sobota 29. října 2011
Juliusz Rómmel
Narodil se 3.června 1881 v Grodnu, tehdy součást ruské carské říše. Roku 1903 absolvoval v Konstantinově dělostřelecké škole v Petrohradu. V ruské carské armádě dosáhl hodnosti plukovníka. Roku 1917 velí první dělostřelecké brigádě a ještě téhož roku je převelen k 2.polskému sboru, jež se v té době nachází na Ukrajině, kde se právě pokládají jeho základy. Stává se jedním z organizátorů struktury jednotky.
Na konci roku 1917 dochází k bolševickému převratu. V té době velí lehké jízdní brigádě, která je součástí čtvrté střelecké divize generála Zeligowskho. Roku 1918 dochází k jeho zajmutí a je internován v Rakousku-Uhersku. Ovšem i Rakousko-Uhersko se podobně jako Ruská říše rozpadá a téhož roku vstupuje do nové polské armády.
Polsko-bolševická válka a služba v novém Polsku
V té velí 1.pěchotní (legionářské) divizi a roku 1920 založil novou polskou divizi - 1.jízdní divizi. V té době se mladé Polsko nachází ve válce s bolševickým Ruskem. 30.srpna 1920 poráží v bitvě o Komárów bolševického velitele Semjona Michajloviče Budyonnyho, kde bolševické síly přicházejí přibližně o 4000 mužů. V září 1920 se účastní bitvy na řece Niemen v řadách Hallerovy operační skupiny (3.armáda).
Tato vítězství polské jízdy se stávají jedněmi z největších v celé historii.
Roku 1921 jsou definitivně vytlačeny bolševické síly z území Polska. Roku 1922 je Rómmel povýšen do hodnosti brigádního generála a nadále slouží v polské armádě na různých velitelských postech. V letech 1920 - 1923 mu je svěřena úloha Inspektora polské kavalérie, pod hlavičkou jednotky I. armádní inspekce. 1.jízdní divizi ovšem velí až do roku 1924.
V roce 1926 je jmenován generálním inspektorem ozbrojených sil pro zvláštní účely. V této úloze vydrží do roku 1929. V roce 1928 je povýšen do hodnosti generála dywizji (generálporučík). Do napadení Polska Německem roku 1939 vystřídá již pouze dvě velitelské pozice:
1929 - 1935: inspektor armády, Lvov
1935 - 1939: inspektor armády, Varšava
Druhá světová válka a odchod do důchodu
V březnu 1939 je jmenován velitelem armády Łódź, jež je umístěna u hranic s Německem a uzavírá konce severní a jižní fronty. Celkově je celá skupina v nezávidění vhodně umístěny přímo u hranic, což se později kázalo jako fatální tah. Polské pozice, bez přirozené ochrany jsou za svítání 1.září 1939 prolomeny německými jednotkami.
Za této situace, kdy je jeho jednotka již definitivně vyřazena z boje, je Rómmel a jeho spolupracovníci odveleni do Varšavy, do které dorazil v noci ze 7. na 8.září. Zde je mu uloženo velení skupině armád Varšava. To zahrnuje mu podřízenost obranných sil v okolí Varšavy pod velením generála Walerian Czuma a obranných sil v Modlinské pevnosti pod velením generála Wiktora Thommée.
Jako velitel Varšavy a Modlinu dostává rozkaz z nejvyššího velení, aby se držel, dokud mají jeho jednotky jídlo a munici, jak je to jen možné. Jako velitel podepisuje 28.září 1939 kapitulační listinu svých jednotek, které již nejsou schopny, bez dodávek munice a proviantu, dále klást německým jednotkám odpor.
Ještě před podepsáním kapitulace, společně s generálem Michałem Karaszewicz-Tokarzewskim, ustanovuje HS Zwycięstwu Polski, což jsou počátky polského domácího odboje. Po obsazení města německými vojsky upadá generál do zajetí.
Tím se až do konce války stává válečným zajatcem. Posledních pár let války tráví v zajateckém táboře Oflag VII-Murnau. Ten byl v dubnu 1945 osvobozen americkou armádou. Součástí těchto amerických sil byl i polský II.sbor, jehož velení ovšem nemělo o Juliusze Rómmela zájem jako velitele.
Po svém osvobození se vrací zpět do Polska, kde je překvapivě oslavován komunisty jako hrdina. V roce 1947 odešel z armády a strávil zbytek svého života psaním knih. Zemřel 3.září 1967.
Juliusz Rómmel s manželkou
Vyznamenání a ocenění:
Krzyż Komandorski Orderu Wojennego Virtuti Militari
Krzyż Złoty Orderu Wojennego Virtuti Militari
Krzyż Srebrny Orderu Wojennego Virtuti Militari (1921)
Krzyż Komandorski z Gwiazdą Orderu Odrodzenia Polski
Krzyż Komandorski Orderu Odrodzenia Polski
Krzyż Oficerski Orderu Odrodzenia Polski
Krzyż Walecznych – czterokrotnie
Złoty Krzyż Zasługi
Order Krzyża Grunwaldu II klasy
Krzyż Oficerski Legii Honorowej (zezwolenie 1921)
Krzyż Komandorski Legii Honorowej
Krzyż Kawalerski Legii Honorowej
Zdroje:
en.valka.cz
pl.Wikipedie
en.Wikipedie
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat