Carpathia v americkém New Yorku
RMS Carpathia
RMS Carpathia byla postavena firmou Swan Hunter & Wigham Richardson v loděnicích Newcastle upon Tyne v Británii. Přestože je přirovnávána k Titanicu, jednalo se ve skutečnsoti o velmi skrvnou loď, nejednalo se o žádný luxusní parník, v podstatě šlo o loď běžné třídy určenou pro střední vrstvu. Začátky stavby lodě se datují k 10.září 1901, oficiální spuštění na vodu proběhlo 6.srpna 1902. Loď dosahovala výtlaku 8600 tun.
Plavební zkoušky ma širém moři proběhly mezi 22. a 25.dubnem 1903. Na svou první plavbu se vydala 5.května 1903, přičemž směřovala z anglického Liverpoolu do amerického Bostonu. Poté běžně provozovala plavby s civilními cestujícími a nákladem mezi New York City, Trieste, Fiume a různými středomořskými přístavy.
V noci na 14.dubna 1912 byla RMS Carpathia na cestě z New Yorku do rakousko-uherského Fiume, dnes chorvatské Rijeka. Podobně jako na Titanicu, tak i na této lodi se v té době nacházelo mnoho významných představitelů, jako malířů apod. např., novinář Lewis P. Skidmore, fotograf Dr. Francis H. Blackmarr a Charles H. Marshall.
Zajímavostí je, že tři neteře Charlese H. Marshalla naopak směřiovaly opačným směrem na palubě lodi Titanic.
V té době byl lodní radista Harold Cottam, kdy byly z Titanicu volány nouzové signály SOS, na lodním můstku, kde se zřejmě kochal okolním prostředím. Poté přijal zpětné volání z Newfoundland o nouzovém vysílání Titanicu. Tuto zprávu obdržel 11 minut po půlnoci 15.dubna. Kapitán Arthur Henry Rostron nařídil plný výkon směrem k místu srážky. Maximální výkon lodě byl v té době 17 uzlů , ovšem není pravda, že jel k místu havárie i touto rychlostí, jeho skutečná rychlost se pohabovala kolem 14 až 15 uzlů, tj. asi rychlost kolem 30km/hod. V té době byl vzdálen od msíta katastrofy asi 90km. Pro zvýšení rychlosti muselo být zapotřebí více páry, proto kapitán vydal rozkaz o oddělení horké vody a jejím chlazení.
15.dubna v 4 hodiny nad ránem se loď přece jenom dostala na místo katastrofy, kde kličkovala mezi kusy ledu. V té době byla z Carpathie spatřena signální raketa z jednoho ze záchranných člunů Titanicu, přibližně 400 metrů daleko. Osádka lodi začala se záchrannými pracemi. Celkem bylo na palubu vytaženo 705 cestujících z Titanicu, kteří byli v záchranných člunech. Přesto se ve vodě kolem lodi nacházelo přes 1500 mrtvých těl pasažérů a posádky z potopeného Titanicu, jež umrzli v ledové lodě.
Pro svou odvahu při záchranných pracích získala posádka lodi Carpathia jednotlivá vyznamenání za zásluhy:
-nižší personál a náořníci lodě Bronzovou medaili
-důtojníci stříbrné medaile
-kapitán Arthur Henry Rostron stříbrnou a zlatou medaili (poté obdržel od prezidenta USA William Howard Tafta nejvyšší vyznamenání USA - Zlatou medaili Kongresu)
Za projevenou odvahu byl mnohými novinami a oficálními místy pochvalován a dáván za příklad, rovněž se ale objevovaly i negativní ohlasy, které mu dávaly za vinu vplutí do míst s ledovci a tím ohrožení samotné vlastní lodi i s pasažéry.
Stavba lodi
Po vypuknutí Velké války v roce 1914 loď sloužila nadále jako pasažérská, ovšem převážela už i munici, výzbroj a po vstupu USA do války i americké vojáky na everopské válčiště, čímž se stávala po právní stránce oprávněným cílem možného německého námořního útoku. Proto nepřekvapí, že roku 1916 tak tak unikla německé ponorce U-16.
15.července 1918 opustila loď Liverpool. Ale 17.července ji kolem 9 ranní objevila další německá ponorka, tentokráte U-55, která ji objevila ve vodách Keltského moře poblíž irského pobřeží. Kapitán německé ponorky Wilhelm Werner vydává rozkaz k torpédovému útoku. Z ponorky jsou vypuštěna tři torpéda - jedno mine, další dvě zasahují prostory strojovny (překlad o zásazích je poněkud zmatený, omlouvám se).
V tu chvíli se na scéně objevuje šalupa HMS SnowDrop (Sněženka), která ohlašuje pozici střetu i kurs ponorky, proto německý kapitán vydává rozkaz k ponoření a opuštění místa. Kapitán William Prothero vydává rozkaz k opuštění lodi. Všech 57 cestujících a 218 členů posádky v pořádku opouští loď.
Carpathia klesla ke dnu 17.července 1918 v 11:00 hod.
Kapacita:
před rokem 1905:
1.704 osob
po roce 1905:
2550
1. třída: 100
2. třída: 200
3. třída: 2250
Technické údaje:
Pohon: 2 osmiválcové parní motory Wallsend Slipway, 2 šrouby
Rychlost: 17,5 kN (20,1 mph; 32.4 km/h) maximální
Délka: 165 m
Výška: 19.66 m
Ponor: 10.54 m
Zdroje:
en.wikipedia.org
maritimequest.com
greatships.net
titanichistoricalsociety.net
Žádné komentáře:
Okomentovat