rakousko-uherský vojenský atašé byl po celou dobu války Joseph Pomiankowski
Turecký ministrem války a šéfem generálního štábu byl oficiálně Birinci Ferik Enver Paşa, rozhodování měl ale prakticky na starost německý Generalmajor Friedrich Freiherr Bronsart von Schellendorf.
Generální inspektor s diktátorskými pravomocemi pro vilayety Suriye (Sýrie) a Beyrut (Bejrút) a pro autonomní sandžaky Kudüs (Jerusalem) a Lübnan Dağları (Horský Libanon) byl Ferik Ahmed Kemal Paşa
Sanitätschef und Telegraphendetachementkommando 1918
k.u.k. Militärstationskommando in Konstantinopel 1916-1918
k.u.k. Etappengruppenkommando in Aleppo 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Bozanti 1916-1917
k.u.k. Etappenposten in Gülek am Taurus 1916-1918
k.u.k. Etappenposten in Islahije 1916-1918
k.u.k. Etappenposten in Rajak 1916-1917
k.u.k. Etappenposten in Tscham-Alan 1916-1917
k.u.k. Etappenposten in Aleppo 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Damaskus 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Karapunar 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Gelebek 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Mamure 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Indschirlik 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Airan 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Derbessie 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Ras-ul-Ain 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Beirut 1918
k.u.k. Etappenposten in Izzet Pascha 1918
k.u.k. Bahnhofskommando in Sirkedji 1916-1918
k.u.k. Bahnhofskommando in Haidar Pascha 1916-1918
k.u.k. Bahnhofskommando in Pawliköj 1916-1918
k.u.k. Bahnhofskommando in Smyrna 1916-1918
Special Truppe und Missionen
Civil Mission Dr. Pietschmann (Skilehrer) 1914-1915
Civil Mission Prelát Dr. Alois Musil (kontakty s arabskými kmeny) 1914-1915
Civil Mission Prelát Dr. Alois Musil (příprava návštěvy císaře Karla) 1917
Botschaftmouche Io 1914-1918
Gruppe von EF (Einjährigfreiwillige) Georg Gondos (velitel nájezdu proti Jemse) 1914-1915
Artillerie-Truppe
k.u.k. 24cm Motor-Mörser-Batterie Nr.9 1915-1918
k.u.k. 15cm Haubitzbatterie Nr.36 1915-1918
k.u.k. Gebirgshaubitzdivision von Marno (přejmenována na Gebirgshaubitzabteilung in der Türkei in 1917) 1916-1918
Ersatzabteilung für die Artillerieverbände 1916-1917
k.u.k. 10cm Kanonenbatterie Nr.20 1918
k.u.k. Gebirgskanonenabteilung in der Türkei 1918
Kommando der k.u.k. Instruktionsdetachements für die Gebirgsartillerie 1916-1918
k.u.k. Instruktionsdetachement Oberleutnant Gomolka 1916-1917
k.u.k. Instruktionsdetachement Leutnant Pokorny 1916-1917
k.u.k. Instruktionsdetachement Oberleutnant Jandesek 1916-1917
k.u.k. Instruktionsdetachement Oberleutnant von Steinhardt 1916-1917
k.u.k. Instruktionsdetachement Oberleutnant Edler 1916-1917
k.u.k. Instruktionsdetachement Oberleutnant Maschauer 1916-1917
k.u.k. Instruktionsabteilung für Gebirgsartillerie 1918
k.u.k. Instruktionsabteilung für Scheinwerfer 1918
k.u.k. Instruktionsabteilung für Minenwerfer 1918
k.u.k. Instruktionsabteilung für Infanteriegeschütze 1918
