Působení japonských jednotek za Velké války je většinou velká neznámá pro většinu lidí. Ovšem poměrně známá je i bitva o Tsing-Tao mezi japonskými jednotkami a německými silami, doplněnými z rakousko-uherského křižníku SMS Keiserin Elisabeth). Jak ale mohlo dojít ke střetu zemí, jež ležely zcela na opačných stranách světa?
Koloniální střety o Čínu:
Francie a Británie se staly v průběhu 18. a 19.století koloniálními mocnostmi, když Británie doslova mohla ze svých kolonií v Asii, Africe a Austrálii kontrolovat doslova celý svět a Francie si držela rozhodující slovo v Africe. Mezi nimi se většinou tlačily malé či méně významné státy jako Portugalsko, Itálie, či Německo. A poslední jmenované nás zajímá.
Čína přestože nebyla koloniálním územím, trpěla nestabilní vládou či nebyla příliš významná aby se bránila politickým útokům jiných mocností zvenčí. Jednalo se především o místní velmoci Japonsko, jež roku 1905 porazilo v krvavé válce Carské Rusko a Británie, která disponovala v Asii trvalými koloniemi (např. Indie) a v Číně hledala další obchodní zájmy. Ovšem koncem 19.století došlo k překvapivému kroku Císařského Německa, jež vyslalo do Číny své misionáře, z nichž dva byli zde zabiti. Ve snaze o uklidnění Německa, že se již něco podobného nebude opakovat pronajímá Čína Německu na 99 let přístav Tsing-Tao. Ten začali noví majitelé okamžitě opevňovat proti místním rivalům.
V té době už navíc (od roku 1902) je mezi místními mocnostmi, Británií a Japonskem, uzavřena spojenecká dohoda.
Začátek války v Evropě a počátky obléhání Tsing-Tao:
28.června 1914 spáchá Gavrilo Princip atentát na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko−uherského trůnu, což si Rakousko-Uhersko bere jako důvod pro vojenské operace proti Srbsku. Následně se do války přidávají i Německo jako spojenec R-U a zahajuje operace proti Rusku, jež je spojenec Srbska a zároveň za západní frontě proti Británii a Francii, jež jsou ve spojenecké smlouvě s Ruskem. Karty v Evropě byly rozdány....
Japonsko, jež bylo od roku 1902 spojenec Británie, zahajuje vojenské operace proti německému území v Číně. V té době se v německém přístavu nachází rakousko-uherský křižník SMS Keiserin Elisabeth, jež v letech 1913-1914 zde plnila úlohu staniční lodě. Potože Rakousko-Uhersko není s Japonskem ve válečném stavu, předává loď i s posádkou pod německé velení. V té době tvoří posádku 133 námořníků, jež jsou i s děly z lodě umístěny do polních pozic.
23.srpna 1914 vstoupilo Japonsko na straně Dohody do války a již 27. srpna zahájilo Japonské císařské námořnictvo blokádu přístavu. Během dnů 2.-5-září 1914 se vylodily pozemní jednotky. Japonské síly v podobě 18. divize, kterou tvoří 23.000 mužů, začalo s obléháním přístavu, který 142 děl začalo bombardovat. Británie, snažící si zajistit v této oblasti vliv, poslala japonskému spojenci posily v podobě 1 500 vojáků.
Z moře byl přístav obležen japonskou eskadrou, které velel Sadakiči Kato. Ta byla složena z pěti bitevních lodí, které byly ukořistěny za rusko-japonské války během let 1904/05. Navíc se k blokádě připojila britská bitevní loď HMS Triumph s jedním torpédoborcem.
Přístav Čching-tao byl chráněn od moře 21 těžkými a středními děly, ze souše jej bránilo 68 těžkých a středních děl a 61 lehkých děl. Na počátku války navíc minolovka Lauting zaminovala břehy okolo přístavu.
1)Japonské síly se vyloďují u Tsing-Tao 2)Němečtí obránci v Tsing-Tao
Námořní boje kolem Tsing-Tao:
Torpédový člun S 90 se 22. srpna střetl s britským torpédoborcem Kennet a ten byl nucen opustit bojiště po zahájení palby pobřežních baterií. 23.srpna byla minonoska Lauting poškozena minou. 27.srpna začala námořní blokáda (námořní síly Dohody popsány výše).
Dne 28. září byly zničeny lodi Luchs, Iltis, Cormoran, Lauting a Taku.
Dne 17. října 1914 torpédový člun S-90 proklouzl blokádou z přístavu Tsingtao a pomocí jediného torpéda potopil japonský křižník Takachiho. Na palubě utonulo 271 mužů a důstojníků. O den později S-90 dosáhl čínských břehů, kde ho posádka potopila a nechala se čínskými úřady internovat.
31. října potopili obránci vlastní dělový člun Tiger, 2. listopadu křižník Kaiserin Elisabeth a 7. listopadu dělový člun Jaguar.
Statistiky bojů o Tsing-Tao:
Nasazeno:
Japonsko
23 000 vojáků
142 děl
5 bitevních lodí
1 torpédoborec Širotae
13 torpédových člunů
nosič hydroplánů Wakamiya
Británie
1 500 vojáků
1 řadová loď HMS Triumph
4 staré torpédoborce
Německo
3 500 vojáků a námořníků
Ztráty během bojů:
Japonsko
415 zabitých
1500 raněných
torpédoborec Širotae (ztroskotal v bouři 31.8.1914)
lehký křižník Takačihó (potopen 18.10.1914 torpédy z S 90)
1x torpédový člun
2x minolovka
Británie
16 mrtvých
67 raněných
Německo
199 mrtvých
504 zraněných
3600 zajatých
Německo (Rakousko-Uhersko)
Dělové čluny:
Luchs (potopen vlastní posádkou 28.9.1914)
Iltis (potopen vlastní posádkou 28.9.1914)
Cormoran (potopen vlastní posádkou 28.9.1914)
Tiger (potopen vlastní posádkou 31.10.1914)
Jaguar (potopen vlastní posádkou 7.11.1914)
Lauting - minonoska - potopen vlastní posádkou 28.9.1914
Taku - torpédoborec - potopen vlastní posádkou 28.9.1914
Obchodní lodě:
Ellen Rickmers (potopen vlastní posádkou 16.10.1914)
Durandart (potopen vlastní posádkou 16.10.1914)
Michael Jebsen (potopen vlastní posádkou 16.10.1914)
Torpédoborec/ křižník:
S 90 (potopen vlastní posádkou 18.10.1914)
Kaiserin Elisabeth (potopen vlastní posádkou 2.11.1914)
Britští a japonští vojáci po pádu Tsing-Tao
Zdroje:
deutsche-schutzgebiete.de
wikipedia.org (anglická, německá, česká)
greatwardifferent.com
časopis Válka revue 7-8/2010
militaryphotos.net
palba.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat