Po anšlusu Rakouska sousedním Německem se zvýšila hrozba
německého útoku, nyní hlavně na jižní Moravu, kde do té doby neprobíhaly žádné
opevňovací práce. Právě připojení Rakouska k nacistickému Německu, které si
rovněž dělalo územní nároky i na Československo, se rozjely opevňovací práce i
na jihu Moravy. Právě úseky jižní Moravy se odlišují od jiných po celé
republice svou rozlišností, převážně atypicky řešených stavebně.
Nejvíce těchto atypických objektů se nachází na Stavebním
úseku 5 Vranov:
-LO vz. 37 C-180
-dvoupatrový LO vz. 37A-160X
-LO vz. 37 C s odvětráváním střílny
-LO vz. 36 jednostřílnový (samozřejmě nebyl budován v rámci
stav. úseku 5, ale nachází se v této oblasti)
-Objekty pouze s jedním periskopem atd.
Prvně jmenovaný objekt je nejvíce záhadou, jelikož se jedná
o pouhých 5 objektů, nemajíc na území Československa obdoby. Díky širokému
půlkruhovému průzoru v přední části objektu měla posádka široký výhled - odtud
pochází jedna z domněnek o pozorovacím objektu. Mou další domněnkou je i
možnost využití co by dělostřeleckého objektu - mnoho pevnůstek Atlantického
valu byla podobného stavebního provedení a jejich výzbrojí byly dělostřelecké
zbraně různého charakteru.
Přestože tedy čs. archivy o původním účelu pevnůstek mlčí,
KVH 19 na jaře 2009 udělal v této pevnůstce cvičení a ukázalo se, že na
betonový stůl pod rozměrným otvorem pasuje těžký kulomet vz. 7/24, takže jeho
význam je více jako bojový objekt než jako pozorovatelna. Přes všechny teorie o
využití půlkruhového (180 stupňů) průzoru jako pozorovatelny, střílny apod. je
více než patrné, že osádka byla vystavena přímé palbě z ručních zbraní, granátů
a bohužel i dělostřelectva. V pevnůstce, která byla de facto vystavena palbě
všeho druhu, se nebylo téměř kde skrýt, jelikož pevnůstka byla jedinou velkou
otevřenou bojovou místností. Chybí i zalomená chodbička, která je u opevnění
vz.37 neodmyslitelná.
Všechny objekty se nachází v severozápadní části Vranovské
přehrady (objekty č.1201, 1214, 1216) a dva na břehu Dyje východně od Hardeggu
(2064, 2068). Všechny objekty mají zadní nezalomený vstup, pouze č.2064 má
boční vstup. Jedna z pevnůstek je situována v nepřístupné první zóně národního
parku Dyje. Další lze nalézt na
poloostrově Babka nad hladinou vranovské přehrady.
Stěny objektu dosahují následujících hodnot:
-čelní stěna 30 cm
-strop 40 cm
-boční stěna 30 cm
Dá se říci, že se jedná o zodolněné postavení těžkého
kulometu TK vz. 24 na polním podstavci. Objekt nedisponuje ani odvětráváním,
periskopy či jiným vnitřním vybavením. Pouze chybějící dokumentace ŘOP by zcela
vyjasnila, zda byly tyto objekty bojové, zda byly v září 1938 připraveny k
boji, či zda li vůbec byly někdy nějak osazeny vnitřním vybavením.
Přestože opevnění vz.36 i vz.37 se na podzim roku 1938
dostalo do střetů se sudetoněmeckým Freikorpsem, není známo, zdali se do bojové
akce dostaly i pevnůstky typu C-180. Stejně záhadný osud s pevnůstkami
pokračuje během války i po válce, kdy není známo zda a jak je využila německá,
po válce opět československá armáda.
Zdroje:
fronta.cz, forum.valka.cz
ropiky.net, nppodyji.cz
muzeum-vranov.sweb.cz
archivmw.modelforum.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat