Kapitolou sama pro sebe byla letecká obrana Říše před libovolnými leteckými nájezdy spojeneckých letadel (Amerických ve dne a britských v noci).
V červenci 1940 vznikla vůbec první noční stíhací jednotka určená k obraně říšského nočního nebe-I./NJG 1. V té době byly Bf-110 naváděny pomocí pozemních stanic. Až roku 1942 byly zavedeny palubní radary.
Později noční jednotky Bf-110 také působily na východní frontě (Finsko-NJ-Finnland, Rusku-NJG 100, Rumunsku-NJG 4) či Itálie (IV./NJG 6). Prioritou nočních stíhacích jednotek byla ovšem obrana Říše. Velké tíhy nesly hlavně roku 1943, kdy vyvrcholily snahy USSAF bombardovat německá průmyslová střediska.
Výzbroj letounů zařazených k Reichsverteidigung byla zvětšena (rozšířena) o kanóny Mauser MG 151/20, jež byly umístěné pod trupem a křídly. Letouny Bf 110G mohly být rovněž vybaveny kanóny MG FF/M namontovanými svisle v trupu a střílejícími směrem nahoru (Schräge Musik).
Tabulka počtu sestřelených nepřátelských letounů skupinou NJG1 od 26.7.1940 do konce války:
Jednotka sestřel-ve dne v noci
Stab NJG 1 6 24
I./NJG 1 - 585
II./NJG 1 119 405
III./NJG 1 7 343
IV./NJG 1 13 816
Celkem 145 2173
Během noční obrany vzlétly proti britským bombardérům 20.dubna 1944 Bf-110 G-4/B-2/R8. Ovšem jeden letoun byl poškozen palbou obranných kulometů britských bombardérů a musel nouzově přistát ve Švýcarsku. Letoun nesl nový německý radar FuG 220. Z důvodů prozrazení této skutečnosti, souhlasili Němci, že letoun bude i s radarem zničen za dodání 12 Bf-109 G-6 Švýcarskému letectvu.
Stroj Bf-110 od jednotky NJG-1
Stodesítky na východní frontě:
Pokles strategického významu Bf-110 se projevil v počátcích operace Barbarossa, kdy z německých 2500 letadel bylo Bf-110 pouze 51 kusů u jednotek I. a II. / ZG 26. Jednotky I. a II. / Schnellkampfgeschwader 210 se účastnily podpory německého postupu směrem k Moskvě. Tyto jednotky byly vybaveny převážně typy Bf-110E. V dubnu 1942 byly obě tyto jednotky staženy z fronty.
Hlavní úlohou Bf-110 se staly útoky na pozemní cíle, převážně na opevněné pozice a tanky. Díky téměř absolutní absenci sovětských těžkých bombardérů (narozdíl od západních Spojenců, kteří jimi disponovali dostatečným množstvím) zůstal až do konce války převážně u protitankového boje. Bf-110 nikdy nebyl v SSSR dostatečně velkým počtem. Během bitvy u Kurska zde působilo 17 letadel. Ve Finsku navíc působila NJ-Finnland, na německo-sovětské frontě NJG 100.
V počátečních fázích operace Barbarossa se podařilo letounům Bf-110 uzemnit 650 sovětských letadel. Dokonce hned několik menších jednotek bylo doslova rozprášeno, jako např. 2.(H)/33, která byla kompletně zničena u Stalingradu. V pozdějším období války byly jednotky vyzbrojené tímto letadlem stahovány do zázemí, kde byly přezbrojeny a jejich osádky přecvičeny na jiné typy, jako např. Me-410, Fw-190 apod.
Žádné komentáře:
Okomentovat