Historie Kréty do roku 1941:
Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je
největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři zahrnující
čtyři řecké prefektury - Iraklio, Chania, Rethymnon a Lassithi. Podle
starořeckých mýtů je Kréta považována za místo zrození Dia - vládce olympských
bohů. Hlavní město je Iraklio, dalšími významnějšími městy jsou Chania,
Rethymnon a Ágios Nikólaos, která zároveň představují centra jednotlivých
prefektur.
Od konce roku 1204 město spravovala Benátská republika,
dále pak roku 1669 Osmanská říše po dvaadvacetiletém obléhání dobyla Heraklion.
V 19. století probíhal boj za připojení Kréty k Hellénskému království, v roce
1898 dostal ostrov díky intervenci Velké Británie vlastní samosprávu (tehdy
klesl podíl muslimů z asi 45% na 11%), roku 1913 byl ostrov oficiálně
podstoupen Řecku.
Kréta v letech 1941-1945:
V květnu 1941 padla Kréta po těžkých bojích mezi
spojeneckými jednotkami a jednotkami německých výsadkářů do německých rukou,
přičemž do zajetí upadlo mnoho tisíc spojeneckých vojáků. Jako okupační síly
byly na ostrově umístěny hlavně svazky italské armády a německé jednotky
udržovala dozor nad velkými městy. Stejně jako na jiném okupovaném území se ani
Krétě nevyhnuly perzekuování na civilistech za partyzánské akce a pronásledování
Židů. Za německé okupace byla v červnu 1943 torpédována britskou ponorkou HMS
Vivid off Santorini transportní loď Tanaiss, která přepravovala židovské rodiny
z Kréty na pevninu pro jejich další deportaci do táborů. Zemřely členové rodin
následujících jmen:
Avigades, Alhanati. Amar, Angel, Akkos, Attia, Belleli,
Yannis, Dentes, Depas, Evlagon, Elhai, Fermonem, Fortis, Frankis, Franco,
Haskel, Hanen, Ishaki, Koen, Konen, Kounio, Levis, Leon, Minervo, Minionis,
Molho, Osmos, Papousado, Politi, Sarphati, Savaton, Sereno, Sezana, Trevezi
Celkem z celé Kréty přežilo pouze 25 obyvatel židovského
vyznání.
Celková situace okupačních jednotek na Krétě ovšem nebyla
nijak růžová ani pro okupační jednotky. Kréta byla mimo hlavní bojové zóny,
čili nepřitahovala tolik Hitlerovi pozornosti. Místní posádka si musela
vystačit z místních zásob, občas byla zásobována za pomoci kořistních letadel
B-17 a Lancester.
Správu nad Krétou si po jejím obsazení rozdělili Němci s
Italy následovně:
Němci - tři západní
prefektury na ostrově - Chania , Heraklion a Rethymno se sídlem v Chania
Italové - nejvýchodnější prefekturu Lasithi (do září
1943)
První německou okupační jednotkou se stala 164. pěší
divize Wehrmachtu (Festungs-Division Kreta - FDK), která byla později rozdělena
na dvě části:
-pevnostní brigádu Kréta (Festungs-Brigade Kreta - FBK)
-164. lehkou divizi (odeslána do Afriky)
Do kapitulace v září 1943 byla hlavní okupační jednotkou
italské armády:
-51. pěší divize "Siena" (pod velením generála
Carta Angelico)
Po 30.říjnu 1944 - posádka na Krétě:
-11828 Němců
-4737 Italů
Po vystoupení Itálie z války (resp. její přidání se na
stranu Spojenců), německé jednotky začaly s odzbrojováním italských jednotek,
jejich činnost ovšem pokračovala až do konce války, hlavně v rámci pomocných
služeb, budování letišť, opevnění atd. Se zhoršující se situací Německa ovšem
bývala osádka na Krétě oslabována na úkor jiných bojišť. Největšího počtu
vojáků na ostrově bylo dosaženo v roce 1943 (75 000 mužů) s možností
spojeneckého vylodění (OKW předpokládalo vylodění ve Francii, Itálii nebo na
Krétě a Řecku).
