Varšavská obrněná brigáda

(Warszawska Brygada Pancerno-Motorowa - WBP-M)

Brigáda vznikla počátkem června 1939, kdy ministr vojenských záležitostí generál Tadeusz Kasprzycki vydal rozkaz k přestavba 1. pluku horských střelců z posádky z Garwolin na motorizovaný útvar. 10. června 1939 byl plukovník Stefan Rowecki jmenován velitelem brigády. Brigáda byla složena z různých stávajících jednotek, kupříkladu: 1. střeleckého pluku z Rembertów, praporu z Puławy a 2. motorizovaného dělostřeleckého oddílu ze Stryj s osmi 75mm kanóny.

Brigáda disponovala polskou a britskou obrněnou technikou. Jednalo se celkem o:
-11 kulometných tančíků TK
-2 tančíky TKS s kanóny ráže 20mm
-17 kulometných tančíků Vickers E

Již při pohledu na výzbroj tančíků a její zastoupení je jasné, že po této stránce nemohly polské obrněné síly počítat s úspěchem v případě střetu s německými obrněnci typu Pz.II, III a IV. Jediným soupřerem německých obrněnců se tak mohly stát ony dva tančíky s kanóny ráže 20mm.


Dne 1. září 1939, brigáda opustila kasárna a soustředila své síly kolem Garwolinu, kde strvala do 3.září jako rezerva vrchního velení. Poté byla jednotka převelena mezi města Deblin a Solec, kde měla na řece Visle zaujmout obranné pozice. 5.září se brigáda stala součástí armády Lublin pod velením generála Tadeusze Piskora, se kterou se 8.září 1939 dostává do prvního kontaktu s nepřítelem, když zastavila postup německých záloh a umožnila svým silám ustoupit. v průběhu času je jednotka doplňována dalšími jednotkami (např. 1.tankový batalion s tanky 7TP a 11.batalion), v návaznosti na její bojové ztráty. tím se stává hlavní bojovou silou v oblasti.

10.září útočí brigáda na pozice 4. a 14. pěší divize Wehrmachtu. Po německém protiútoku přešla brigáda do obrany, a poté zaujala obranné pozice na Visle. Samotný útok byl po německém protiútoku polským velením odvolán a nařízen ústup k Lvovu. 13.září je brigáda posílena o Samostatnou rotu průzkumných tanků č. 52 (ta se k ní připojuje z důvodu, že její ústupová cesta již byla odříznuta Němci).

15.září velitel brigády generál Stefan Rowecki rozděluje brigádu na dvě části a nařizuje zničit všechno nepotřebné vybavení. Následující den je již brigáda ovšem obklíčena s dalšími polskými jednotkami v oblasti města Tomaszów Lubelski, který byl ovšem obsazen německým XXII.sborem. Polské velení se pokusilo prudkým útokem získat město do svých rukou. Německá strana byla sice zaskočena tímto pokusem, ovšem podařilo se jí rychle zorganizovat obranu a polské síly byly odraženy. Varšavská obrněná brigáda přišla v tomto střetu o většinu své techniky, buď zaviněním nepřítele či technickým opotřebením. V noci z 18. na 19.září se pokusila brigáda o další útok, tentokráte s podporou pěchoty od 23. a 55. divize.
Další útok byl naplánován v noci z 19. na 20.září. Ovšem polské jednotky již byly těžce poškozené a neorganizované.

Po těchto neúspěších neviděl generál Tadeusz Piskor žádnou další naději na proražení a rozhodl se vzdát.  Velitel brigády Stefan Rowecki nařídil zničení zbývající techniky brigády a vyzval své vojáky, aby se na vlastní odpovědnost pokusily o proražení z obklíčení. Několika stovkám vojáků se skutečně podařilo prolomit a ustoupit do Rumunska, odkud byli převezeni do Británie, kde vytvořili část 1. polské obrněné divize.
Sám Rowecki uprchl do Varšavy, kde organizoval podzemní polský odboj. 30. června 1943 pomocí zrady zatčen Gestapem a v srpnu 1944 popraven.


