Karel Čurda
Dětství:
Karel Čurda se narodil 10.10.1911 v Nové Hlíně u Třeboně. Narodil se v rodině zemědělského dělníka Františka Čurdy a matce Rosalii (roz. Nováčková), jež byla ženou v domácnosti. Karel se narodil jako páté dítě. Celkově měl čtyři sourozence:
sestra Marie *1897 +?
bratr František *1902 +1976
sestra Růžena *1904 +?
bratr Josef *1915 +1915 (zemřel po narození)
(*v případě ? se mi nepodařilo dohledat údaj)
Karel bydel se svou matkou u svého staršího bratra Františka v Novém Ulíně, kde navštěvoval základní školu. Poté studoval 2 roky na Měšťanské škole. Později pracoval jako dělník.
Služba v Československé armádě:
Roku 1933 nastoupil povinnou základní službu v armádě. Nastoupil k pěšímu pluku č.29 v Jindřichově Hradci a sloužil u odloučeného III.praporu 12.roty v Třeboni. Prošel důstojnickou školou a povinnou službu ukončil v hodnosti desátníka. Od roku 1935 sloužil stále v armádě jako desátník délesloužící. V červnu 1938 byl propuštěn a nastoupil jako dozorce Finanční stráže. Po okupaci Československa odešel do Francie, kde vstoupil v srpnu 1939 do Cizinecké legie.
Vypuknutí války, Británie, parašutistický výcvik:
Po vypuknutí války se přesouvá do Agde, kde sídlí formující se československá armáda ve Francii. Zde je zařazen jako četař délesloužící k 10.rotě.
1.ledna 1940 je povýšen na rotného (délesloužícího). Od května 1940 se zúčastní se svou 10.rotou ústupových bojů, až nakonec odplouvá lodí Mohamed El Kebir do Velké Británie. Zde je přiřazen k automobilní rotě jako řidič. Je hodnocen jako tichý, svědomitý a samotářský typ.
19.září 1941 je vyslán do základního sabotážního kursu ve Skotsku. Následující měsíc je jeho výcvik zaměřen na seskok padákem. V lednu 1942 je vybrán pro zvláštní účely a úkoly v naší vlasti, kam se má dostat jako člen výsadku. Po výcviku je zařazen ke skupině OUT DISTANCE. V noci z 27. na 28.března 1942 se snáší nad českou zemí směrem k ní tři padáky.
V Protektorátu:
Skupina OUT DISTANCe je tvořena třemi muži. Je tvořena jejím velitelem nadporučíkem Adolfem Opálkou a desátníkem aspirantem Ivanem Kolaříkem. Čurda dostává jako člen skupiny hodnost pobočníka velitel skupiny, čímž se stává v tomto trojčlenném výsadku druhou nejdůležitější osobou. Úkolem operace byla sabotáž plynárny v Praze-Michli. Dalším úkolem bylo dopravení náhradní vysílačky typu Mark III a kódovacího klíče pro skupinu Silver A. Skupina měla po uskutečnění sabotáže dál působit v odboji, např. navádět spojenecká letadla na cíle za pomocí radiomajáku EUREKA.
Operace sebou nesla od počátku problémy, když byla vinou navigační chyby polské posádky výsadkového letounu Handley Page Halifax RAF skupina vysazena u obce Ořechov nedaleko města Telč, namísto plánovaného místa seskoku u obce Kopidlno u Jičína v Čechách. Při tomto seskoku si navíc velitel Adolf Opálka poranil vážně nohu. Kolaříkovi vypadla při ukrývání padáku peněženka s doklady a s fotografií jeho dívky Milady Hrušákové s věnováním a její adresou. Dalším problémem bylo, že se parašutistům nepodařilo najít shozený kontejner s materiálem a tak velitel rozhodl o zakopání EUREKY a rozpuštění skupiny.
Ivan Kolařík se vydal zpět k rodině do Valašského Meziříčí. Ovšem později spáchal sebevraždu, kdy byl na něj vydán zatykač i s fotografií. Ivan Kolařík se 1. dubna 1942 otrávil nedaleko města Vizovice. Čurda se později opět sešel s Opálkou někdy v dubnu v Praze. Společně se skupinou Silver A se zúčastnil navádění bombardérů nad plzeňskou Škodovku. Ovšem akce se nevydařila a společně s Opálkou se opět vrátili zpět do Prahy.
Atentát a Čurdova zrada:
Je 27.května 1942 a v Praze vjíždí do prudké zatáčky černý Mercedes se dvěma muži, z nichž je jeden Reinhard Heydrich, zastupující protektor pro Čechy a Moravu. Tuto akci provedli Jan Kubiš a Jozef Gabčík. NA této akci se podílel i Adolf Opálka. Všichni tři se později ukryli s dalšími parašutisty v kostele sv. Cyrila a Metoděje.
