V polovině ledna přijeli do obce členové organizace Todt z Krakova. Jednalo se o přibližně dvě stovky mužů a žen. Z Brna byla přesunuta setnina 21policejního pluku SS. Němci pro ubytování nově příchozích zabrali školy. Organizace Todt započala svoji aktivitou-budování opevnění kolem Strážnice. Ve městě byla vyhlášena pracovní povinnost na zákopové práce pro muže i ženy ve věku 17-50 let. Majitelé potahů museli vozit klády na stavbu opevnění.
1.února 1945 odjela německá pohraniční stráž na frontu. Ve dnech 19.-20.února 1945 byl ve městě vyhlášen letecký poplach a nad městem přelétly bombardovací svazy. V barácích po pohraniční stráži se ubytoval Volkstrum, jehož vojáci, kteří byli ve věku kolem 50 let, po krátkém výcviku odjeli neradi na frontu.
Dne 1.března 1945 byl v 10.30hod. vyhlášen opět letecký poplach. Letadla létala nad městem přes dvě hodiny a nedaleko města dopadlo několik osamocených bomb v různých časových intervalech. Přelety seopakovaly 15. a 23.března 1945. Přes město projížděly kolony odzbrojených zbídačených maďarských vojáků směrem na západ. V noci téhož dne byly letadly shazovány letáky v češtině ,,Osvobození se blíží´´ a nabádaly občany k povstání proti Němcům a podpoře Rudé armády.
Koncem března členové organizace Todt, poté co dokončili obranné linie podél Baťova kanálu, řekli občanům, že stavějí opevnění od Ruska a není nic co by mohlo Rusy zastavit.
Koncem března 1945 byla slyšet palba děl ze Slovenska. Od skalice směrem na západ odjížděly vlaky s uprchlíky z Maďarska. Večer 31.března přelétlo nad Strážnicí letadlo a pomocí osvětlovacích raket fotografovalo město a okolí. 1.dubna přijely dva autobusy, jež vezli gardisty a jejich rodiny. Za nimi se jako had táhla kolona uprchlíků smíšená s vojáky.
Dne 5.dubna ústup ze Slovenska se nacházel v největší fázy a do města dorazil oddíl německých vojáků. Volksturm společně s vojáky rozmístil své jednotky na komunikacích. Ze Slovenska přijelo několik vlaků naložených děly a tanky včetně kořistních. Přes město byla hnána velká stáda dobytka. Odpoledne 6.dubna ruch na silnicích ustal.Byly jasně slyšet letadla létající ze Slovenska. Skalica byla pod dělostřeleckou palbou.
V kronice města je psáno, že: Večer v 21.45 hodin přilétlo nad Strážnici ruské letadlo a svrhlo na Chaloupky tři bomby. Jedna spadla na kůlnu u Machálků, explodovala a zabila housera. Další dvě nevybuchly, poškodily obytný dům a vinný sklep.´´ Další den 7.dubna byl klid, občas projelo auto nebo potah. V neděli 8.dubna začala opět dělostřelba a nad městem opět přelétávala sovětská letadla. Němci započali s obsazováním obranných linií podél hranice. Jejich týlové jednotky se stáhly za řeku Moravu.
Do města přijeli první zranění z fronty, přestaly jezdit vlaky a místní Němci a vrchnost ze zámku rovněž odjeli. Večer byla vidět od jihovýchodu záře do ruda. V pondělí 9.dubna odjely poslední maďarské jednotky a během noci 10.dubna přijelo německé dělostřelectvo-lehká děla zaujala obranná postavení podél obce a baterie děl ráže 10,5cm zaujala palebné postavení za Pištělkovým dvorem a od večera pálila směrem na slovenskou stranu. Žénisté vyhodili do povětří všechny mosty podél úseku Baťův kanál od Sudoměřic po Strážnici.
Ve středu 11.dubna 1945 se Němci stáhli od hranice a zakopali se jižně od města. Nádraží, pokud by se nedalo udržet bylo zničeno náložemi včetně vozů a lokomotiv, jež byly uvázlé. Odpoledne začaly na území města dopadat dělostřelecké granáty. Němci se pokoušeli vyhodit mosty na Baťovém kanálu. Vzhledem k nedostatku výbušnin byly používány i letecké bomby. Během noci se dostali sovětští průzkumníci do vinohradů u města, kde byl umístěn německý štáb, jež přepadli a zanechali zde 15 mrtvých Němců. Při přepadu zahynuli tři sovětští rozvědčíci a jeden československý partyzán.
