Rohatec v roce 1945

Rohatec v roce 1945
Posádku obce vytvořil koncem března oddíl SS a ochranné policie. Zároveň zde operovali i Vlasovci a Maďaři. Společně s nimi zde byly i rumunské jednotky, jež bojovaly stále na straně Němců. Zde pod vedením Němců byli kopány zákopy a překážky, jež pomáhali dělat i muži z blízkých Sudoměřic a samotného Rohatce.

Po přiblížení sovětských vojsk k Moravsko-slovenské hranici byly německými ženisty podminovány všechny mosty v okolí. Jako první byl vyhozen do povětří železniční most směre na Sudoměřice. Celkově bylo v blízkém okolí zničeno 61 mostů. V Kolonii (část obce) se umístilo německé velitelství. Dne 11.dubna 1945 dopadly v obci první dělostřelecké granáty. Místní občané společně s Rumuny a Vlasovci rozebrali po souhlasu německého velení potravinové skladiště v továrně na čokoládu. Němci vybudovali obranu podél železnice a silnice od Sudoměřic, odkud očekávali útok.

Sovětský dálkový průzkum pronikl z 10. na 11.dubna k Rohatci a ukryl se místní pastoušce. Rozvědčíci 227. střelecké divize pronikli v noci na 12.dubna za úplného utajení do lužního lesa u Malé Búdy na moravský břeh řeky Moravy. Na místě nazvaném ,,Gebhard´´ se přeplavil na gumovém člunu nadporučík Rudé armády a granáty zničil německé kulometné hnízdo, jež mělo krýt tento prostor. Za ním se přeplavila jeho četa a vytvořila menší předmostí. Ženisté pomocí pontonů vytvořili malou  lávku po níž přešly zbytky útvaru a další posily. V 9.hodin nečekaně zaútočili na Rohatec. V 10.30 pronikli ke škole vojáci 779. střeleckého pluku 227. střelecké divize, zlikvidovali v kostele německou hlídku a v 11.30 vyvěsili z věže kostela rudou vlajku. Němci se stáhli za železniční trať k nádraží a do Kolonie. 

Mezitím ženisté dokázali postavit přes řeku pontonový most, přes nějž dokázali děla a další techniku jako munici a posily. V obci zůstala jen zajišťovací jednotka o 60 mužích. 

Tohoto úspěchu využily jednotky 49.a 57.střeleckého sboru, 227. a 110. gardové a 223. střelecké divize a zahájily postup na Hodonín (Rohatec byl první osvobozenou obcí v hodonínském okrese). Němci zahájily od nádraží menší protiútok a postoupili až ke kostelu, odkud shodili rudou vlajku. Sověti, jež si nenechali shození vlajky líbit tvrdě zaútočili a vytlačili Němce za železniční trať do Kolonie a nádraží obsadili. 12 Němců bylo zajato. Mezitím byl ženisty postaven druhý pontonový most, jež umožnil dostat přes řeku více techniky a vojáků. 

S dalšími silami se sovětský útok na Hodonín rozšířil i podél železniční tratě na Hodonín. Postup byl zastaven palbou kulometu z dřevozemního bunkru a postup se zastavil. Kulometné hnízdo se nepodařilo zničit ani přímou dělostřeleckou palbou. Velitel sovětské jednotky vyzval vojáky ke zničení bodu odporu. Přihlásil se gardový voják Vasil Ivanovič Kozakov. Ten s několika granáty pod ochranou palbou svých druhů se přiblížil k bunkru. Hodil pár granátů směrem ke střílně ale kulomet pokračoval v palbě. Kozakov se proto přiblížil ke střílně a svým tělem ji zalehl. Jeho druzi přešli do útoku a osádku bunkru zlikvidovali. Cesta na Hodonín byla volná.

Dne 12.dubna 1945 večer podnikli Němci další protiútok, jehož cílem bylo zlikvidovat přepravu přes Moravu. Útok byl odražen, za vydatné pomoci místního obyvatelstva, jež pomáhalo dodávat munici a odváželo raněné. Němci se se  ztrátami stáhli zpět do Kolonie a továrny na čokoládu Kufferle a do lesa Roztrhánka, kde se tvrdé bránili.

13.dubna 1945 zaútočily sovětské posily na nádraží, ovšem byly odraženy. Němce vypudilo až přivolané letectvo a Kaťuše. Do večera 14.dubna bylo okolí od nepřítele vyčištěno. 

Celkové ztráty:
-119 zabitých sovětských vojáků
-12 zabitých rumunských vojáků
-6 místních zabito

Německé ztráty nejsou známy, ovšem v kronice se hovoří o stovce mrtvých. V obci bylo zničeno osm domů, těžce poškozena továrna na čokoládu, nádraží a 152 domů. Sovětským a rumunským ženistům se podařilo za pomoci místního obyvatelstva opravit všechny mosty.