Vznik vozidla:
Polopásový obrněný automobil wz.28 (polské označení
Samochód pancerny wz.28) byl pro polské velení velkým zklamáním. Proto ihned po
zavedení automobilu wz.28 byla vypsána soutěž na nový obrněný automobil pro
polskou armádu. Nový stroj měl býti celkově nadřazenější oproti svému
předchůdci:
- lepší
pancéřování
- lepší
průchodnost terénem
- silnější výzbroj
Aby byly tyto body splněny, bylo potřeba najít i nový,
lepší podvozek vhodný ke stavbě nového obrněného vozu. Tato situace byla celkem
rychle vyřešena - v květnu 1924 podepsalo smlouvu na dodávku tří tunových
automobilů Berlietów CBA a 1,5 tunových automobilů SPA 25 / C Polonia.
Je vcelku zajímavé, že konstruktéři zašli si pro
inspiraci až na počátek světové války a za vzor pro nový stroj jim byl britský
Austin a sovětská kopie Austin-Putilov. Hlavní inspirací byly dvě rychlosti
jízdy směrem vzad, čímž měl být stroj schopný ústupu bez toho, aby se složitě
musel otáčet a vystavit se nepřátelské palbě nechráněný. Konstrukce věže byla uzpůsobena použití dvou
zbraní najednou - kulomet a dělo, uspořádány naproti sobě, v případě obrněného
protivníka mohlo střílet dělo, v případě pěchoty se věž otočila o 180 stupňů k
použití kulometu. Většina zdrojů uvádí, že se Poláci inspirovali francouzským
strojem Laffly S15 TOE, ale vzhledem k tomu, že francouzský stroj se objevil až
roku 1934, lze spekulovat, že naopak koncepci věže okopírovali Francouzi od
polského stroje.
Projekční práce byly hotovy v první polovině roku 1929.
Zkoušky prototypu ukazují, že i přes výhody, jako
relativně silná výzbroj a pancéřování, měl stroj velké nedostatky. Jednalo se
především nízkou rychlost a manévrovatelnost a velmi špatnou pohyblivost v
terénu. Použitý podvozek i motor nebyl vhodný pro obrněný automobil. I samotná
výzbroj i přes dobu svého vzniku byla již zastaralá. Rovněž zde byla znatelná
absence rádio vybavení.
Celkově bylo v letech 1930 - 1931 vyrobeno pouze 10 kusů
vozidla (podle dokumentů z roku 1934). I když uvádí se i 13 vyrobených strojů,
zde zřejmě půjde i o úpravu ze strojů wz.28. Celkem se k červenci 1939 jednalo
o 8 rezervních-mobilizačních strojů a pět školních. Celkově jsou známy stroje pouze těchto
výrobních čísel: 6608, 6628, 6753 a
6755. Minimálně jeden stroj (6814) byl upraven na stroj propagandy s reproduktory.
Zajímavostí je, že probíhaly práce na nástupci na podvozku vozu wz.29 Saurer
6x4, též označen jako Samochód pancerny wz.31.
Technická stránka vozidla:
Rozměry vozidla:
Délka 5 510 mm
Šířka 1 850 mm
Výška 2 470 mm
Jiné údaje:
Hmotnost 4 800 kg
Osádka 4 (velitel, řidič, zadní řidiče a zadní střelec)
Pancéřování korby tvarově bylo poplatné době vzniku.
Pancéřování, tvořeno tvrzenými válcovanými pláty z niklové ocely, bylo spojeno
nýty. Jednotlivé pláty byly efektivně zkoseny pod různými úhly. Rovněž jako u
staršího předchůdce nebyl ani tento stroj pancéřován zespodu, čili pro něj
mohla konec cesty znamenat i protipěchotní mina. Celkové pancéřování stroje
dosahovalo údajů:
Čelo trupu: 6 -
9 mm
Boky trupu: 9 mm
Záď trupu: 7 mm
Čelo věže: 9 mm
Boky věže: 9 mm
Záď věže: 9 mm
K pohonu tohoto kolosu sloužil
- motor Ursus A
- celkový výkon 35
hp při 2600 ot/min
- Max. rychlost na
silnici: 35 km/h
- Max. rychlost v
terénu: 25 km/h
- Zásoba PHM: 105 L
- Dojezd: 380 km na silnici / 250 km v mírném terénu
Mechanická převodovka měla čtyři stupně pro jízdu vpřed a
jeden pro jízdu vzad. Hnaná byla pouze zadní náprava, vybavená dvojitými koly.
Obě nápravy byly vypruženy pomocí listových per.
Originální byla konstrukce věže, která tvarem
osmiúhelníku mohla pojmout vyzbroj tvořená kanonem SA-18 Puteaux ráže 37 mm a
dvěma kulomety Hotchkiss ráže 7,92 mm.
Výzbroj:
37 mm kanón Puteaux 18
- počet ve stroji:
1
- munice: 96 ks (v
zásobnících po 24 ks)
Původně francouzský, krátko hlavňový kanón SA-18.
Jednoduchá, velmi
spolehlivá zbraň. Rychlost střelby 10 ran za minutu. Nevýhodou byla malá úsťová
rychlost 500 m/sek. - průraznost 12 mm plech.
