Počet 879 kusů vyrobených letadel je poměrně malý. Proto bylo od počátků jasné, že hlavním uživatelem se stane německá Luftwaffe. Ovšem němečtí spojenci přestali disponovat technikou schopnou boje s nepřátelskými tanky a letadly. Těmito dvěma příklady je Maďarsko a Rumunsko, které v té době disponovalo ve výzbroji i dvouplošnými letadly v roli stíhačů, bombardérů či průzkumných a bitevních. Navíc se na frontě objevovaly nepřátelské jednotky, které stále ve větším počtu disponovaly obrněnou technikou, proti které byly z části pozemní jednotky těchto států bezbranné.
Maďarské královské letectvo
Na počátku roku 1943 velitelství maďarského letectva vypracovalo plán na zformování útočné jednotky letectva vyzbrojené letouny Hs-129 verze B. Jako klad bylo to, že tyto stroje byli německými letci považovány za vynikající protitankovou zbraň. Útočná jednotka (v maďarském označení ,,csatarepüló-század" bylo oficiálně založena 1.července 1943 v Nyiregyháza.
V srpnu 1943 postupně dorazily čtyři kusy Hs-129B do Leteckého výzkumného střediska (letiště Matyásföld). První lety v rámci výcviku proběhly z letiště Ferihégy s německými instruktory. Střemhlavé nálety bombami a útoky z malých výšek se cvičili na cvičné střelnici v Rakamazu. Jeden stroj zde byl ztracen, když během cvičení podporučíky maďarského letectva Henrik Fülóp narazil do země a zahynul.
Ovšem již po několika vzletech musel být výcvik zastaven, protože továrna Henschel, jež utrpěla obrovské škody po amglo-amerických náletech na továrny velké škody a stíhala dodávky Hs-129 jen pro Luftwaffe s plným nasazením sil. Zbývající tři dodané letouny převzala 5/1. Experimentální noční stíhací squadrona, která ovšem uskutečnila již pouze několik ojedinělých letů. Potom je německé letectvo převzalo zpět. Po celou dobu své služby v Maďarském královském letectvu létaly stroje v německé kamufláži s německými rámovými kříži.
Rumunské královské letectvo
Příchod nových sovětských typů letadel a větších počtů nepřátelských tanků pocítily i rumunské jednotky. Koncem roku 1942 ukončily bojovou cestu jejich stíhací bombardéry domácí konstrukce I.A.R. 80/81. Tyto stroje neměly ve vzdušných střetnutích s novými typy letadel Jak, či LA-5 a 7 žádnou šanci zvítězit. Bezpečí jim nemohly poskytnout ani němečtí spojenci, pro které skončila doba slavných vítězství a započali boj proti početně silnějšímu nepříteli, který se začal prosazovat i jako rovnocenný soupeř. Rumunské letectvo utrpělo obrovské ztráty, téměř zničené svazky frontového letectva musely býti rozpuštěny a reorganizovány za výcviku rumunských pilotů na modernější německé stroje.
Citace z publikace Hs-129 od nakladatelství MBI:
,,Reorganizace byla zahájena rozkazem generálního štábu letectva č. 530/07.05.1943 a dne 11.května 1943 se stal z Grupul 8 Vinatoare (8. stíhací skupiny) stal Grupul 8 Asalt (8. útočná skupina). V tu dobu se jednotka nacházela na letišti Tirgsor. Nová skupina se vzdala výkonnostně nevyhovujících I.A.R.80, ale ponechala si modernější typ I.A.R. 81 a 40 kusů právě dodaných strojů typu Hs 129 B-2. Velitelem skupiny, složené z letek č. 41, 42 a 60, se stal kapitán Cara Ioan. Přeškolování pilotů na typ Hs-129 probíhalo mezi 21.5.-22.6.1943 v Kirovogradu pod vedením německých instruktorů. Protože neexistovala verze se zdvojeným řízením, školení probíhalo na letounech Focke-Wulf Fw-189. Všech 40 letounů Hs129 B-2 nynější Grupul 8 Asalt se s pomocí německých instruktorů a částečně i rumunských pilotů přemístilo z Umanu do Kirovogradu.
Je nutné zdůraznit, že po celou dobu přípravy nedošlo k žádné havárii. Po 22.6.1943 zahájil Grupul 8 Asalt svoji činnost na frontě. Henschely spolu s nově se objevujícími Stukami u Grupul 3 a později Grupul 6 Bombardament Picaj se staly hlavní zbraní v boji proti tankovým silám sovětské armády."
V srpnu 1943 zahájila 8. útočná skupina své akce nad ukrajinskými rovinami. Činnost rumunských pilotů na těchto strojích byla tak výtečná, že se během několika dní objevila první esa na křídlech Henschelů - por. Lazar Munteanu, adj. sef Stefan Puscas atd.
Toto osamělé uskupení bojovalo na začátku roku 1944 v oblasti Záporožín a v průběhu léta až do 23.srpna 1944 nad Moldávií. V ten den, 23. srpna, přešlo Rumunsko do tábora Spojenců. V té době disponovalo rumunské letectvo 32 kusy HS-129, později přibilo dalších sedm kusů, ukořistěných na 14. (Pz.)/SG 9. Po reorganizaci zahájila skupina akce z letiště Balomir-západ proti německo-maďarským silám, operujícím v severní Transylvánii. Ke dni 26.října 1944 disponuje Grupul 8 celkem 31 bojovými stroji Hs-129 a Ju-87. Po zahájení akcí nad Československem disponuje jednotka již jen 25 kusy letadel. V den kapitulace Německa má jednotka pouze 12 (!) kusů letadel HS-129.
Po skončení války se 27.července 1945 vrací jednotka se svými Hs-129 z Piešťan do Rumunska. Zde byly letecké síly reorganizovány a útočné i střemhlavé letouny se staly výzbrojí útvaru Flotila 3 Asalt, kde sloužili až do konce 40. let. V roce 1950 byly vyřazeny poslední tři kusy Hs-129 ze služby a nahradily je sovětské Il-10. Celkově ztratila rumunská vojska nad Československem 6 kusů Hs-129, přičemž 1 pilot zahynul, 3 byli zraněni a 2 piloti byli prohlášeni za nezvěstné.
Fotka podle všeho zachycující HS-129 Rumunského letectva během přistávání, Československo, Piešťany
Flak s rumunskou obsluhou, v popředí IAR-80, v pravém horním rohu Hs-129
Záběr Hs-129 během testů u rumunského letectva, v pozadí opět IAR-80
Odkaz na krátkou historii Grupul 8 Asalt: http://www.worldwar2.ro/arr/g8as.htm
Žádné komentáře:
Okomentovat