Silná dělostřelecká palba byla slyšitelná i po celý čtvrtek 12.dubna 1945. Německé tanky jezdily po cestě Hodonín-nádraží Strážnice a vždy vypálily a změnily stanoviště. Sovětská letadla se je pokoušela zničit a bombardovala tak i malými bombami město.
Ve městě pracovala i ilegální organizace, jíž vedl četnický strážmistr v.v. Jan Neumann. Po desáté hodině šel s ostatními přestřihnout odpalovací vedení k mostům přes Baťův kanál. Během cesty narazili na Němce, jež odzbrojili, ovšem při ústupu byl u zámecké zahrady zastřelen. SS vtrhli do Bzenecké ulice a jejího okolí. Vyhnali občany z domů a 32 jich zatkly. V Pištělkově statku, kde je shromáždili, k nimi přidali i tři mladíky z Vnorov, jež chytili u Baťova kanálu. Zde ve dvoře je chtěli zastřelit-ovšem zde bylo vedení dělostřelecké baterie a její velitel se začal s důstojníkem komanda SS npor.Lenzem hádat. Nakonec SS vybrali 10 mužů jež pro výstrahu popravili střelou do týla. Zbylí museli vše sledovat. Potom je nahnali zpět do Bzenecké ulice, kde si museli místní zapálit své domy. Pak museli vykopat masový hrob pro popravené. Represe vznikla na udání Marie Petrové, jež kolaborovala a spolupracovala se správcem statku Parschnem, funkcionářem NSDAP.
Dělostřelecká baterie, jež vystřílela přidělenou munici, odjela v noci za řeku Moravu. V noci z 12. na 13.dubna pronikl do města sovětský průzkum. Němečtí vojáci v zákopech jižně od města nechtěli bojovat. Když důstojník jednoho pro výstrahu zastřelil rozutekli se. Do města přijela jako posila obrany tři samohybná děla , jež několikrát na útočící Sověty vystřelila. Potom se přemístila k lesu u Veličkovky. Sovětská letadla na ně několikrát zaútočila bombami a trefila jeden obytný dům, klášterní kostel a pálenici u mlýna.
Fara, kde bylo umístěno německé velitelství dostala několik dělostřeleckých zásahů. Stejně tak i kostelní věž, kde měli Němci pozorovatelnu. Obranu města tvořilo přes 300 vojáků, dvě dělostřelecké baterie, osm rychlopalných PL děl, čtyři tanky a osm minometů. Po náletu na město se začalo německé velitelství přesouvat k zámku do lesa u Veličky.
Jednotky 1.gardové výsadkové divize začaly na město postupovat ze směru od Petrova 13.dubna 1945. V 14.00 dělostřelba ustala a v 15.30 vstoupili výsadkáři do města. Zde narazili na odpor na hřbitově, nádraží a u Veselské brány. Zde ústup pěchoty kryly tanky. Na radnici byl vyvěšen československý prapor. Předseda revolučního výboru MUDr.Emil Fiala společně se starostou Preissem. Během bojů vyhodili Němci do vzduchu most přes Baťův kanál za dvorem za Pištělkovým dvorem. s ním i všechny mosty směrem k Bzenci.
Sovětské velení vydalo rozkaz o stavbě mostu přes Baťův kanál za dvorem. Pomocí ocelových kolejnic a klád byl most do večera hotov. V 17.00 obsadili sověti bez boje zámek. Po zjištění tohoto faktu Němci, byl zámek ostřelován. Zámek byl těžce poškozen.