Kraftfahrtbundesamt und Support Einheiten
k.u.k. Kraftfahrtruppenkommando Türkei I 1916-1918
k.u.k. Kraftfahrtruppenkommando Türkei II 1917-1918
k.u.k. Kraftwagenkolonne Türkei No.1 1916-1918
k.u.k. Kraftwagenkolonne Türkei No.2 1916-1918
k.u.k. Kraftwagenkolonne Türkei No.3 1916-1918
k.u.k. Kraftwagenkolonne Türkei No.4 1916-1918
k.u.k. Autokolonne Türkei No.9 1918
k.u.k. Autokolonne Türkei No.10 1918
k.u.k. Instruktions-Kraftwagenkolonne Türkei No.1 1917
k.u.k. Instruktions-Kraftwagenkolonne Türkei No.2 1917
k.u.k. Instruktions-Kraftwagenkolonne Türkei No.3 1917
k.u.k. Mobile-Kraftwagen-Werkstätte Türkei No.1 1916-1918
k.u.k. Mobile-Kraftwagen-Werkstätte Türkei No.2 1916-1918
k.u.k. Mobile-Kraftwagen-Werkstätte Türkei No.3 1916-1918
k.u.k. Kraftfahr-Ersatzdepot in Konstantinopel 1916-1918
k.u.k. Behelfs-Kraftwagen-Werkstätte in Konstantinopel 1916-1918
k.u.k. Kraftwagen-Zwischendepot in Aleppo 1916-1918
k.u.k. Benzindepot in Konstantinopel 1916-1917
k.u.k. Benzin-Filialdepot in Bozanti 1916-1918
k.u.k. Benzin-Filialdepot in Aleppo 1916-1918
k.u.k. Benzin-Filialdepot in Derbessi 1916-1918
k.u.k. Benzin-Filialdepot in Izzet Pascha 1916-1918
k.u.k. Benzin-Filialdepot in Jerusalem 1917-1918
v roce 1918 byly přejmenovány na "Kraftwagen..."
Medical units
Österreichisch-Ungarisches Spital in Konstantinopel 1916-1918
Spital der Mission des Ungarischen Roten Kreuzes in Konstantinopel 1916-1917
k.u.k. Reservespital in Jerusalem moved to Damascus in 1918 1916-1918
k.u.k. Rekonvaliszentenheim in Ain-Karim 1916-1917
k.u.k. Marodenhaus in Aleppo 1916-1918
k.u.k. Marodenhaus in Konstantinopel 1917-1918
k.u.k. Marodenhaus in Diarbekir 1917-1918
k.u.k. Marodenhaus in Mossul 1917-1918
k.u.k. Marodenzimmer in Tscham-Alan am Taurus 1916-1918
k.u.k. Reservespital in Diarbekir 1916-1917
k.u.k. Krankenzimmer in Mossul 1916-1917
k.u.k. Ambulanz in Bir-Seba 1917
k.u.k. mobiles Feldspital 206 1918
k.u.k. mobiles Feldspital 309 1918
k.u.k. Bakteriologisches Laboratorium mit Salubritätskolonne (since 1917) in Adana 1916-1918
Radiodetachement der k.u.k. Luftfahrttruppen in Konstantinople 1916-1917
k.u.k. Telegraphendetachement in der Türkei 1918
k.u.k. Telegraphen-Kompanie Nr. 266 (2.Zug) 1918
k.u.k. Telegraphen-Baukompanie Nr.49 1918
k.u.k. Feldpostamt Nr. 451 (Konstantinopel) 1917-1918
k.u.k. Feldpostamt Nr. 452 (Aleppo) 1917-1918
k.u.k. Feldpostamt Nr.1067 (Damascus) pravděpodobně jen plánované v roce 1918
k.u.k. Militärstationskommando in Konstantinopel 1916-1918
k.u.k. Etappengruppenkommando in Aleppo 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Bozanti 1916-1917
k.u.k. Etappenposten in Gülek am Taurus 1916-1918
k.u.k. Etappenposten in Islahije 1916-1918
k.u.k. Etappenposten in Rajak 1916-1917
k.u.k. Etappenposten in Tscham-Alan 1916-1917
k.u.k. Etappenposten in Aleppo 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Damaskus 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Karapunar 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Gelebek 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Mamure 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Indschirlik 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Airan 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Derbessie 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Ras-ul-Ain 1917-1918