Čurda se, po repesáliích vyvolaných atentátem na zastupujícího říšského protektora, ukrývá u své matky nedaleko Třeboně. zde se z rádia dozvídá o vypálení a vyvraždění obce Lidice. Proto posílá anonymně, ve strachu o bezpečí své i své rodiny, udání na četnickou stanici, ve kterém vyjmenoval pachatele atentátu. Ovšem ta to odsouvá ze stolu jako nevěrohodné.
Čurda se proto objevuje po třech dnech, 16.června 1942, před budovou pražského Gestapa v Pečkově paláci. Zde udá jména všech parašutistů, o kterých věděl i jejich úkryty. Tím se stává konfidentem Gestapa. Sám později, během obléhání parašutistů v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resselově ulici Gestapem, žádá ostatní parašutisty o to, aby se vzdali bez boje. Odpovědí je mu výkřik ,,Ty zrádče!" a střelba zevnitř hrobky směrem okénkem ven. Díky jeho zradě se později daří Gestapu odhalit většinu spolupracovníků domácího odboje.
Karlu Čurdovi byla vyplacena odměna půl milionu říšských marek, tj. 1/4 celkové vypsané odměny 2 milionu říšských marek. Později se oženil s Němkou a žil v Praze pod krycím jménem Karl Jerhot.
15.května 1945 je zatčen ve svém bytě v Praze. později je odsouzen k trestu smrti a 29. dubna 1947 oběšen v Pankrácké věznici. Čurda odmítl ve svém závěrečném prohlášení prosbu o milost.
Zdroje:
Kdo byl kdo
Wikipedie
lib.cas.cz
valka.cz
Dětství:
Karel Čurda se narodil 10.10.1911 v Nové Hlíně u Třeboně. Narodil se v rodině zemědělského dělníka Františka Čurdy a matce Rosalii (roz. Nováčková), jež byla ženou v domácnosti. Karel se narodil jako páté dítě. Celkově měl čtyři sourozence:
sestra Marie *1897 +?
bratr František *1902 +1976
sestra Růžena *1904 +?
bratr Josef *1915 +1915 (zemřel po narození)
(*v případě ? se mi nepodařilo dohledat údaj)
Karel bydel se svou matkou u svého staršího bratra Františka v Novém Ulíně, kde navštěvoval základní školu. Poté studoval 2 roky na Měšťanské škole. Později pracoval jako dělník.
Služba v Československé armádě:
Roku 1933 nastoupil povinnou základní službu v armádě. Nastoupil k pěšímu pluku č.29 v Jindřichově Hradci a sloužil u odloučeného III.praporu 12.roty v Třeboni. Prošel důstojnickou školou a povinnou službu ukončil v hodnosti desátníka. Od roku 1935 sloužil stále v armádě jako desátník délesloužící. V červnu 1938 byl propuštěn a nastoupil jako dozorce Finanční stráže. Po okupaci Československa odešel do Francie, kde vstoupil v srpnu 1939 do Cizinecké legie.
Vypuknutí války, Británie, parašutistický výcvik:
Po vypuknutí války se přesouvá do Agde, kde sídlí formující se československá armáda ve Francii. Zde je zařazen jako četař délesloužící k 10.rotě.
1.ledna 1940 je povýšen na rotného (délesloužícího). Od května 1940 se zúčastní se svou 10.rotou ústupových bojů, až nakonec odplouvá lodí Mohamed El Kebir do Velké Británie. Zde je přiřazen k automobilní rotě jako řidič. Je hodnocen jako tichý, svědomitý a samotářský typ.
19.září 1941 je vyslán do základního sabotážního kursu ve Skotsku. Následující měsíc je jeho výcvik zaměřen na seskok padákem. V lednu 1942 je vybrán pro zvláštní účely a úkoly v naší vlasti, kam se má dostat jako člen výsadku. Po výcviku je zařazen ke skupině OUT DISTANCE. V noci z 27. na 28.března 1942 se snáší nad českou zemí směrem k ní tři padáky.
V Protektorátu:
Skupina OUT DISTANCe je tvořena třemi muži. Je tvořena jejím velitelem nadporučíkem Adolfem Opálkou a desátníkem aspirantem Ivanem Kolaříkem. Čurda dostává jako člen skupiny hodnost pobočníka velitel skupiny, čímž se stává v tomto trojčlenném výsadku druhou nejdůležitější osobou. Úkolem operace byla sabotáž plynárny v Praze-Michli. Dalším úkolem bylo dopravení náhradní vysílačky typu Mark III a kódovacího klíče pro skupinu Silver A. Skupina měla po uskutečnění sabotáže dál působit v odboji, např. navádět spojenecká letadla na cíle za pomocí radiomajáku EUREKA.