V sobotu 14.dubna bylo krásné počasí. Velitelem byl ustanoven 28ti letý kpt. Černijajevskij z Leningradu. Ten vydal rozkaz k odevzdání zbraní a rádiopřijímačů. Byl vyhlášen zákaz vycházení po 20.večerní do 5. ranní. Jednotky 1.gardové výsadkové divize měly vystřídat rumunské jednotky, jež ale uvízly při překračování pohraničních hor. Sovětské jednotky ve Strážnici již měly dávno pokračovat k Rohatci a Soboňkám a tím chránit přepravu přes řeku Moravu zprava. V poledne začala tři sovětská těžká děla střílet směrem k Rohatci. Německým granátem byla poničena Skalická brána.
Jednotky 1.rumunské armády, 4. a 7.armádního sboru přešly moravskou hranici 12. a 13.dubna u Radějova a postupovaly na Tvarožnou Lhotu. Část rumunských jednotek byla zastavena německým odporem před Lhotou a Kněždubem a druhá část mířila přímo ke strážnici. V 16.00 hod. 14.dubna vstoupili do města. Sovětské jednotky se začaly stahovat k řece Moravě. Když Němci zjistili ze Rumuni vystřídali sověty ve městě, okamžitě zaútočili na město. Sovětský velitel musel tím stáhnout zpět k obci část jednotek a dělostřelectva včetně týlových jednotek. Do města přišli i střelci 2.horské divize. Nově příchozí vojáci žádali po místních jídlo a ničili či plenili obchody a domy. Docházelo k násilnostem. Velitel města zřídil z vojáků gardové jednotky hlídky, jež udržovaly pořádek pomocí tělesných trestů.
Sovětské dělostřelectvo s rumunskými jednotkami německý útok odrazilo a německé dělostřelectvo začalo ostřelovat město z dálky. Němci obsadili zámek. U Baťova kanálu bylo zajato 34 německých vojáků, jež chtěli proniknout do města. Boje pokračovaly i 16.dubna. 17.dubna byl i přes pokračující boje vypraven pohřební průvod deseti obětí z 12.dubna, ke kterým přibyla jedna žena, jež byla Němci zastřelena za ukrývání německého zběha.
Boje pokračovaly u Tvarožné Lhoty a Žeravin. Rumunské letectvo nasadilo 17.dubna na frontě přes 100 letadel. Večer se podařilo vojákům 7.praporu horské divize prolomit obranu u obce Tasova, jezdectvo 9.jezdecké divize pronikli touto mezerou v německé obraně a zlikvidovat přítomné německé jednotky. Rumunské jednotky ztratily 375 vojáků. Německé ztráty činily přes 400 mrtvých. Mezitím byly jednotky 7.rumunského armádního sboru byly u Rohatce přepraveny na západní břeh řeky Moravy a začaly útočit směrem na Vracov a Bzenec.
Ve středu 18.dubna 1945 přišla do Strážnice 2.pěší divize a dělostřelectvo, ve městě byl zmatek. Němci ještě večer zaútočili na měst, ale byli odraženi.
Ráno 19.dubna se ve Strážnici hemžilo rumunské vojsko. Ve vinařském družstvu bylo velitelství rumunské divize. Ostrahu města zaujaly rumunské PL baterie. Nebe bylo plné rumunských a sovětských letadel. Ve městě vyhořelo 13 domů. Čtyři zapálili Němci, dva Rumuni. 250 domů bylo poškozeno palbou. Němci zničili ve strážnici nebo okolí 11 mostů. ukradeno bylo sedm koní, šest kusů hovězího dobytka a pět prasat. Jenom škody způsobené Rumuny se vyšplhaly na 1 130 000K.
Ještě 23.dubna 1945 se bojovalo u Lidéřovic a Vnorov. 24.dubna přijel od Skalice první vlak. V den osvobození Brna 26.dubna přelétla nad městem německá letadla a byla rozehnána silnou protiletadlovou palbou. 30.dubna přijel ze Slovenska předseda vlády Z.Fierlinger, předseda nové čsl. vlády v doprovodu ministra vnitra V.Noska, ministra pošt Fr.Hály a velvyslance SSSR V.Zorina.
Na místním hřbitově bylo pohřbeno 49 rumunských a 15 německých vojáků, jež zemřeli v místním lazaretu. Tím skončila válka ve Strážnici.
Celkové ztráty:
-16 sovětských vojáků zabito
-4 rumunští vojáci zabiti
-25 německých vojáků zabito
Žádné komentáře:
Okomentovat