k.u.k. Etappenposten in Beirut 1918
k.u.k. Etappenposten in Izzet Pascha 1918
k.u.k. Bahnhofskommando in Sirkedji 1916-1918
k.u.k. Bahnhofskommando in Haidar Pascha 1916-1918
k.u.k. Bahnhofskommando in Pawliköj 1916-1918
k.u.k. Bahnhofskommando in Smyrna 1916-1918
Special Truppe und Missionen
Civil Mission Dr. Pietschmann (Skilehrer) 1914-1915
Civil Mission Prelát Dr. Alois Musil (kontakty s arabskými kmeny) 1914-1915
Civil Mission Prelát Dr. Alois Musil (příprava návštěvy císaře Karla) 1917
Botschaftmouche Io 1914-1918
Gruppe von EF (Einjährigfreiwillige) Georg Gondos (velitel nájezdu proti Jemse) 1914-1915
Artillerie-Truppe
k.u.k. 24cm Motor-Mörser-Batterie Nr.9 1915-1918
k.u.k. 15cm Haubitzbatterie Nr.36 1915-1918
k.u.k. Gebirgshaubitzdivision von Marno (přejmenována na Gebirgshaubitzabteilung in der Türkei in 1917) 1916-1918
Ersatzabteilung für die Artillerieverbände 1916-1917
k.u.k. 10cm Kanonenbatterie Nr.20 1918
k.u.k. Gebirgskanonenabteilung in der Türkei 1918
Kommando der k.u.k. Instruktionsdetachements für die Gebirgsartillerie 1916-1918
k.u.k. Instruktionsdetachement Oberleutnant Gomolka 1916-1917
k.u.k. Instruktionsdetachement Leutnant Pokorny 1916-1917
k.u.k. Instruktionsdetachement Oberleutnant Jandesek 1916-1917
k.u.k. Instruktionsdetachement Oberleutnant von Steinhardt 1916-1917
k.u.k. Instruktionsdetachement Oberleutnant Edler 1916-1917
k.u.k. Instruktionsdetachement Oberleutnant Maschauer 1916-1917
k.u.k. Instruktionsabteilung für Gebirgsartillerie 1918
k.u.k. Instruktionsabteilung für Scheinwerfer 1918
k.u.k. Instruktionsabteilung für Minenwerfer 1918
k.u.k. Instruktionsabteilung für Infanteriegeschütze 1918
Kraftfahrtbundesamt und Support Einheiten
k.u.k. Kraftfahrtruppenkommando Türkei I 1916-1918
k.u.k. Kraftfahrtruppenkommando Türkei II 1917-1918
k.u.k. Kraftwagenkolonne Türkei No.1 1916-1918
k.u.k. Kraftwagenkolonne Türkei No.2 1916-1918
k.u.k. Kraftwagenkolonne Türkei No.3 1916-1918
k.u.k. Kraftwagenkolonne Türkei No.4 1916-1918
k.u.k. Autokolonne Türkei No.9 1918
k.u.k. Autokolonne Türkei No.10 1918
k.u.k. Instruktions-Kraftwagenkolonne Türkei No.1 1917
k.u.k. Instruktions-Kraftwagenkolonne Türkei No.2 1917
k.u.k. Instruktions-Kraftwagenkolonne Türkei No.3 1917
k.u.k. Mobile-Kraftwagen-Werkstätte Türkei No.1 1916-1918
k.u.k. Mobile-Kraftwagen-Werkstätte Türkei No.2 1916-1918
k.u.k. Mobile-Kraftwagen-Werkstätte Türkei No.3 1916-1918
k.u.k. Kraftfahr-Ersatzdepot in Konstantinopel 1916-1918
k.u.k. Behelfs-Kraftwagen-Werkstätte in Konstantinopel 1916-1918
k.u.k. Kraftwagen-Zwischendepot in Aleppo 1916-1918
k.u.k. Benzindepot in Konstantinopel 1916-1917
k.u.k. Benzin-Filialdepot in Bozanti 1916-1918
k.u.k. Benzin-Filialdepot in Aleppo 1916-1918
k.u.k. Benzin-Filialdepot in Derbessi 1916-1918
k.u.k. Benzin-Filialdepot in Izzet Pascha 1916-1918
k.u.k. Benzin-Filialdepot in Jerusalem 1917-1918
v roce 1918 byly přejmenovány na "Kraftwagen..."