Sestava brigády:
Velitelství:
velitel brigády – diplomovaný plukovník Stefan Rowecki
náčelník štábu – diplomovaný podplukovník Franciszek Stachowicz
operační důstojník – diplomovaný kapitán Marian Kowalczyk
zpravodajský důstojník – diplomovaný kapitán Mieczysław Kazimierz Szczawiński
velitel ženijního vojska – major Wincenty Krzywiec
velitel spojovacího vojska – diplomovaný kapitán Zenon Starkiewicz
technický důstojník – major Antoni Seweryn Popławski
ubytovatel – diplomovaný major Tadeusz Kuźmiński
intendanční důstojník – kapitán Józef Wroński
důstojník výzbrojní služby – poručík v záloze Mieczysław Jankiewicz
náčelník zdravotnické služby – major dr med. Tadeusz Jerzy Gadomski
velitel hlavního stanu – rytmistr Witold Bourdon

Pomocné jednotky:
štábní eskadrona – podporučík v záloze Stefan Stasiak
zdravotnická četa – kapitán lékař dr Jan Hauslinger
četa vojenského četnictva – poručík Zygmunt Żytomirski
četa řízení dopravy (pluton regulacji ruchu) – poručík Stanisław Tatur
dvě automobilní kolony (muniční a intendanční) - ?
přepravní kolona pohonných hmot - ?
opravárenská kolona - ?

Bojové jednotky:
1. pluk motorizovaných pěších střelců – podplukovník Zenon Wzacny
1. pluk motorizovaných jízdních střelců – diplomovaný podplukovník Stanisław Lewicki ( do 10. září)
- major Włodzimierz Ludwik Białobłocki ( od 11. září)
2. motorizovaný dělostřelecký oddíl (velitelství + dvě baterie) (od 6. září) – major Franciszek Rafacz
průzkumná korouhev (velitelství, průzkumná tanková eskadrona + motorizovaná eskadrona) – major Konstanty Kułagowski
protitankový prapor ( velitelství, dvě protitankové roty, spojovací, plamenometná a technicko – hospodářská četa) – major Michal Bilik
motorizovaný ženijní prapor ( velitelství, ženijní zatarasovací rota, ženijní pěší rota, přepravní rota, ženijní průzkumná četa, hospodářská četa, pontonová četa ) – major Adam Jerzy Golcz
11. průzkumná tanková rota TKS – kapitán Stanisław Łętowski
12. lehká tanková rota „Vickers“ – kapitán Czesław Blok
motorizovaná protiletadlová dělostřelecká baterie 40 mm – kapitán Karol Jakóbiec
7. motorizovaná protiletadlová dělostřelecká baterie typu „A“ (od 4. září) – kapitán Stanisław Marczak
spojovací eskadrona – poručík Władysław Mancewicz
letecká četa ( od 4. září) – kapitán pozorovatel Julian Łagowski

Početní stavy brigády:
216 důstojníků
4810 poddůstojníků a vojínů
235 ručních kulometů Browning wz. 28
43 těžkých kulometů Browning wz. 30
10 minometů 81 mm Stokes - Brandt wz. 31
8 plamenometů
8 kanonů 75 mm wz.1897
36 protitankových kanonů 37 mm Bofors wz. 36
4 protiletadlové kanony 40 mm Bofors wz. 36
43 protitankových pušek wz. 35 Ur.
4106 karabin
25 tančíků TKS
16 lehkých tanků Vickers E
2 neozbrojená letadla Potez XXV B, od 6. září 2 průzkumné-bombardovací PZL P.23A „Karaś“
1 osobní automobil
704 nákladních, terénních a speciálních automobilů
392 motocyklů
88 jízdních kol
27 cisteren
41 polních kuchyní
4 pojízdné polní dílny
9 sanitních automobilů
20 radiostanic

Zdroje:
derela.republika.pl
en.wikipedia.org
pl.wikipedia.org
valka.cz