Operace sebou nesla od počátku problémy, když byla vinou navigační chyby polské posádky výsadkového letounu Handley Page Halifax RAF skupina vysazena u obce Ořechov nedaleko města Telč, namísto plánovaného místa seskoku u obce Kopidlno u Jičína v Čechách. Při tomto seskoku si navíc velitel Adolf Opálka poranil vážně nohu. Kolaříkovi vypadla při ukrývání padáku peněženka s doklady a s fotografií jeho dívky Milady Hrušákové s věnováním a její adresou. Dalším problémem bylo, že se parašutistům nepodařilo najít shozený kontejner s materiálem a tak velitel rozhodl o zakopání EUREKY a rozpuštění skupiny.
Ivan Kolařík se vydal zpět k rodině do Valašského Meziříčí. Ovšem později spáchal sebevraždu, kdy byl na něj vydán zatykač i s fotografií. Ivan Kolařík se 1. dubna 1942 otrávil nedaleko města Vizovice. Čurda se později opět sešel s Opálkou někdy v dubnu v Praze. Společně se skupinou Silver A se zúčastnil navádění bombardérů nad plzeňskou Škodovku. Ovšem akce se nevydařila a společně s Opálkou se opět vrátili zpět do Prahy.
Atentát a Čurdova zrada:
Je 27.května 1942 a v Praze vjíždí do prudké zatáčky černý Mercedes se dvěma muži, z nichž je jeden Reinhard Heydrich, zastupující protektor pro Čechy a Moravu. Tuto akci provedli Jan Kubiš a Jozef Gabčík. NA této akci se podílel i Adolf Opálka. Všichni tři se později ukryli s dalšími parašutisty v kostele sv. Cyrila a Metoděje.
Čurda se, po repesáliích vyvolaných atentátem na zastupujícího říšského protektora, ukrývá u své matky nedaleko Třeboně. zde se z rádia dozvídá o vypálení a vyvraždění obce Lidice. Proto posílá anonymně, ve strachu o bezpečí své i své rodiny, udání na četnickou stanici, ve kterém vyjmenoval pachatele atentátu. Ovšem ta to odsouvá ze stolu jako nevěrohodné.
Čurda se proto objevuje po třech dnech, 16.června 1942, před budovou pražského Gestapa v Pečkově paláci. Zde udá jména všech parašutistů, o kterých věděl i jejich úkryty. Tím se stává konfidentem Gestapa. Sám později, během obléhání parašutistů v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resselově ulici Gestapem, žádá ostatní parašutisty o to, aby se vzdali bez boje. Odpovědí je mu výkřik ,,Ty zrádče!" a střelba zevnitř hrobky směrem okénkem ven. Díky jeho zradě se později daří Gestapu odhalit většinu spolupracovníků domácího odboje.
Karlu Čurdovi byla vyplacena odměna půl milionu říšských marek, tj. 1/4 celkové vypsané odměny 2 milionu říšských marek. Později se oženil s Němkou a žil v Praze pod krycím jménem Karl Jerhot.
15.května 1945 je zatčen ve svém bytě v Praze. později je odsouzen k trestu smrti a 29. dubna 1947 oběšen v Pankrácké věznici. Čurda odmítl ve svém závěrečném prohlášení prosbu o milost.
Zdroje:
Kdo byl kdo
Wikipedie
lib.cas.cz
valka.cz
Podľa môjho mienenia to bol úplný idiot ! A rozsudok nezazlievam, zaslúžil si to. Kvôli peniazom zradí aj svojich priateľov, to je vec len zbabelcov, kolaborantov a inej chátry ! Nechápem, čo ho to mohlo napadnúť... Heydrich bol tuhý, už sa len stačilo bezpečne zdekovať. Keď naraz on...
OdpovědětVymazatOperácia bola ako švajčiarske hodinky... presná, ale pokiaľ zlyhala čo i len najmenšia súčiastka, bol koniec.
A Jerhot/Čurda bol tou súčiastkou...
Oprava: Bydlel v Nové Hlíně u Třeboně:-)Číslo popisné 25, ale tím si teď nejsem úplně jistá. A nebyl zatčen ve svém bytě v Praze, ale v domě rodičů své ženy v severních Čechách. Jinak s tím komentářem by se dalo hóóódně polemizovat.
OdpovědětVymazatA o peníze šlo až v druhé řadě, v prvé řadě šlo o rodinu. Ono je těžké dělat hrdinu, když hrozí, že ti popraví matku a pět sourozenců s rodinami, vlastně čtyři, dva (Josef a Václav) už byli mrtví, nemluvě o vlastní ženě s dítětem (i když se na ni později, v letech kolaborace vykašlal).
Osobně si myslím, že Čurdův život v letech 1942-1947 je velmi zajímavá kapitola, protože jeho jednání mnohem více osvětluje. Bohužel je též opomíjená.