Medical units
Österreichisch-Ungarisches Spital in Konstantinopel 1916-1918
Spital der Mission des Ungarischen Roten Kreuzes in Konstantinopel 1916-1917
k.u.k. Reservespital in Jerusalem moved to Damascus in 1918 1916-1918
k.u.k. Rekonvaliszentenheim in Ain-Karim 1916-1917
k.u.k. Marodenhaus in Aleppo 1916-1918
k.u.k. Marodenhaus in Konstantinopel 1917-1918
k.u.k. Marodenhaus in Diarbekir 1917-1918
k.u.k. Marodenhaus in Mossul 1917-1918
k.u.k. Marodenzimmer in Tscham-Alan am Taurus 1916-1918
k.u.k. Reservespital in Diarbekir 1916-1917
k.u.k. Krankenzimmer in Mossul 1916-1917
k.u.k. Ambulanz in Bir-Seba 1917
k.u.k. mobiles Feldspital 206 1918
k.u.k. mobiles Feldspital 309 1918
k.u.k. Bakteriologisches Laboratorium mit Salubritätskolonne (since 1917) in Adana 1916-1918
Radiodetachement der k.u.k. Luftfahrttruppen in Konstantinople 1916-1917
k.u.k. Telegraphendetachement in der Türkei 1918
k.u.k. Telegraphen-Kompanie Nr. 266 (2.Zug) 1918
k.u.k. Telegraphen-Baukompanie Nr.49 1918
k.u.k. Feldpostamt Nr. 451 (Konstantinopel) 1917-1918
k.u.k. Feldpostamt Nr. 452 (Aleppo) 1917-1918
k.u.k. Feldpostamt Nr.1067 (Damascus) pravděpodobně jen plánované v roce 1918
IV. turecká armáda
Mezil léty 1916-1918 se v rámci IV. turecké armády se R-U jednotky účastnily bojů na Sinajsko-palestinské frontě proti britsko-australským jednotkám postupujícím z Egypta.
Sídlo štábu: Damascus (1914-1917), pak Haleb (1917-1918)
Velitelé armády: XI.1914-1917 Ferik Ahmed Kemal Paşa
1917-1918 něm. General der Infanterie Erich Georg Ritter von Falkenheyn
1918 něm. General der Kavallerie Otto Freiherr Liman von Sanders
Šéfové štábu IV. turecké armády: XI. 1914-1915 něm. Oberst Franz Freiherr Kress von Kressenstein
1915-1918 něm. Oberst Freiherr von Frankenberg
V roce 1916 by v rámci IV. armády zřízen autonomní turecký 1. expediční sbor, který měl za úkol provést nový útok proti Suezskému průplavu v Egyptě. Tento sbor byl turecko-německo-rakousko-uherský a měl 14 000 mužů.
Velitelem sboru byl: německý Oberst Franz Freiherr Kress von Kressenstein
Jeho zástupcem byl: turecký Yüzbaşi Refet bej
Šéfem štábu sboru byl: R-U Hauptmann Freiherr von Latscher
1. expediční sbor tvořily:
turecký regiment infanterie No.31
turecký regiment infanterie No.32
arabský regiment infanterie No.80
německý Maschinengewehrbataillon (o 8 kompaniích po 6 kulometech)
k.u.k. Gebirgshaubitzdivision „von Marno“
německá Feldhaubitzbaterie 15 cm
německá Feldkanonebatterie 10 cm
2 turecké baterie horských kanónů 6 cm
německá Antiflugzeugkanonebatterie 7,5 cm
německá Feldmörserbatterie 21 cm
Celkově se jednalo kolem 1500 vojáků rakouské monarchie. Poslední rakousko - uherští vojáci, jež bojovali na Blízkém východě, přicestovali ,,domů" zvláštním vlakem a to na vídeňské Jižní nádraží 24.ledna 1919.
Zajímavé je, že celkové ztráty rakousko - uherských sil z této oblasti nejsou známy, celkově jich bude několik stovek.
Zajímavý obrázek z Jeruzalemského feldšpitálu
Žádné komentáře:
Okomentovat