Do 13.října 1944 se ovšem Němci z prefektur Heraklion a
Rethymnon stáhli, aby mohli lépe hájiti prefektury Lasithi a Chania, ve kterých
zůstali až do kapitulace. Části Němci vyklizené Kréty byly poté obsazeny
slabými smíšenými britsko-řeckými jednotkami, které zde udržovali pořádek. K
žádným bojům zde nedošlo.
V letech 1943-44 vystřídala 164.lehkou divizi v její
úloze na Krétě 22.pěší divize, která z Kréty odešla na konci roku 1944.
27.října 1944 Hitler nařídil evakuaci Egejských ostrovů, přičemž na ostrovech
měly zůstat pouze malé posádky:
Kréta: 11828 Němců a 4737 Italů
Rhodos: 6356 Němců a 4097 Italů
Kos: 3228 Němců a 611 Italů
Leros: 1102 Němců a 809 Italů
Milos: 620 Němců
Tilos: 266 Němců
Kalymnos: 193 Němců
Během německé kapitulace bylo na Krétě stálá posádka
čítající přes 10 000 německých vojáků. 12.května 1945 podepsal velitel
německých vojsk na Krétě kapitulaci na základě prohlášení OKW o bezpodmínečné
kapitulace všech německých ozbrojených sil. Ještě do konce června se na
ostrovech vyskytovali ozbrojení němečtí vojáci, kteří zde udržovali dozorskou
službu proti komunistickým partyzánům až do příchodu britských a řeckých
jednotek.
Jednotky umístěné na Krétě:
Festungs-Division 133 (GenLt Klepp)
• Grenadier-Regiment 733 {I./ & II./}
• Grenadier-Regiment 746 {II./ & III./}
• Artillerie-Regiment 619 {I./ & II.[Geb]/}
• Pionier-Bataillon 133
• Nachrichten-Abteilung 133
• ..........133
Panzer-Abteilung „Kreta“ [1 - 2 coys] from 5./PzR 31
& captured British & Italian tanks
Stabskompanie -
Panzer-Zug - 2 Pz Ib, 3 Hothckiss (f), 2 Somua (f), 1 5cm
Pak (Sfl)
Nachrichten-Zug - 2 PzBefWg I.
Pionier Halb-Zug
Krad-Zug
Werkstatt-Zug
1.Kompanie - 1 PzBefWg I, 10 Pz II, 5 Pz III/kz & lg,
4 Pz IV/lg (L/43)
2.Kompanie - 12 Hotchkiss (f), 3 Somua (f), 6 Pz IV/lg
(L/43)
The battalion had 11 offciers, 149 NCO, 308 men and 23
HiWi (mostly Italian it appears).
By 26 September 1944 the Pionier Halb-Zug and the
Krad-Zug had been disbanded and the 6 PzKw-IV in 2. Kompanie were transferred
to 1. Kompanie, while one of the Somua of 2. Kompanie went to Stabskompanie.
Heeres-Küsten-Artillerie-Regiment „Kreta“ {I./ II./ &
III.}
Marine-Artillerie-Abteilung 520 (5 Btty's)
Marine-Grenadier-Bataillon „Kreta“ (personal from 2
dissolved MArtBt & other navy soldiers)
Küsten-Sicherungs-Flottille „Kreta“
Flak-Regiment 58(mot) ??
nebo II./Flak-Regiment 23(mot) ??
Luftwaffen-Grenadier-Bataillon „Kreta“ (personal from
LuNaAbt „Kreta“ & other airforce soldiers)
Zdroje: shealtiel.com
feldgrau.net, en.wikipedia.org
phorum.gr
Žádné komentáře:
Okomentovat