Celkem lze použít čtyři druhy munice:
PT munice Mle 1892 - úsťová rychlost - 388 m /s, hmotnost
- 500 g, z toho 15 g výbušného materiálu. penetrace - 12 mm
PT munice (protitanková střela - APCR) Mle 1935 - úsťová
rychlost - 600 m / s, hmotnost - 390 g, brnění penetrace - 21 mm na vzdálenost
400 metrů
Tříštivá MLE 1916 - úsťová rychlost 367 m /s, hmotnost -
555 g, hmotnost výbušniny - 30 g, rozsah - cca 2500 m
Tříštivá MLE 1937 - úsťová rychlost - 440 m /s, hmotnost
- 555 g, hmotnost výbušniny - 56 g
7,92 mm kulomet Hotchkiss vz. 25
- počet ve stroji:
2-3
- munice: 4032 ks (pro 3 kusy)
Jedna zbraň umístěna na levé straně věže, v úhlu 120 °,
druhá v zadní části trupu na levé straně . Původně býval použit i třetí kulomet
na věži jako protiletadlový, ale v průběhu 30.let byl odstraněn. Munice byla
rozložena v 16 kulometných pásech po 252 ranách.
Stroj zničený 3.září
Nasazení:
První četa o třech strojích byla otestována již roku 1931
na manévrech společně s 10 tančíky Carden-Loyd Mk.VI a 15 novými kulometnými
tančíky TK-3. Ve třicátých letech byly polské obrněné automobily opakovaně
reorganizovány a umísťovány postupně ve Lvově (jako eskadra obrněných vozů 4.
jízdní divize), od roku 1931 v Żurawica (jako první četa 2. praporu 2.
obrněného pluku), v roce 1934 dočasně v Poznani (skládající se z 1. praporu
obrněných automobilů), pak v Bydhošti (jako 8. obrněný prapor obrněných
automobilů).
Od 1936 byli stroje umístěny v tankové škole (CWBrPanc) v
Modlinu tzv. ,,11. experimentálním
praporu obrněného vzdělávacího střediska."
Na konci srpna 1939, během mobilizace bylo osm vozů wz.29
přiděleno k 11. obrněné divizi v Modlinu. V září 1939 stroje tvořily eskadru
složenou ze sedmi vozů, která je součástí 11. tankového praporu jako průzkumná
vozidla, jeden sloužil chvíli jako velitelský stroj čety.
1.září 1939 - u obce Mazowsze stroje posilnily obranné
linie u Východního Pruska. V prvních hodinách války tyto stroje ostřelovaly na
silnici Janowo - Skorupki postupující německou pěší kolonu. Ve večerních
hodinách zaútočily osádky těchto vozidel na postupující německé průzkumné
automobily a všechny tři zničily. Ovšem poškození měly utrpět i dva polské
stroje a měl býti zraněn i velitel čety.
3.září - jeden stroj, původně odeslaný jako posila k
jednotkám u obce Grudusk byl zničen průzkumnou jednotkou SS "Der
Führer" podléhající 8. tankové divizi Wehrmachtu. Díky tomu se musí
zbývajících 11 kusů polské obrněné techniky bránit německému postupu třetího
praporu motorizovaného pluku SS "Deutschland".
4.září - během bojů osádky automobilů zničily dva německé
tanky Pz.I, snažící se obejít pozice obránců a kolem 15.hodiny zničily střelbou
německý vlak, v jednom z vagónů uhořel archív německého štábu, včetně map
postupu a rozkazy pro pozdější postup.
7.září - stroje podporují protiútok u obce Ostrow
Mazowsze, zničí zde dvě nepřátelská obrněná auta za ztráty jednoho vlastního
stroje
12.září - k ránu naráží osádky strojů wz.29 na stroje
wz.34 od 61.Squadrony u obce Siedlce na německou kolonu od Kampfgruppe
"Steiner" zahrnující motocyklovou četu, obrněnou techniku pancéřových
granátníků a protitankovou četu. V krátké potyčce dva německé obrněné vozy byly
zničeny, německá pěchota bez vlastní protitankové obrany ustoupila a možnému
postupu polských sil zabránilo zničení jednoho ze strojů a zapojení německého
dělostřelectva do boje (Pak 35/36 ráže 37mm). Polské síly ustoupily do obce
Seroczyn, ovšem i odsud musely pro možnost obklíčení ustoupit.
Posilou se stal příchod 62.průzkumné roty tanků TK-3 a
TKS. Poté tančíky, obrněné automobily a pěchoty s jezdectvem zaútočily přes
brod, ovšem byly odraženy. První vozidlo wz.29 bylo zničeno již před mostem,
zatímco tančíky uvízly v bažinatém terénu. Poláci museli nakonec ustoupit do
Garwolina.
Celkové ztráty z této bitvy pro Poláky činily: dvě auta
wz.29, jedno či dvě auta wz.34 a 62 pěšáků. Tančíkům se nakonec podařilo dostat
z bažinaté oblasti a ustoupit. Nicméně tento boj zastavil německý postup k
Visle v tomto směru. Ve večerních hodinách došlo k další ztrátě stroje wz.29
během průzkmné činnosti, osádce se ovšem podařilo zachránit a utéci do svých
linií. Celkově v tento den činily ztráty strojů wz.29 tři kusy.
14.září - poslední přežívající stroje ustoupily do
Lublinské oblasti, kde se původně zamýšlelo jejich rozdělení mezi Lublinskou
obrněnou brigádu a Varšavskou obrněnou brigádu, ovšem po obklíčení oblasti se
od tohoto plánu odstoupilo. Všechny zbývající stroje byly zničeny 16.září, když
se ukázalo, že pro ústup do lesů s písčitým podložím jsou příliš těžké. Díky
tomu tyto stroje chyběly 18.září ve střetnutí u
Tomaszów Lubelski, kde byly polské síly poraženy.
Po skončení bojů v Polsku měla několik strojů ukořistit
německá armáda a používat je jako policejní. Konce války se nedočkal žádný.
Zdroje:
derela.republika.pl
fronta.cz
forum.valka.cz
valka.cz
pl.wikipedia.org
vojsko.net
Žádné komentáře:
Okomentovat